Europarlament si zvolí nového šéfa ve středu, bez ohledu na summit v Bruselu

Evropský parlament zvolí svého nového předsedu podle původního plánu ve středu, a to bez ohledu na výsledek dnešního summitu Evropské unie. Oznámil to dnes šéf dosavadního EP Antonio Tajani, který zahájil ustavující schůzi nového parlamentu vzešlého z květnových voleb. Nově zvolení europoslanci do dnešního večera rozhodnou o nominacích, některé frakce již své zástupce vybraly.

Do výběru uchazečů by mohl výrazně promluvit výsledek schůzky lídrů unijních zemí, kteří v Bruselu jednají od neděle. Pokud se prezidenti a premiéři členských států EU shodnou na osobě budoucího šéfa Evropské komise, který bude mít většinovou podporu parlamentu, bude dohoda patrně počítat i se jménem příštího předsedy EP. Současný vývoj údajně směřuje podle diplomatů k tomu, že by summit mohl podpořit do čela parlamentu bulharského socialistického poslance Sergeje Staniševa.

Tajani na úvod schůze EP oznámil, že volba předsedy začne ve středu v 09:00 SELČ. Poslanci tak zvolí nové vedení bez ohledu na to, zda se unijním politikům v Bruselu podaří najít ohledně obsazení vrcholných pozic kompromis či ne. Parlament ovšem o tři hodiny odložil původně plánovanou uzávěrku seznamu předsednických kandidátů, jejíž nový termín je dnešních 22:00 SELČ.

No, this won’t be “business as usual”, because of1)changed political landscape, where @EPP + @PES_PSE don’t hold majority anymore,2)failed attempt of #EP to take over #EUCO via “spitzenkandidat” scheme,3)#V4 concerns over too activist + political #EC.And more. Get used to it.

— Jan Zahradil (@ZahradilJan) 1. července 2019

Není však zdaleka jisté, zda poslanci zástupce druhé nejsilnější frakce Staniševa do čela EP zvolí. Ani v případě dohody s nejsilnějšími lidovci nemají tyto dvě skupiny nadpoloviční většinu hlasů a jsou odkázány na podporu posílených liberálů či zelených. Právě jména jejich zástupců, bývalého šéfa liberální frakce Guye Verhofstadta či současné spolupředsedkyně skupiny zelených Sky Kellerové, se ve Štrasburku skloňují v souvislosti s předsednickým postem nejčastěji.

Německá politička během dnešního briefingu potvrdila, že jí strana nominovala pro středeční volbu. Zároveň v narážce na bruselský summit odmítla, že by měl parlament s volbou "čekat na někoho jiného, zvláště ne na nějaké vlády zasedající někde". "Myslíme si, že Evropský parlament by si měl zvolit svého předsedu nezávisle. Jsme jedinou přímo volenou institucí v EU," prohlásila Kellerová. Jako další z kandidátek na vedoucí parlamentní post se dnes prezentovala Španělka Sira Regová, kterou nominovala levicová frakce GUE/NGL.

Evropský parlament má ve svém devátém pětiletém funkčním období 751 poslanců, z nichž více než 60 procent jsou nováčci. Tři pětiny členů EP tvoří muži a 40 procent křesel připadlo ženám. Do parlamentních lavic zasedli zástupci 190 politických stran.

Ustavující schůze se dnes nezúčastnila trojice katalánských separatistických europoslanců. Carles Puigdemont, Oriol Junqueras a Antoni Comín si kvůli obavám z uvěznění nevyzvedli v Madridu své poslanecké pověření a vedení EP jim neumožnilo dostavit se na schůzi. To vyvolalo protesty některých poslanců v sále, kteří požadovali jejich vpuštění do budovy, na což Tajani nereagoval.

Související

Letadla, ilustrační foto

Velká zavazadla a štědré kompenzace: Evropský parlament chce změnit práva leteckých pasažérů

Evropské aerolinky v úterý odsoudily přijetí textu dopravního výboru Evropského parlamentu. Ten odmítá ztížit leteckým pasažérům získání kompenzací za zpožděné lety. Text výboru, který byl přijat v pondělí hlasováním 34:0 při dvou absencích, také podporuje snahu povolit lidem bezplatně si vzít na palubu příruční zavazadlo o hmotnosti až sedmi kilogramů.
Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

evropský parlament Antonio Tajani

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy