Zrušit Benešovy dekrety? Majetek už stejně nikdo zpět nechce, tvrdí sudetský Němec

Jako doma se osmasedmdesátiletý Horst Franz Hippmann cítí mezi tradičním chebským krojem, západočeským porcelánem a fotkami zdejších lázní. Předměty v sudetoněmeckém muzeu v bádensko-württemberském Bönnigheimu pro něj totiž představují důležité spojení s oblastí, kde prožil část dětství, ale musel ji jako sudetský Němec po druhé světové válce spolu s rodiči opustit.

Podobných muzeí věnovaných historii Sudet a sudetských Němců jsou i více než 70 let od poválečného vyhnání a vysídlení ve spolkové republice desítky. V posledních letech jich však ubývá, i když se tomu lidé jako Hippmann snaží čelit.

"Jsou to pro mě vzpomínky. Když tu jsem, jsem doma," říká v místnosti orámované vitrínami s fotkami českých měst ke svým pocitům rodák z Jeseníku, jehož rodina na území dnešního Česka žila téměř 400 let, než byla v roce 1946 nuceně vysídlena. Hippmannovi tehdy bylo pět let. "Po skončení války jsme museli do Ostrova nad Ohří, kde jsme byli ještě rok, do 28. září 1946. Pak jsme byli evakuováni, vyhozeni," vzpomíná ještě dnes s citelným pohnutím v hlase.

Do Bönnigheimu, kam se Hippmann sám dostal až po několika letech v Bavorsku, přišlo po válce kolem 1200 Němců z celé střední a východní Evropy, zhruba polovina z nich z Československa. Městečko přitom do té doby mělo jen 2500 obyvatel. Během pár měsíců tak narostlo o polovinu. I proto byly začátky krušné. "Zdejší lidé sami nic neměli, tak se spalo na půdách nebo ve stodolách," vypráví vyučený výrobce kožených rukavic.

Zpočátku nepříliš vítaní přistěhovalci se ale postupně stali důležitou součástí zdejší komunity, a aby alespoň na dálku udrželi spojení se svou vlastí, založili v roce 1963 malé sudetoněmecké muzeum, které se díky řadě darů postupně rozrostlo do čtyř místností dvoupatrové budovy v samém centru poklidného osmitisícového města.

Sbírka dnes čítá stovky různorodých předmětů, mezi které patří obrázky Sudet, tradiční kroje, kraslice, úřední dokumenty, mapy nebo knihy vztahující se k poválečnému odsunu. Některé exponáty jsou velmi osobní, ať už jde o vánoční přání, které Hippmannův otec poslal své ženě z fronty, nebo dřevěnou bednu, v níž rodina Johanna Nadera při odsunu z Československa v roce 1945 transportovala to nejcennější, co měla.

Podobná menší muzea, nebo doslova domovské světnice (Heimatstube), jak jim říkají sudetští Němci, lze najít po celém Německu. Často je tvoří skutečně jenom jediná místnost, jak je tomu například v hesenském Spangenbergu, kde se na několika metrech čtverečních v muzeu místní historie tísní trakař použitý jednou z vysídlených rodin, sudetoněmecký porcelán, hračky i desítky dalších předmětů.

"Ano, čas od času sem ještě i dnes chodí návštěvníci," ujišťuje Heinz Buhre, šéf muzea, které se i s místností věnovanou Sudetům otevírá jenom na pár hodin každou první neděli v letních měsících. Podobně řídká je otevírací doba i v Bönnigheimu a dalších zhruba sedmi desítkách sudetských muzeí ve spolkové republice.

Zařízení, z nichž je zhruba polovina v Bavorsku, kam po válce směřovalo nejvíce sudetských Němců, ale postupně mizí, stejně jako ti, kdo odsun na vlastní kůži zažili. Podle Klause Mohra ze Sudetoněmeckého muzea v Mnichově za posledních 15 let ukončilo svou činnost kolem deseti takových muzeí či muzejních místností.

I z tohoto důvodu je pro uchování sudetoněmeckého odkazu důležité angažmá lidí jako je Hippmann, který jde proti proudu času a na červenec připravuje otevření nové Heimatstube v porýnském Rastattu. Má být výrazně modernější než velká většina ostatních. "Nic nebude jako tady. Bude tam jen stůl s tabletem, v němž si lidé budou moci vše prohlídnout a najít," vysvětluje. "Budu se o to starat čtyři roky, a pak to předám mladším," plánuje muž, který nikdy nevynechá každoroční sudetoněmecký sjezd a který se ještě i dnes pravidelně schází s krajany žijícími v okolí Bönnigheimu.

Hippmann, který se do Československa vrátil poprvé v roce 1972 a místa, kde strávil první léta svého života od sametové revoluce navštěvoval opakovaně, vnímá, že se za poslední roky výrazně zlepšily vztahy mezi Českem a sudetskými Němci. Přál by si ale, aby se Česko po tolika letech konečně odhodlalo ke zrušení takzvaných Benešových dekretů, na jejichž základě byli po druhé světové válce sudetští Němci v Československu zbaveni občanství i majetku.

"Bylo by na čase, aby byly odstraněny. Když budou zrušeny, co se stane? Z nás to (majetek) už stejně nikdo nebude chtít zpět," je přesvědčen. Šlo by podle něj především o silné symbolické gesto. "Dekrety musí pryč. Právo na vlast přece nemůžete nikomu vzít," zdůrazňuje a do očí se mu hrnou slzy.

Související

Pavel Bělobrádek

Nejsme jen Češi a Němci, jsme Evropané, řekl Bělobrádek na sudetském srazu

Nejsme jen Češi a Němci, jsme Evropané s rozdílnými kořeny, ale společnými plody. Dnes to na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Hofu prohlásil český poslanec a někdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Sudetské Němce v projevu ujistil, že Česko chce nadále intenzivně spolupracovat s Německem a že Praha ve vztahu k Německu a sudetským Němcům přes všechna vzájemná příkoří hledí do budoucnosti.

Více souvisejících

sudetští němci muzea Německo benešovy dekrety

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

před 5 hodinami

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

před 7 hodinami

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

před 15 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 22 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy