Populističtí europoslanci budou v "karanténě"? Kvůli nacionalistické frakci je rozruch

Do křesla předsedy vlivného právního výboru Evropského parlamentu (EP) by mohl usednout zástupce nacionalistické frakce Identita a demokracie (ID), mezi jejímiž členy je například francouzské Národní sdružení (RN) europoslankyně Marine Le Penové. Plyne to z informací ČTK o vyjednávání v europarlamentu před ustavující schůzí jeho nového složení, plánované na příští týden.

Deník Shopaholičky

Výbor pro právní záležitosti EP se zabývá řadou otázek od aplikace unijního práva, mezinárodních smluv, vztahů se soudním dvorem EU až třeba po problematiku duševního vlastnictví. V posledních pěti letech jej vedl český lidovecký europoslanec a někdejší ministr Pavel Svoboda, který v květnových volbách svůj mandát neobhájil.

Skutečnost, že by nyní křeslo v čele výboru označovaného zkratkou Juri mohla připadnout zástupci frakce ID, v níž jsou například členy i dva europoslanci zvolení za českou SPD Tomia Okamury, má Svoboda za "poněkud zvláštní".

Připomíná ale zároveň, že v končícím složení EP byl členem výboru europoslanec Gilles Lebreton, jeden z členů francouzské RN. "Vedl sice takové nacionalistické řeči, ale dalo se s ním jinak rozumně mluvit," poznamenal bývalý český šéf výboru.

Obsazení pozic předsedů a místopředsedů výborů je součástí komplikované skládačky a složitého vyjednávání. V europarlamentu jej vedou především čtyři největší politické frakce s prounijní agendou, tedy lidovci z EPP, socialisté, liberální frakce s novým názvem Obnova Evropy (RE) a Zelení. Výsledek ale zatím není.

V širším kontextu bude ustavující schůze nového europarlamentu příští týden brát v úvahu také výsledek nedělního summitu EU, na němž se budou premiéři a prezidenti členských států zabývat otázkou, kdo by měl podle nich obsadit klíčové unijní funkce. Součástí těchto diskusí je i křeslo předsedy Evropského parlamentu. Noví europoslanci by o něm či o ní měli hlasovat ve středu, následně je čekají volby místopředsedů. Na ustavující schůzi se domluví i vznik výborů, vedení by si měli jejich členové zvolit v dalším týdnu.

Nárok nacionalistické ID na vedení jednoho z důležitých výborů je ale v základu dán parlamentní matematikou, podle níž jsou funkce rozdělovány s použitím takzvané d´Hondtovy metody. Stejným způsobem bývají uvnitř jednotlivých frakcí přidělovány funkce europoslancům z různých členských zemí bloku.

Kromě výboru označovaného Juri by tak mělo zástupcům frakce ID připadnout i křeslo v čele zemědělského výboru nového europarlamentu a odpovídající počet místopředsednických funkcí. Zda se tak opravdu stane, bude ale zřejmě záviset i na rozhodnutí ostatních frakcí, jestli dodržovat proporční model nebo zohlednit i politický pohled a vytvořit kolem europoslanců s antiunijní agendou jakousi "karanténní zónu".

Ne všem by se ale podobné řešení zamlouvalo. "My uznáváme d´Hondtovo pravidlo, podle něho by této frakci měly připadnout jeden až dva výbory. 'Cordon sanitaire' je nedemokratický," míní například český konzervativní europoslanec Jan Zahradil (ODS) a kandidát frakce ECR do čela europarlamentu.

Jak navíc připomněl jeden z obvykle dobře informovaných stávajících europoslanců, při případném krachu jednání o celkovém řešení "balíčku" unijních funkcí či pokusu alespoň o dohodu uvnitř europarlamentu se nejspíš frakce v EP pokusí svého kandidáta do čela europarlamentu prosadit v hlasování. V takové situaci by mohla být možná podpora od desítek nacionalistů významným faktorem.

Deník Shopaholičky

Související

Letadla, ilustrační foto

Velká zavazadla a štědré kompenzace: Evropský parlament chce změnit práva leteckých pasažérů

Evropské aerolinky v úterý odsoudily přijetí textu dopravního výboru Evropského parlamentu. Ten odmítá ztížit leteckým pasažérům získání kompenzací za zpožděné lety. Text výboru, který byl přijat v pondělí hlasováním 34:0 při dvou absencích, také podporuje snahu povolit lidem bezplatně si vzít na palubu příruční zavazadlo o hmotnosti až sedmi kilogramů.
Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

evropský parlament EU (Evropská unie) Jan Zahradil Pavel Svoboda Identita a demokracie (frakce v EP)

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy