Hrozí nukleární válka? Význam jaderných zbraní nebezpečně roste, varuje institut

Počet jaderných hlavic ve světě se loni sice snížil, ale země, které jaderné zbraně vlastní, jim přikládají stále větší důležitost a svůj arzenál modernizují. Uvádí se to ve zprávě, kterou dnes zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).

Podle jeho odhadu měly začátkem letošního roku USA, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea 13.865 kusů jaderných zbraní, což je o 600 méně než loni. Zároveň však tyto země svůj arzenál modernizují a v případě Číny, Indie a Pákistánu velikost tohoto arzenálu roste.

"Ve světě je méně jaderných zbraní, ale jsou novější," řekl ředitel programu kontroly jaderných zbraní v SIPRI Shannon Kile.

Explore the world's nuclear weapons in this interactive feature from Martin Hedström and @JonasOlsson_ of @svtnyheter.Read the SIPRI Press Release: https://t.co/cZWL3dqx4g https://t.co/MfD4stVsXE

— SIPRI (@SIPRIorg) 17. června 2019

Nejzásadnější snižování jaderného arzenálu připadá na USA a Rusko, tedy držitele 90 procent jaderných zbraní. Tyto země tak plní závazky smlouvy o omezení strategických jaderných zbraní (START II) z roku 2010, která arzenály obou států omezila o třetinu a počítá s vyřazením starých hlavic z doby studené války. Platnost této smlouvy ale v roce 2021 vyprší a podle Kilea se v době velkého napětí mezi oběma jadernými velmocemi nevede "žádná vážná diskuse o jejím prodloužení".

Bez nové smlouvy "nebude žádný omezující nástroj, například posílání zbraní do vesmíru," řekl začátkem června ruský prezident Vladimir Putin. Sdělil také, že "nad hlavou každého z nás budou jaderné zbraně". "Nyní s námi nikdo nevyjednává," dodal.

Znepokojení nad tím, že se nevedou žádná jednání, vyjadřují také američtí demokraté. Dopis osmi členů Kongresu ze začátku června nabádá neudělat "velkou chybu ve strategické stabilitě a bezpečnosti", protože jestliže smlouva vyprší, "bude Rusko schopno rychle svůj jaderný arzenál navýšit, čímž přinutí k témuž zbytečnému a nákladnému jednání i USA".

Podle svazu Arm Control Association mají USA 6550 a Rusko 6850 jaderných hlavic. "Za současné situace není nejmenší šance dospět k jakékoli nové dohodě," myslí si Alexandr Chramčichin z ruského institutu politických a vojenských studií.

Příští rok to bude 50 let od uplatňování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), považované za základní kámen světového pořádku v jaderných zbraních. Jejich množství bylo na vrcholu v 80. letech, kdy jich bylo na 70.000, a od té doby se jejich počet radikálně snížil.

Kile ale upozornil na několik znepokojujících faktorů. Patří k nim hromadění jaderných zbraní na obou stranách indicko-pákistánské hranice, což zvyšuje nebezpečí, že se konflikt vedený konvenčními zbraněmi bude nakonec řešit zbraněmi jadernými. Dále se jaderným zbraním obecně přikládá stále větší význam. Platí to zejména pro USA, které těmto zbraním připisují stále větší roli při vojenských operacích a také v diskusi o národní bezpečnosti.

"Vzdalujeme se od toho, kde jsme byli před pěti lety, kdy byly jaderné zbraně odsunuty na okraj na celém světě," řekl Kile. Celosvětová snaha o odzbrojení utrpěla také letošním vypovězením smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) ze strany USA i Ruska.

Související

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

Více souvisejících

Jaderné zbraně Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) Smlouva START USA (Spojené státy americké) Rusko

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 52 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy