Poprask ve Francii: Muslimky se koupaly v burkinách. Kauza má absurdní pokračování

Řada francouzských bazénů zakázala nosit muslimské plavky burkini. Muslimské ženy se však vůči tomu postavily a ve městě Grenoble se v bazénu i přes zákaz vykoupaly. Návštěvníci je v tom podporovaly, naopak protimigrační strany se vůči tomu postavily.

Bazén Jean Bron zakázal muslimkám nosit tělo i vlasy zahalující plavky známé jako burkini.Členky neziskové organizace Občanská aliance Grenoble však uspořádali akci, při které se vykoupaly s muslimkami v bazénu v burkinách.

Cílem akce bylo podpořit práva muslimských žen. Je součástí širší kampaně, tzv. „Operace Burkini“, kterou aliance uspořádala od minulého května na základě petice, která požaduje, aby starosta jihovýchodního města, Éric Piolle, reformoval pravidla ve veřejných bazénech.

„Máme sen: chceme se bavit ve veřejných bazénech jako všichni ostatní občané, doprovázet naše děti, kdykoli chtějí jít plavat, když je v Grenoblu v létě velmi horko. Musíme bojovat proti diskriminačním politikám a předsudkům ve Francii, protože jsme vlastně byly zbaveny občanských práv na přístup k veřejným službám a infrastrukturám ve městě," sdělily stanici BBC dvě z muslimských žen zapojených do protestu, Hassiba a Latifa.

Aktivistky šly do bazénu, ačkoliv jim plavčíci řekli, že v burkinách nesmí. V bazénu byly asi hodinu, mezi místními návštěvníky našly podporu, mnozí ženám tleskaly a připojily se k nim.

Za své jednání nicméně byly pokutovány 35 eury (necelých 900 korun). Aktivistky tvrdí, že rády zaplatily za možnost projevit svou svobodu.

Událost vzbudila pohoršení u odpůrců islámských pravidel pro zahalování žen. „Pokud přijmeme burkini, za pár let budou všechny mladé dívky z chudých čtvrtí se koupat zahalené, z morálních důvodů nebo aby ochránily svou pověst,“ sdělila Radio Classique francouzská politička Valerie Pecresseová.

„Je potřeba to říci hlasitě a jasně, že burkini nemají místo ve Francii,“ uvedla na svém Twitteru předsedkyně hlavní protimuslimské strany, Národního sdružení (bývalá Národní fronta), Marine Le Penová, podle které by lokální autority měly přistoupit k tvrdším opatřením.

Burkini vznikly jako plavky pro ženy, které jsou v souladu s přísnými požadavky islámského práva na ženskou počestnost. Jejich tvůrkyně je obhajuje s tím, že umožňují ženám, které by jinak nemohly do bazénu, větší svobodu a že je mohou využít i ženy nemuslimského vyznání, např. ty, které se stydí za své tělo, ať už z psychických či zdravotních důvodů.

Podle kritiků však burkini představují plíživou islamizaci a legitimizaci ženského porobení. Bazény je též zakazují z hygienických důvodů.

Francie se staví proti zahalování islámských žen velmi odmítavě. V roce 2010 jako jedna z prvních evropských zemí zakázala nošení šátku zahalujícího celý obličej kromě očí. Francouzské úřady argumentovaly, že to je v rozporu s francouzským principem laïcité, tj, přísného oddělení náboženství a sekulární veřejné sféry. Tento argument je používán i proti burkinám.

Jiné státy jsou méně přísné. Minul týden německý soud zrušil zákaz nošení burkin ve veřejných bazénech, který byl na počátku tohoto roku schválen ve městě Koblenz. Městská rada argumentovala, že to je z bezpečnostních důvodů, protože nebylo možné zjisti, zda ženy v burkinách mají nemoci či otevřené rány. Soud to zamítl s tím, že to porušuje právo na rovné zacházení.

Burkini vyvolaly vášně i v Česku. V červnu roku 2017 zaplavila sociální sítě fotka žen v burkinách koupajících se v aquaparku v Čestlicích. Mnozí Češi se vůči tomu ostře vymezili. Samotné bazény v ČR k otázce zaujaly různá stanoviska. Zatímco aquapark v Čestlicích a jiné tvrdí, že burkini jsou vyrobeny z plaveckého materiálu a tedy mohou být použity, jiné z hygienických důvodů je nepovolují. Některé bazény je povolují, ale nedoporučují.

Související

Více souvisejících

Muslimové islám plavky Francie

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy