Přesídlete 1,5 milionu uprchlíků, vyzývá státy OSN. Co na to ČR?

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) vyzývá svět, aby přistoupil ve větší míře k rovnoměrnému přesídlení uprchlíků a pomohl tak zemím, kde jich je neúměrně velké množství. Mělo by jít až o 1,5 milionu lidí ve více než 60 zemí hostitelských zemích.

„Vzhledem k rekordnímu počtu lidí, kteří potřebují ochranu před válkou, konflikty a pronásledováním a nedostatkem politických řešení těchto situací, naléhavě potřebujeme, aby země předstoupily a přesídlily více uprchlíků," uvedl šéf UNHCR Filippo Grandi.

„Historie nám ukázala, že se silným pocitem (společného) účelu, se státy mohou shromáždit, aby kolektivně odpověděly na uprchlické krize a pomohly milionům dosáhnout bezpečnosti, najít domy a budovat budoucnost v nových komunitách,“ dodal.

Největší potřebu přesídlení uprchlíků má oblast, zahrnující východní Afriku a Africký roh, kde je shromážděno téměř 450 000 uprchlíků. Turecko je na druhém místě s 420 000 uprchlíky, zatímco širší region Blízkého východu a severní Afriky hostí 250 000 uprchlíků, kteří potřebují přesídlení, uvádí server Deutsche Welle.

Podle UNHCR počet lidí, kteří utekli z domova před válkou, pronásledováním nebo konflikty, loni dosáhl 70,8 milionů. Jedná se o největší údaj za sedmdesátiletou historii úřadu.

OSN do 70,8 milionu vyhnaných započítává 41,3 milionu vnitřně vysídlených lidí, kteří nepřekročili hranice, 20,4 milionu registrovaných uprchlíků, 5,5 milionu Palestinců se statusem uprchlíka a 3,5 milionu žadatelů o azyl.

Většina zahraničních uprchlíků pochází z pěti zemí. 6,7 milionu lidí opustilo v roce 2018 Sýrii, 2, 7 milionu Afghánistán, 2,3 milionu lidí odešlo z Jižního Súdánu, 1,1 milionu lidí z Myanmaru a 0,9 milionu lidí ze Somálska.

84% světových uprchlíků hostí rozvojové regiony, které čelí vlastním ekonomickým a demografickým výzvám a jejichž obyvatelstvo často žije pod hranicí chudoby, upozorňuje Grandi. Podle něj by vyspělé země v čele s USA a Evropou měly projevit větší solidaritu.

„Když říkáte, že uprchlickou krizi má Evropa, Spojené státy nebo Austrálie – není to tak. Většina uprchlíků je v zemích sousedících s oblastí konfliktu, což bohužel znamená v chudých státech nebo v zemích se středně vysokými příjmy. Tam je krize a na to se musíme zaměřit,“ řekl Grandi.

Uprchlická krize, která dosáhla svého vrcholu v roce 2015, vynesla v Evropě a USA k moci tzv. populistické politiky, kteří přijetí uprchlíků velmi ostře odmítají. V důsledku toho došlo v roce 2018 k přesídlení 100 000 uprchlíků, což dle UNHCR je jen zlomek těch, kteří potřebují trvalé útočiště. 

ČR se chystá poslat na pomoc zemím s uprchlíky 68 milionů korun v rámci programu ministerstva vnitra Pomoc na místě. Finanční prostředky půjdou např. do Jordánska či Libanonu, tj. zemím s největším počtem uprchlíků na počet obyvatel, na podporu  podnikání syrských uprchlíků či podporu zdravotní péče a vzdělávání pro zdravotně postižené děti.

Související

Vláda

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.
Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

Více souvisejících

uprchlíci migrace OSN UNHCR

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Česká televize

ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích

Česká televize v sobotu reagovala na nejnovější vývoj ohledně finančního zajištění budoucnosti veřejnoprávních médií. Premiér Andrej Babiš (ANO) totiž oznámil, že nakonec dojde pouze k novele stávajícího zákona. ČT vzkázala, že trvá na současné formě financování, tedy na poplatcích od občanů. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne

Budoucí financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, nakonec nebude upraveno novým zákonem. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov dojde k novele současného zákona. Přípravou nového předpisu se zabývalo ministerstvo kultury vedené Oto Klempířem (Motoristé). 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití

Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 8 hodinami

Záběry z místa, kde se zřítil vrtulník s Petrem Kellnerem

Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře

Na americké Aljašce začal soud v případu tragické smrti miliardáře Petra Kellnera, který zemřel před více než pěti lety při havárii helikoptéry během takzvaného heliskiingu. Pozůstalí žalují společnost, která celý dobrodružný výlet zajišťovala. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

včera

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ

Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života. 

včera

Donald Trump

Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu

Prezident Spojených států Donald Trump se sešel se svými poradci v krizové místnosti Bílého domu (Situation Room), aby učinil konečné rozhodnutí ohledně předběžné dohody s Íránem. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že na této schůzce dojde k finálnímu posouzení dokumentu. Washington a Teherán sice v tomto týdnu dosáhly potenciální shody na otevření klíčové námořní trasy a zahájení jaderných rozhovorů, dohoda však do této chvíle čekala na oficiální schválení americkým prezidentem.

včera

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

včera

Mark Rutte v Praze

NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že aliance je připravena bránit každý palec svého území poté, co ruský dron zasáhl obytný dům v Rumunsku. Incident se odehrál během nočního ruského útoku na sousední Ukrajinu. Šéf aliance označil jednání Moskvy za bezohledné chování, které představuje nebezpečí pro všechny, a vyjádřil plnou podporu napadené členské zemi.

včera

Evropský parlament

Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila uvolnění finančních prostředků ve výši 16,4 miliardy eur pro Maďarsko. Toto rozhodnutí padlo po jednání s novým maďarským premiérem Péterem Magyarem v Bruselu. Obě strany se sešly, aby podepsaly politickou dohodu týkající se unijních peněz, které byly dříve zmrazeny kvůli obavám z porušování principů právního státu a korupčních rizik spojených s předchozí vládní garniturou.

včera

Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?

Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy