Buďte rádi, že žijete v Česku, vzkazuje mladým studie. Má k tomu pádný důvod

14% mladých lidí v EU hrozí deprese a 4% mladých lidí ve věku 15-24 trpí chronickou depresí. Na vzniku deprese mají největší podíl ekonomické potíže, se kterými se mladí lidé potýkají od roku 2008, kdy vypukla finanční krize. To přispívá k rozšiřujícímu se pocitu marginálnosti. Podíl na růstu depresí u mladých lidí mají i demografické výzvy jako je stárnoucí a ubývající populace. Počet obyvatel EU ve věku 12–24 let mezi lety 2011 a 2016 poklesl o 10 milionů.

Data též ukazují, že mladým ženám, které mají problém si najít práci či vzdělání, hrozí deprese více než mladým mužům. Statistiky ukázaly na významné genderové rozdíly v Dánsku, Německu, Irsku a Švédsku.

Z hlediska členských zemí, největší riziko deprese je u mladých Švédů (41%), obyvatel Estonska (27%) a Malty (22%). Na opačném konci žebříčku je ČR (7%) a Slovensko (1%). Zajímavé je, že zatímco Finsko vykazovalo jedno z nejmenších rizik vzniku deprese (6%), mělo jeden z největších podílů mladých lidí trpících chronickou depresí (11%).

Znepokojivý je růst mladých bezdomovců a to i v zemích s velmi vyspělou ekonomikou a štědrým sociálním systémem. Například ve Švédsku došlo k 60% nárůstu počtu dětí, které se v letech 2011 až 2017 ocitly v nouzových ubytovacích zařízeních. V Nizozemsku se počet dětí, které se v roce 2013 až 2018 staly bezdomovci, zvýšil o 60%. V zemích, jako je Francie, Dánsko a Irsko, je jeden ze tří lidí bez domova dítě.

Podle studie problémem je též dostupnost zdravotnických služeb. 20% mladých lidí v EU uvádí, že náklady na tyto služby jsou nepřiměřené – na Kypru si to myslí dokonce 72% mladých lidí, značné roztrpčení vykazují i mladí lidé na Maltě (61%) a v Řecku (56%). To jim zabraňuje k přístupu k psychologickým nebo psychiatrickým službám. Podle Eurofoundu by právě v tom měla EU a vlády členských zemí se pokusit věci zlepšit.