Čaputová jednala v centrále NATO: Slovensko bude dávat 2 % HDP na obranu v roce 2022

Slovensko své výdaje na obranu už v roce 2022 dostane na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), jak svým členským zemím doporučuje Severoatlantická aliance. V centrále NATO v Bruselu to po dnešním jednání s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Podle ní se tak stane o dva roky dříve, než byl původní záměr.

"Jak jsem uvedla v rozhovoru s panem generálním tajemníkem, Slovenská republika si uvědomuje závazky, které sama dobrovolně deklarovala," řekla Čaputová. Bude podle ní zároveň na vnitrostátní úrovni velmi důležité, aby tyto peníze byly investovány transparentním způsobem. "Abychom tak budovali důvěru veřejnosti v tuto instituci a také ve slovenskou vládu," dodala.

Generální tajemník NATO Stoltenberg slovenské prezidentce před novináři poděkoval za pokrok, který její země v tomto ohledu udělala. "Začali jste před pár lety s velmi nízkým podílem obranných výdajů na HDP, teď jste mezi státy, kde zaznamenáváme nejvýraznější nárůst," řekl. Slovensko tak podle něj k práci aliance přispívá mnoha různými způsoby.

I had a very productive meeting with NATO SG @jensstoltenberg. We discussed Slovakia’s commitments to reach 2% in 2022, to continue with our contribution to enhanced Forward Presence and to support Ukraine. I was glad to hear that Slovakia is a reliable & responsible ally. pic.twitter.com/Q7zH9ZjCfT

— Zuzana Čaputová (@ZuzanaCaputova) 25. června 2019

O zvyšování vojenských výdajů na dlouhodobě doporučovaná dvě procenta HDP se spojenecké země domluvily v roce 2014 na summitu v britském Walesu v reakci na postup Ruska na východě Ukrajiny a jeho stále méně předvídatelné chování. Státy NATO v posledních letech k vyššímu "sdílení břemene" aliančních nákladů jednoznačně tlačí také administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Před středečním jednáním ministrů obrany zemí aliance dnes NATO zveřejnilo nejnovější přehledy výše obranných výdajů. Plyne z nich, že zatímco v roce 2014 dávala Bratislava na obranu přibližně jedno procento svého HDP, měla by se letos dostat na 1,74 procenta. Odhad pro ČR pro letošek uvádí hodnotu 1,19 procenta HDP. Slovensko má přitom v obranných výdajích mezi státy NATO po Lucembursku druhý největší podíl výdajů na vojenské vybavení a techniku.

Čaputová dnes v alianční centrále podotkla, že v dobách rostoucích dezinformačních kampaní - někdy mířících i proti NATO - je důležité, aby politici ve veřejném prostoru komunikovali klidně, věcně a na základě faktů. "A zároveň bychom měli být odpovědní a plnit své závazky," dodala.

Stoltenberg připomněl, že Slovensko se aktivně zapojuje do práce aliančních jednotek v Pobaltí, ale ocenil i činnost slovenských vojáků například v Afghánistánu. Komentovat ovšem nechtěl otázku, zda by se po Rose Gottemoellerové novým zástupcem generálního tajemníka aliance mohl stát stávající slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. "Mohu jen potvrdit, že nyní jsme v procesu výběru nového zástupce generálního tajemníka NATO," potvrdil pouze s tím, že kandidátů je několik a ačkoli Lajčáka zná z jeho diplomatického působení, bylo by chybou nyní o výběru hovořit.

Slovenská prezidentka si Lajčáka váží. "Myslím, že by to byla čest, kdyby slovenský diplomat zastával jednu z vysokých pozic v takovýchto institucích," uvedla.

Související

Peter Pellegrini je novým slovenským prezidentem.

Slovensko má nového prezidenta. Pellegrini složil slib a ujal se funkce

Slovensko má nového prezidenta. Peter Pellegrini v sobotu po poledni během slavnostní schůze parlamentu v budově Slovenské filharmonie v Bratislavě složil slib do rukou předsedy ústavního soudu a ujal se funkce, ve které nahradil končící prezidentku Zuzanu Čaputovou. Program inaugurace bude pokračovat v odpoledních hodinách. 

Více souvisejících

Zuzana Čaputová NATO Slovensko Jens Stoltenberg Miroslav Lajčák

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 35 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy