Uprchlíci v Německu jsou schopni najít si práci, jedná se ale jen o dočasně a špatně placené pozice, namísto toho, aby se skutečně integrovali do pracovního trhu. Tvrdí to studie německého think-tanku Berlin Institute.
Institut zjistil, že zhruba 95 000 uprchlíků z osmi nejvýznamnějších zemí původu - Afghánistánu, Eritreji, Íránu, Iráku, Nigérie, Pákistánu, Somálska a Sýrie - našlo práci mezi únorem 2018 a lednem 2019. Zhruba jedna třetina z nich je z nich byla zaměstnána v pojistitelných pracovních pozicích.
Zbytek byl zaměstnán ve službách nebo jako dočasní pracovníci. Zpráva zjistila, že i když jen jedna šestina uprchlíků pracovala doma jako netrénovaní asistenti, téměř polovina tak činila v Německu.
Podle výzkumníků má na tom významný podíl totální nepřipravenost některých migrantů, kteří přišli do Německa. Jedna čtvrtina těch, kteří byli vyzpovídáni, nikdy nechodila do školy nebo dokončila základní školu. Neznalost němčiny je problém i pro ty s větším vzděláním.
Značnou překážku ale představuje i německá byrokracie a pracovní zákony Německa, které nejsou nastaveny tak, aby řešily současnou situaci. Většina uprchlíků byla ve věku 18-24 let a tedy ideální kandidáti na odbornou přípravu. To však vyžaduje čas a zdroje, které migranti nemají a proto, aby rychle poslali peníze svým rodinám či splatili své závazky překupníkům, sáhnou po nejbližší práci, ačkoliv je nekvalitní.
Jiným problémem je nejistota ohledně statusu uprchlíka, což představuje překážky pro zaměstnavatele, aby migranty zaměstnávali. Think-tank též kritizuje omezení jazykových kurzů pro uprchlíky a žádá, aby se dostávaly všem.
Think-tank doporučuje, aby Německo uznalo kvalifikace, které někteří uprchlíci získali v jejich domovských zemích. Přiznává však, že toho lze dosáhnout s obtížemi, protože jiné země nekladou takový důraz na formální kvalifikace jako Německo, takže korespondující certifikáty nemusí existovat.
Podle statistik Spolkového úřadu pro zaměstnanost v roce 2018 bylo zaměstnáno 35% těch, co do Německa dorazili v roce 2015. V roce 2017 to bylo 20%.
Dle úřadu v roce 2017 uprchlíci zaměstnaní na plný úvazek měli měsíční výplatu ve výši 1 600 eur (skoro 41 000 korun), což je 55% průměrného měsíčního výdělku pracovníků na plný úvazek v Německu. Ti uprchlíci, kteří pracovali na částečný úvazek získávali méně než 1 000 eur (25 622 korun).
Na konci roku 2018 bylo v Německu 1,6 milionu uprchlíků, podle zprávy OSN. Více jak polovina je ze Sýrie. Druhou nejpočetnější skupinou jsou uprchlíci z Iráku (136 000) a Afghánistánu 126 000.
Související
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
uprchlíci , zaměstnání , Německo , práce
Aktuálně se děje
před 1 minutou
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
před 28 minutami
Začalo předávání filmových cen Český lev
před 1 hodinou
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
před 3 hodinami
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
před 4 hodinami
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
před 4 hodinami
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
před 6 hodinami
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
před 7 hodinami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
před 8 hodinami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 9 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 11 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 12 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 13 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
včera
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Zdroj: Libor Novák