Zrušit Benešovy dekrety? Majetek už stejně nikdo zpět nechce, tvrdí sudetský Němec

Jako doma se osmasedmdesátiletý Horst Franz Hippmann cítí mezi tradičním chebským krojem, západočeským porcelánem a fotkami zdejších lázní. Předměty v sudetoněmeckém muzeu v bádensko-württemberském Bönnigheimu pro něj totiž představují důležité spojení s oblastí, kde prožil část dětství, ale musel ji jako sudetský Němec po druhé světové válce spolu s rodiči opustit.

Podobných muzeí věnovaných historii Sudet a sudetských Němců jsou i více než 70 let od poválečného vyhnání a vysídlení ve spolkové republice desítky. V posledních letech jich však ubývá, i když se tomu lidé jako Hippmann snaží čelit.

"Jsou to pro mě vzpomínky. Když tu jsem, jsem doma," říká v místnosti orámované vitrínami s fotkami českých měst ke svým pocitům rodák z Jeseníku, jehož rodina na území dnešního Česka žila téměř 400 let, než byla v roce 1946 nuceně vysídlena. Hippmannovi tehdy bylo pět let. "Po skončení války jsme museli do Ostrova nad Ohří, kde jsme byli ještě rok, do 28. září 1946. Pak jsme byli evakuováni, vyhozeni," vzpomíná ještě dnes s citelným pohnutím v hlase.

Do Bönnigheimu, kam se Hippmann sám dostal až po několika letech v Bavorsku, přišlo po válce kolem 1200 Němců z celé střední a východní Evropy, zhruba polovina z nich z Československa. Městečko přitom do té doby mělo jen 2500 obyvatel. Během pár měsíců tak narostlo o polovinu. I proto byly začátky krušné. "Zdejší lidé sami nic neměli, tak se spalo na půdách nebo ve stodolách," vypráví vyučený výrobce kožených rukavic.

Zpočátku nepříliš vítaní přistěhovalci se ale postupně stali důležitou součástí zdejší komunity, a aby alespoň na dálku udrželi spojení se svou vlastí, založili v roce 1963 malé sudetoněmecké muzeum, které se díky řadě darů postupně rozrostlo do čtyř místností dvoupatrové budovy v samém centru poklidného osmitisícového města.

Sbírka dnes čítá stovky různorodých předmětů, mezi které patří obrázky Sudet, tradiční kroje, kraslice, úřední dokumenty, mapy nebo knihy vztahující se k poválečnému odsunu. Některé exponáty jsou velmi osobní, ať už jde o vánoční přání, které Hippmannův otec poslal své ženě z fronty, nebo dřevěnou bednu, v níž rodina Johanna Nadera při odsunu z Československa v roce 1945 transportovala to nejcennější, co měla.

Podobná menší muzea, nebo doslova domovské světnice (Heimatstube), jak jim říkají sudetští Němci, lze najít po celém Německu. Často je tvoří skutečně jenom jediná místnost, jak je tomu například v hesenském Spangenbergu, kde se na několika metrech čtverečních v muzeu místní historie tísní trakař použitý jednou z vysídlených rodin, sudetoněmecký porcelán, hračky i desítky dalších předmětů.

"Ano, čas od času sem ještě i dnes chodí návštěvníci," ujišťuje Heinz Buhre, šéf muzea, které se i s místností věnovanou Sudetům otevírá jenom na pár hodin každou první neděli v letních měsících. Podobně řídká je otevírací doba i v Bönnigheimu a dalších zhruba sedmi desítkách sudetských muzeí ve spolkové republice.

Zařízení, z nichž je zhruba polovina v Bavorsku, kam po válce směřovalo nejvíce sudetských Němců, ale postupně mizí, stejně jako ti, kdo odsun na vlastní kůži zažili. Podle Klause Mohra ze Sudetoněmeckého muzea v Mnichově za posledních 15 let ukončilo svou činnost kolem deseti takových muzeí či muzejních místností.

I z tohoto důvodu je pro uchování sudetoněmeckého odkazu důležité angažmá lidí jako je Hippmann, který jde proti proudu času a na červenec připravuje otevření nové Heimatstube v porýnském Rastattu. Má být výrazně modernější než velká většina ostatních. "Nic nebude jako tady. Bude tam jen stůl s tabletem, v němž si lidé budou moci vše prohlídnout a najít," vysvětluje. "Budu se o to starat čtyři roky, a pak to předám mladším," plánuje muž, který nikdy nevynechá každoroční sudetoněmecký sjezd a který se ještě i dnes pravidelně schází s krajany žijícími v okolí Bönnigheimu.

Hippmann, který se do Československa vrátil poprvé v roce 1972 a místa, kde strávil první léta svého života od sametové revoluce navštěvoval opakovaně, vnímá, že se za poslední roky výrazně zlepšily vztahy mezi Českem a sudetskými Němci. Přál by si ale, aby se Česko po tolika letech konečně odhodlalo ke zrušení takzvaných Benešových dekretů, na jejichž základě byli po druhé světové válce sudetští Němci v Československu zbaveni občanství i majetku.

"Bylo by na čase, aby byly odstraněny. Když budou zrušeny, co se stane? Z nás to (majetek) už stejně nikdo nebude chtít zpět," je přesvědčen. Šlo by podle něj především o silné symbolické gesto. "Dekrety musí pryč. Právo na vlast přece nemůžete nikomu vzít," zdůrazňuje a do očí se mu hrnou slzy.

Související

Pavel Bělobrádek

Nejsme jen Češi a Němci, jsme Evropané, řekl Bělobrádek na sudetském srazu

Nejsme jen Češi a Němci, jsme Evropané s rozdílnými kořeny, ale společnými plody. Dnes to na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Hofu prohlásil český poslanec a někdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Sudetské Němce v projevu ujistil, že Česko chce nadále intenzivně spolupracovat s Německem a že Praha ve vztahu k Německu a sudetským Němcům přes všechna vzájemná příkoří hledí do budoucnosti.

Více souvisejících

sudetští němci muzea Německo benešovy dekrety

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Zbyněk Stanjura

ODS po volbách nepočítá s vytvořením vládní koalice s hnutím ANO

Podle ministra financí a prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury strana nepočítá s možností vytvoření vládní koalice s hnutím ANO po příštích sněmovních volbách v roce 2025. Stanjura to uvedl v České televizi v podvečer. Podle něj se ODS bude příští rok snažit o volební vítězství s cílem získat pozici premiéra a stát se nejsilnější vládní stranou.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj podepsal zákon o mobilizaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal v úterý zákon o mobilizaci zaměřený na zvýšení počtu vojáků ukrajinské armády, informovala agentura AFP. Hlavní ustanovení zákona vstoupí v platnost měsíc po datu podpisu, tedy 16. května.

včera

včera

Vladimir Putin

Kreml jednal s Íránem. Varuje před katastrofálními následky

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý telefonicky mluvil se svým íránským protějškem Ebráhimem Raísím, kterému řekl, že další eskalace napětí na Blízkém východě může mít katastrofální následky pro celý region. Zároveň vyjádřil naději, že všechny strany projeví zdrženlivost a zabrání novému kolu konfrontace, uvedla agentura AFP s odvoláním na prohlášení Kremlu.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jan Cimický

Cimického u soudu hájila spolupracovnice, psychiatr opět nedorazil

V úterý pokračoval soud s psychiatrem Janem Cimickým, který je od loňska obžalován ze znásilnění a vydírání. Cimický dnes k soudu opět nedorazil. K výslechu se dostavily jeho spolupracovnice, přičemž jedna z nich řekla, že si myslí, že se její kolega ničeho nedopustil. 

včera

včera

Léky, ilustrační fotografie.

Algifen má výpadek. Za kapky existují alternativy, ujišťuje ministerstvo

Z výrobních důvodů panuje v Česku krátkodobý výpadek léku Algifen NEO. Ministerstvo zdravotnictví v pondělí uvedlo, že jedná se společností Teva o urychlení jeho dodávek. Lékaři byli informováni o možných alternativách, které jsou k dispozici v dostatečném množství. Algifen by měl být podle výrobce opět dostupný od konce května. 

včera

včera

včera

Dánský Notre-Dame: Ikonická budova Kodaně v plamenech, zhroucení věže lidem vyrazilo dech

Dánskou historickou budovu staré burzy v centru Kodaně zachvátil požár. Børsen ze 17. století je jednou z nejstarších budov města a podle serveru BBC zhroucení ikonické věže obyvatelům Dánska vyrazilo dech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy