Čaputová jednala v centrále NATO: Slovensko bude dávat 2 % HDP na obranu v roce 2022

Slovensko své výdaje na obranu už v roce 2022 dostane na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), jak svým členským zemím doporučuje Severoatlantická aliance. V centrále NATO v Bruselu to po dnešním jednání s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Podle ní se tak stane o dva roky dříve, než byl původní záměr.

"Jak jsem uvedla v rozhovoru s panem generálním tajemníkem, Slovenská republika si uvědomuje závazky, které sama dobrovolně deklarovala," řekla Čaputová. Bude podle ní zároveň na vnitrostátní úrovni velmi důležité, aby tyto peníze byly investovány transparentním způsobem. "Abychom tak budovali důvěru veřejnosti v tuto instituci a také ve slovenskou vládu," dodala.

Generální tajemník NATO Stoltenberg slovenské prezidentce před novináři poděkoval za pokrok, který její země v tomto ohledu udělala. "Začali jste před pár lety s velmi nízkým podílem obranných výdajů na HDP, teď jste mezi státy, kde zaznamenáváme nejvýraznější nárůst," řekl. Slovensko tak podle něj k práci aliance přispívá mnoha různými způsoby.

I had a very productive meeting with NATO SG @jensstoltenberg. We discussed Slovakia’s commitments to reach 2% in 2022, to continue with our contribution to enhanced Forward Presence and to support Ukraine. I was glad to hear that Slovakia is a reliable & responsible ally. pic.twitter.com/Q7zH9ZjCfT

— Zuzana Čaputová (@ZuzanaCaputova) 25. června 2019

O zvyšování vojenských výdajů na dlouhodobě doporučovaná dvě procenta HDP se spojenecké země domluvily v roce 2014 na summitu v britském Walesu v reakci na postup Ruska na východě Ukrajiny a jeho stále méně předvídatelné chování. Státy NATO v posledních letech k vyššímu "sdílení břemene" aliančních nákladů jednoznačně tlačí také administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Před středečním jednáním ministrů obrany zemí aliance dnes NATO zveřejnilo nejnovější přehledy výše obranných výdajů. Plyne z nich, že zatímco v roce 2014 dávala Bratislava na obranu přibližně jedno procento svého HDP, měla by se letos dostat na 1,74 procenta. Odhad pro ČR pro letošek uvádí hodnotu 1,19 procenta HDP. Slovensko má přitom v obranných výdajích mezi státy NATO po Lucembursku druhý největší podíl výdajů na vojenské vybavení a techniku.

Čaputová dnes v alianční centrále podotkla, že v dobách rostoucích dezinformačních kampaní - někdy mířících i proti NATO - je důležité, aby politici ve veřejném prostoru komunikovali klidně, věcně a na základě faktů. "A zároveň bychom měli být odpovědní a plnit své závazky," dodala.

Stoltenberg připomněl, že Slovensko se aktivně zapojuje do práce aliančních jednotek v Pobaltí, ale ocenil i činnost slovenských vojáků například v Afghánistánu. Komentovat ovšem nechtěl otázku, zda by se po Rose Gottemoellerové novým zástupcem generálního tajemníka aliance mohl stát stávající slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. "Mohu jen potvrdit, že nyní jsme v procesu výběru nového zástupce generálního tajemníka NATO," potvrdil pouze s tím, že kandidátů je několik a ačkoli Lajčáka zná z jeho diplomatického působení, bylo by chybou nyní o výběru hovořit.

Slovenská prezidentka si Lajčáka váží. "Myslím, že by to byla čest, kdyby slovenský diplomat zastával jednu z vysokých pozic v takovýchto institucích," uvedla.

Související

Peter Pellegrini je novým slovenským prezidentem.

Slovensko má nového prezidenta. Pellegrini složil slib a ujal se funkce

Slovensko má nového prezidenta. Peter Pellegrini v sobotu po poledni během slavnostní schůze parlamentu v budově Slovenské filharmonie v Bratislavě složil slib do rukou předsedy ústavního soudu a ujal se funkce, ve které nahradil končící prezidentku Zuzanu Čaputovou. Program inaugurace bude pokračovat v odpoledních hodinách. 

Více souvisejících

Zuzana Čaputová NATO Slovensko Jens Stoltenberg Miroslav Lajčák

Aktuálně se děje

před 55 minutami

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy