Česko má poprvé dva místopředsedy EP, Charanzovou a Kolaju

Česko má poprvé v historii dva zástupce mezi 14 místopředsedy Evropského parlamentu. Poté, co v prvním kole volby uspěla europoslankyně Dita Charanzová (ANO) z liberální frakce, získal stejnou funkci i její kolega Marcel Kolaja (Piráti) nominovaný zelenými.

Důvěra kolegů mne samozřejmě velmi potěšila, vážím si toho, že mi tuto funkci svěřili. Vnímám to i jako ocenění mé dosavadní práce, s řadou z těch, kteří pro mne dnes zvedli ruku, jsem v minulosti spolupracovala," komentovala volbu Charanzová, která v prvním kole získala 395 hlasů. Ke zvolení bylo potřeba nejméně 331.

Plénum EP napoprvé zvolilo 11 místopředsedů a Kolaja byl mezi kandidáty, kteří nezískali potřebnou většinu. Ve večerním druhém kole však dostal 426 hlasů a zařadil se po bok zvolených členů parlamentního vedení.

"Zastávat druhou nejvyšší funkci v EP je pro mě velký závazek. Věřím, že budu mít z této pozice možnost prosazovat téma transparentnosti a digitalizace s maximální možnou efektivitou. To, že se mi podařilo přesvědčit kolegy europoslance o naléhavosti zlepšení těchto dvou oblastí, je dobrá zpráva pro všechny evropské občany," komentoval svůj úspěch europoslanec, který je na rozdíl od Charanzové v unijním sboru nováčkem.

Česko již mělo mezi místopředsedy čtyři zástupce, nikdy však dva najednou. Prvním byl občanský demokrat Miroslav Ouzký (červenec 2004 až leden 2007), druhým sociální demokrat Libor Rouček (července 2009 až leden 2012) a třetím Oldřich Vlasák (ODS; leden 2012 až červen 2014). Čtvrtým místopředsedou EP byl Pavel Telička, zvolený za ANO (později hnutí Hlas), který v jednom ze 14 místopředsednických křesel seděl v minulém dvouapůlletém funkčním období.

Vůbec nejúspěšnější kandidátkou se při dnešní volbě stala dlouholetá irská europoslankyně Mairead McGuinnessová. Členku nejsilnější lidovecké frakce podpořilo 618 ze 702 hlasujících poslanců. Mezi dalšími zvolenými místopředsedy jsou portugalský socialista Pedro Silva Pereira, německý europarlamentní veterán Rainer Wieland či bývalá polská premiérka Ewa Kopaczová.

Europoslanci dnes rovněž rozhodli o počtu členů a personálním obsazení dvou desítek stálých parlamentních výborů. Čeští europoslanci Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský (oba KDU-ČSL) se stali koordinátory klubu evropských lidovců (EPP) ve dvou výborech. Zdechovský bude spolurozhodovat o postojích své nejsilnější europarlamentní frakce ve výboru pro rozpočtovou kontrolu a Šojdrová v kulturním výboru.

Související

Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/

Charanzová a Zdechovský jsou nejvlivnější čeští europoslanci v Bruselu

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) je 22. nejvlivnějším členem Evropského parlamentu (EP). Vychází to z analýzy webu eumatrix.eu, která dlouhodobě hodnotí vliv evropských poslanců v Bruselu. Před ním se z českým zástupců umístila na šesté příčce místopředsedkyně EP Dita Charanzová (Renew). Evropská lidová strana (EPP) se zároveň stala nejvlivnější politickou skupinou v EP.
Dita Charanzová (ANO)

Europoslankyně se rozcházejí s ANO. Zvláštní, že až po devíti letech, říká Richterová pro EZ

Europoslankyně za hnutí ANO Dita Charanzová a Martina Dlabajová nebudou příští rok kandidovat ve volbách do této zákonodárné instituce EU. Zatímco Dlabajová byla v kritice politiky hnutí zdrženlivá, Charanzové se nelíbí „národovecký a konzervativní kurz“. Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová pro EuroZprávy.cz zmínila, že jí takovýto zlom po táhlých kauzách šéfa hnutí Andreje Babiše překvapuje. 

Více souvisejících

Dita Charanzová (ANO) evropský parlament EU (Evropská unie) Marcel Kolaja

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Arktida

Jak zachránit počasí na Zemi? Po celém světě začaly zásadní experimenty

Britská vládní agentura ARIA (Advanced Research and Invention Agency) oznámila zahájení několika experimentů s geoengineeringem po celém světě – od Arktidy až po Velký bariérový útes. Cílem je otestovat různé způsoby, jak dočasně snížit globální teploty a získat klíčová vědecká data, která by mohla pomoci odvrátit blížící se klimatické zlomy.

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Polsko se profiluje jako nová vojenská velmoc. Po Evropě chce zásadní změnu

Polsko se profiluje jako nový pilíř evropské obrany a po evropských spojencích požaduje, aby byli obranyschopní. V reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí masivně investuje do armády, navyšuje stavy profesionálních vojáků a udržuje robustní tankové vojsko. Díky těmto krokům se zařadilo mezi nejvýznamnější vojenské síly nejen v Evropě, ale i na globální scéně.

včera

včera

včera

včera

Indie, ilustrační foto

Indie: Celý národ je šťastný, že jsme se pomstili

Indický ministr pro zahraniční záležitosti Kirti Vardan Singh v reakci na nedávné raketové útoky na Pákistán prohlásil, že „celý národ je šťastný, že jsme se pomstili“. Podle něj Indie „důstojně odpověděla těm, kdo zabili nevinné lidi a zanechali po sobě ovdovělé ženy“, přičemž narážel na smrtící útok na turisty v Pahalgamu, ke kterému došlo minulý měsíc.

včera

včera

včera

Indická armáda, ilustrační fotografie.

Indie, nebo Pákistán? Velké srovnání vojenských kapacit. Převaha ale nemusí být rozhodující

Na první pohled by se mohlo zdát, že Indie má v ozbrojeném střetu s Pákistánem jednoznačnou převahu, ať už z hlediska velikosti armády, ekonomiky, nebo technologií. Tento dojem je však klamavý. Obě země totiž disponují téměř totožným počtem jaderných hlavic, které, a to je podstatné, budovaly primárně jako protiváhu tomu druhému. Nepřátelství mezi dvěma jadernými státy v jedné z nejhustěji zalidněných oblastí světa je mimořádně riskantní a zdaleka nepřináší ohrožení pouze pro jižní Asii.

včera

včera

včera

Vatikán, ilustrační foto

Kdo nahradí Františka? Favorité na papeže už nejsou jen z Evropy

Dnes se v Sixtinské kapli ve Vatikánu sejdou kardinálové, aby zahájili konkláve, tajnou volbu nového papeže. Mezi favority hlasování, které může zásadně ovlivnit směřování katolické církve na desítky let dopředu, nefigurují pouze Evropané, ale také kandidáti z USA, Ghany, Konga či Filipín.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo

Nový německý kancléř Friedrich Merz vstupuje do úřadu s podlomeným mandátem. Už samotná skutečnost, že musel být zvolen až na druhý pokus kvůli vzpouře vlastních koaličních poslanců, je signálem hluboké nestability. Znamená to jediné: Merz nemusí mít sílu prosadit zásadní body svého programu. Pro Evropu, která od Berlína očekává jasné vedení v době geopolitické nejistoty, je to varovný signál.

včera

včera

včera

včera

Policie zasahuje na škole v Berouně. Jde o reakci na výhrůžky střelbou

Policie vyjížděla ve středu dopoledne do jedné ze škol ve středočeském Berouně. Důvodem byly výhrůžky střelbou. Vedení ústavu se o nich dozvědělo z komunikace mezi dvěma žákyněmi. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy