Jako doma se osmasedmdesátiletý Horst Franz Hippmann cítí mezi tradičním chebským krojem, západočeským porcelánem a fotkami zdejších lázní. Předměty v sudetoněmeckém muzeu v bádensko-württemberském Bönnigheimu pro něj totiž představují důležité spojení s oblastí, kde prožil část dětství, ale musel ji jako sudetský Němec po druhé světové válce spolu s rodiči opustit.
Podobných muzeí věnovaných historii Sudet a sudetských Němců jsou i více než 70 let od poválečného vyhnání a vysídlení ve spolkové republice desítky. V posledních letech jich však ubývá, i když se tomu lidé jako Hippmann snaží čelit.
"Jsou to pro mě vzpomínky. Když tu jsem, jsem doma," říká v místnosti orámované vitrínami s fotkami českých měst ke svým pocitům rodák z Jeseníku, jehož rodina na území dnešního Česka žila téměř 400 let, než byla v roce 1946 nuceně vysídlena. Hippmannovi tehdy bylo pět let. "Po skončení války jsme museli do Ostrova nad Ohří, kde jsme byli ještě rok, do 28. září 1946. Pak jsme byli evakuováni, vyhozeni," vzpomíná ještě dnes s citelným pohnutím v hlase.
Do Bönnigheimu, kam se Hippmann sám dostal až po několika letech v Bavorsku, přišlo po válce kolem 1200 Němců z celé střední a východní Evropy, zhruba polovina z nich z Československa. Městečko přitom do té doby mělo jen 2500 obyvatel. Během pár měsíců tak narostlo o polovinu. I proto byly začátky krušné. "Zdejší lidé sami nic neměli, tak se spalo na půdách nebo ve stodolách," vypráví vyučený výrobce kožených rukavic.
Zpočátku nepříliš vítaní přistěhovalci se ale postupně stali důležitou součástí zdejší komunity, a aby alespoň na dálku udrželi spojení se svou vlastí, založili v roce 1963 malé sudetoněmecké muzeum, které se díky řadě darů postupně rozrostlo do čtyř místností dvoupatrové budovy v samém centru poklidného osmitisícového města.
Sbírka dnes čítá stovky různorodých předmětů, mezi které patří obrázky Sudet, tradiční kroje, kraslice, úřední dokumenty, mapy nebo knihy vztahující se k poválečnému odsunu. Některé exponáty jsou velmi osobní, ať už jde o vánoční přání, které Hippmannův otec poslal své ženě z fronty, nebo dřevěnou bednu, v níž rodina Johanna Nadera při odsunu z Československa v roce 1945 transportovala to nejcennější, co měla.
Podobná menší muzea, nebo doslova domovské světnice (Heimatstube), jak jim říkají sudetští Němci, lze najít po celém Německu. Často je tvoří skutečně jenom jediná místnost, jak je tomu například v hesenském Spangenbergu, kde se na několika metrech čtverečních v muzeu místní historie tísní trakař použitý jednou z vysídlených rodin, sudetoněmecký porcelán, hračky i desítky dalších předmětů.
"Ano, čas od času sem ještě i dnes chodí návštěvníci," ujišťuje Heinz Buhre, šéf muzea, které se i s místností věnovanou Sudetům otevírá jenom na pár hodin každou první neděli v letních měsících. Podobně řídká je otevírací doba i v Bönnigheimu a dalších zhruba sedmi desítkách sudetských muzeí ve spolkové republice.
Zařízení, z nichž je zhruba polovina v Bavorsku, kam po válce směřovalo nejvíce sudetských Němců, ale postupně mizí, stejně jako ti, kdo odsun na vlastní kůži zažili. Podle Klause Mohra ze Sudetoněmeckého muzea v Mnichově za posledních 15 let ukončilo svou činnost kolem deseti takových muzeí či muzejních místností.
I z tohoto důvodu je pro uchování sudetoněmeckého odkazu důležité angažmá lidí jako je Hippmann, který jde proti proudu času a na červenec připravuje otevření nové Heimatstube v porýnském Rastattu. Má být výrazně modernější než velká většina ostatních. "Nic nebude jako tady. Bude tam jen stůl s tabletem, v němž si lidé budou moci vše prohlídnout a najít," vysvětluje. "Budu se o to starat čtyři roky, a pak to předám mladším," plánuje muž, který nikdy nevynechá každoroční sudetoněmecký sjezd a který se ještě i dnes pravidelně schází s krajany žijícími v okolí Bönnigheimu.
Hippmann, který se do Československa vrátil poprvé v roce 1972 a místa, kde strávil první léta svého života od sametové revoluce navštěvoval opakovaně, vnímá, že se za poslední roky výrazně zlepšily vztahy mezi Českem a sudetskými Němci. Přál by si ale, aby se Česko po tolika letech konečně odhodlalo ke zrušení takzvaných Benešových dekretů, na jejichž základě byli po druhé světové válce sudetští Němci v Československu zbaveni občanství i majetku.
"Bylo by na čase, aby byly odstraněny. Když budou zrušeny, co se stane? Z nás to (majetek) už stejně nikdo nebude chtít zpět," je přesvědčen. Šlo by podle něj především o silné symbolické gesto. "Dekrety musí pryč. Právo na vlast přece nemůžete nikomu vzít," zdůrazňuje a do očí se mu hrnou slzy.
Související
Sudetští Němci letos na sjezdu ocení Libora Roučka a Christiana Schmidta
Nejsme jen Češi a Němci, jsme Evropané, řekl Bělobrádek na sudetském srazu
sudetští němci , muzea , Německo , benešovy dekrety
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
před 2 hodinami
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
před 3 hodinami
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
před 3 hodinami
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
před 4 hodinami
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
před 5 hodinami
Robert Fico je u Putina v Kremlu
před 5 hodinami
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
před 6 hodinami
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
před 7 hodinami
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
před 7 hodinami
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
před 8 hodinami
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
před 9 hodinami
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
před 11 hodinami
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
před 13 hodinami
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
před 15 hodinami
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno před 22 hodinami
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
včera
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
včera
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
včera
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
včera
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek