Muslimské gangy dominují ve věznicích. Mají z nich strach vězni i strážci

Studie, založená na rozhovorech s 83 mužskými vězni a 73 zaměstnanci tří vysoce střežených věznicích Británie, rozlišuje mezi širším muslimským bratrstvem, která je „heterogenní skupinou jedinců s odlišnými charakteristikami, chováním a důvody náležení (do skupiny)“ a gangsterským muslimským bratrstvem, které patří do této širší skupiny. Tyto muslimská bratrstva nemají dle výzkumníků nic společného s známou organizací Muslimské bratrstvo.

Respondenti, vězni i strážci, se shodovali, že většina lidí náležejícího do širšího muslimského bratrstva chce praktikovat svou víru mírumilovně. Islám jim dodává pocit smyslu v životě a sounáležitosti, který jim ve vězení chybí. Podle některých strážců je příslušnost k víře pozitivní krok směrem k rehabilitaci a začlenění se do většinové společnosti.

Respondenti však upozorňovali na menší skupinu muslimských vězňů, kteří se slučovali v gangu, který se skrýval pod rouškou náboženství. Někteří vězni s širšími znalostmi islámu však tvrdili, že členové gangu o náboženství, např. o pěti pilířích islámské víry, moc nevědí. Nicméně, jediný významný gang ve vězeních byl právě tento muslimský.

Výzkumníci zjistili, že gang má jasnou a pevně danou strukturu vedení. V čele jsou lídři, z toho pro jedno křídlo a pro celé zařízení. Většinou se jednalo o lidi znalé arabštiny, islámu a kteří spáchali teroristické činy, což jim dodávalo respekt u mladších členů gangu.

Lídři navenek vystupovali tak, aby strážci proti nim nemohli nic říct. Ve skrytu ale organizovali násilnosti a vzpoury. Ty vykonávali jejich „následovníci“ a „pěšáci“, díky čemuž se nedalo lídrům nic přisoudit. Speciální skupinou byli tzv. „vymahači“, kteří měli za úkol nutit členy gangy dodržovat pravidla, které lídři předkládali jako islámská, a zajišťovat věrnost gangu.

Gangy neustále hledali nové rekruty. Na mnoho z nich aplikovali psychologické i fyzické násilí, aby je přinutili přidat se ke skupině. Gangy mohly přinutit rekruty i více sofistikovanými způsoby, např. ostrakizací daného jedince, kterému se následně vyhýbali další vězni.

Nečlenové gangu, včetně příslušníků muslimského bratrstva, se jej báli. Členové gangu vždy hledali příležitost k násilí a jsou připraveni spáchat pomstu na tom, kdo byl s nimi ve sporu. Podle jednoho muslimského vězně je jedinou možností, jak se jim vyhnout, přejít do méně přísně střeženého vězení, kde nemají takovou sílu.

Strážci též poukazovali na to, že členové gangu jsou velmi násilní. Spíše než náboženství to připisovali celkové charakteristice gangu, který je proti autoritám a má ve své DNA sklony k násilnostem. Báli se však toho, že by v případě potencionálních incidentů by byli přečísleni.

Paul Stott, výzkumník z Centre for the Response to Radicalisation and Terrorism z think-tanku Henry Jackson Society poukazuje na to, že soustředění gangů kolem víry je poměrně chytrou taktikou, protože kdykoliv mohou tvrdit, že jsou terčem diskriminace. Autority se tak raději budou vyhýbat konfliktům s nimi než aby byly obviněny z rasismu či náboženské diskriminace, sdělil Stott serveru The National, publikovaném v Spojených arabských emirátech.

Podle profesorky Nohy Mellorové z University of Bedfordshire je nebezpečné nechat tyto gangy, aby ve věznicích zapustily kořeny. Poukazuje na to, že jejich rozdělení na „bratra“ a „nebratra“ je v jádru dualistického a nenávistivého myšlení teroristických skupin jako je Al-Káida nebo Islámský stát. Tito vězni se tak snadno mohou stát teroristy.

Dle posledních statistik je v Anglii a Walesu 13 008 muslimských vězňů, což představuje 15% z celkového počtu vězňů. 175 těchto vězňů je obviněno z trestních činů souvisejících s terorismem.