Důsledky divokého brexitu? Johnson a Hunt se přou, děsivou vizi nastínil Hammond

Jedním z ústředních témat probíhající volby nového lídra britských konzervativců je možnost brexitu bez dohody se zbytkem Evropské unie, konkrétně jeho ekonomické dopady a to, zda by tuto variantu nezablokovali britští poslanci. Oba potenciální budoucí premiéři Británie - exministr zahraničí Boris Johnson a jeho nástupce Jeremy Hunt - jej označují za krajní scénář, po kterém by sáhli v případě ztroskotání snah změnit stávající brexitovou dohodu s Bruselem. Favorit volby Johnson však k souvislostem brexitu bez dohody přistupuje o poznání optimističtěji.

Oba kandidáti dnes vystoupili před členy Konzervativní strany na mítinku v Belfastu v Severním Irsku, kde by byl brexit bez dohody v důsledku propojenosti podnikání s Irskou republikou citelnější než v jiných částech země. Podle Johnsona by se ale lidé neměli tohoto vyústění "děsit". Bývalý londýnský starosta dodal, že velkou část "negativity" kolem odchodu z EU bez dojednaných podmínek vnímá jako přitaženou za vlasy.

Hunt ale dnes v rozhovoru s televizí ITV přiznal, že odchod bez dohody by měl "vážný dopad". "Pro Severní Irsko by bylo nekonečněkrát lepší dosáhnout (brexitové) dohody," uvedl předtím před severoirskými straníky. V květnu navíc Hunt snahu prosazovat na podzim "nespořádaný" brexit označil jako politickou sebevraždu Konzervativní strany.

Narážel tím na druhý zásadní aspekt takového vývoje, tedy to, že by se takový krok zřejmě setkal s velkým odporem v dolní komoře parlamentu a mohl by vést k pádu vlády a předčasným volbám. Dolní sněmovna dala na začátku roku opakovaně najevo, že brexit bez dohody v ní nemá většinovou podporu. Není však jasné, jakými prostředky proti němu budou moci v příštích měsících poslanci zakročit nebo jak daleko by v tomto ohledu byli ochotni zajít konzervativní zákonodárci, pokud by krajní variantu prosazoval nový premiér.

Hunt po vystoupení v Belfastu řekl agentuře Reuters, že parlament může brexit bez dohody zablokovat. Johnson, který slibuje "za každou cenu" vyvést Británii z EU bez dalšího odkladu, zatím otázky ohledně možných komplikací v Dolní sněmovně odráží s tím, že si poslanci uvědomují nutnost dotáhnout brexit do konce. Na otázku, jak by si v pozici premiéra poradil s odpůrci z poslaneckých lavic, dnes odpověděl, že by je "zahrnul láskou".

Jedním z takových odpůrců by mohl být i současný ministr financí Philip Hammond, který dlouhodobě varuje před ekonomickými důsledky brexitu bez dohody. "Nevěřím, že odchod bez dohody by byl v zájmu této země, a udělám vše, co mohu, abych zajistil, že se odchodu bez dohody vyhneme," řekl dnes v Dolní sněmovně. Nevyloučil přitom ani podporu opozičního návrhu na vyslovení nedůvěry vládě.

Hammond zároveň varoval, že brexit neošetřený "rozvodovou" dohodou by mohl státní pokladnu přijít na 90 miliard liber (přes 2,5 bilionu Kč). Vycházel přitom z listopadové vládní analýzy odhadující vývoj britské ekonomiky do roku 2035 při různých podobách brexitu. Vláda tehdy uvedla, že britský hrubý domácí produkt by byl v dlouhodobém horizontu po odchodu bez dohody o 6,3 až devět procent menší, než kdyby Británie zůstala v EU.

Související

Velká Británie, ilustrační fotografie.

Británie více zdaní dividendy a zvýší a prodlouží daň z mimořádných zisků

Británie více zdaní dividendy a příjmy z kapitálu. Zvýší daň z mimořádných zisků energetických gigantů z 25 na 35 procent a prodlouží ji o tři roky do roku 2028. Zmrazí také slevu na dani z příjmu a sníží hranici, při které lidé začínají platit nejvyšší sazbu daně z příjmu. Dnes to v dolní sněmovně řekl britský ministr financí Jeremy Hunt, když představoval aktualizovanou podobu rozpočtového plánu. Ten má zemi, která je podle ministra v recesi, pomoct zalepit díru ve státních financích.

Více souvisejících

Jeremy Hunt (britský politik) Boris Johnson Brexit Velká Británie Philip Hammond (šéf britské diplomacie)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy