Čeká Ursulu von der Leyen výprask? Klíčové hlasování europarlamentu se blíží

Rozpaky kolem jejího výkonu při představování v klubech politických frakcí vedly dokonce ke spekulacím o odkladu hlasování o den, případně o odložení konečného rozhodnutí až do září, aby bylo více času na další politická jednání. Ve čtvrtek muselo podobné úvahy vyvracet v prohlášení přímo vedení europarlamentu, někteří europoslanci a diplomaté ale takový vývoj ani nadále nevylučují.

V úterý by měla nejprve ve Štrasburku kandidátka oslovit plénum europarlamentu. Po rozpravě bude následovat několik hodin zřejmě klíčových kuloárních jednání a program nyní předpokládá začátek hlasování v 18:00.

Pokud by von der Leyenová neprošla, měli by prezidenti a premiéři 30 dní na nalezení nového vhodného kandidáta. Na rychlosti, s jakou bude šéfka nové komise potvrzena, přitom také záleží, jak rychle se naplno rozběhne lobbování a vyjednávání o tom, koho členské země EU do jejího týmu vyšlou. Jasno už má podle informací ČTK přes deset států, například česká vláda ale zatím definitivně nepotvrdila, že by i v nové EK měla pokračovat stávající komisařka Věra Jourová.

Diskuse o oblastech, které by mohli komisaři obhospodařovat, se ale odehrají rychle a některé z digitálních portfolií, o které má Jourová podle dostupných informací zájem, by v případě dlouhého českého otálení už nemuselo být dostupné.

Jednání české straně zřejmě navíc může ztížit i obraz ČR jako země, která na posledních summitech v některých otázkách vystupovala především odmítavě a některé věci blokovala. S německou kandidátkou do čela komise si v pátek ohledně českého pohledu na budoucí složení jejího týmu telefonoval premiér Andrej Babiš. Na twitteru uvedl, že věří, že "hlasování v Evropském parlamentu dopadne dobře a bude zvolená". Poté si chce s von der Leyenovou domluvit osobní jednání.

Dneska ráno jsem si zavolal s kandidátkou na předsedkyni komise @vonderleyen. Řekl jsem jí naši představu o portfoliu pro českého komisaře a o nutnosti adekvátního zastoupení V4 v rámci Komise.

Von der Leyenová se jako Junckerova nástupkyně v čele komise vynořila po dlouhém summitu EU na počátku měsíce. Na něm se po odporu části států premiéři a prezidenti nakonec rozhodli nenominovat socialistu a nynějšího prvního místopředsedu EK Franse Timmermanse, ale právě ji. Timmermans byl ale vedoucím kandidátem své politické frakce a část parlamentu vnímá rozhodnutí summitu jako rukavici hozenou systému spitzenkandidátů.

Von der Leyenová má jistou podporu “svých” poslanců z Evropské lidové strany (EPP). Vyslovil se pro ni jednoznačně i německý šéf frakce Manfred Weber, který sám byl původním lidoveckým spitzenkandidátem a po vítězství EPP v květnových eurovolbách měl zdánlivě k předsednictví EK nejblíž.

Německá kandidátka potřebuje získat nadpoloviční většinu poslaneckých hlasů. Europarlament má mít 751 členů, v praxi ale své mandáty stále nepřevzali tři katalánští zástupci a Dán Jeppe Kofold, který se stal ministrem dánské vlády.

EPP ale sama dostatečnou podporu nezajistí. Volba je navíc tajná a je možné, že pochyby, které nyní ohledně nominace von der Leyenové a jejích schopností někteří lidovci mají, bude znamenat další úbytek potřebných hlasů. Ke zvolení bude Němka potřebovat i podporu liberálů z frakce Obnova Evropy, někdejší ALDE, kam patří i české vládní hnutí ANO. Ti si ale kladou řadu podmínek, včetně toho, aby nynější komisařka pro hospodářskou soutěže Margrethe Vestagerová zastávala v nové komisi stejně významné místo jako klíčový socialista Timmermans.

V jeho frakci S&D, co do počtů v europarlamentu druhé nejsilnější, je situace ještě komplikovanější. Nespokojeni s nominací své krajanky jsou totiž europoslanci za německou sociální demokracii (SPD), také z domácích vnitropolitických důvodů. A socialisté - stejně jako liberálové - chtějí slyšet některé závazky týkající se právního státu či boje s klimatickými změnami. Svou podporu německé političce zvažují také Zelení, i oni si ale tento týden na klubu kladli jako podmínku některé konkrétní požadavky.

Tyto tři frakce by von der Leyenové zaručily dostatečnou většinu, v tajné volbě ale dopředu není jasné nic. Pozorovatelé přitom uvádí, že problematická situace pro budoucí postavení Evropské komise by nastala ve chvíli, kdy by její nová šéfka sice potvrzena byla, ale jen slabou většinou, někde okolo 400 hlasů.