Pomáhat uprchlíkům na moři je povinnost? V europarlamentu se strhla bouřlivá debata

Evropská unie a její členské státy mají podle mezinárodního práva povinnost pomáhat lidem a plavidlům, které se ocitnou v nouzi na moři. V europarlamentu na to v dnešní debatě o situaci kolem migrace ve Středozemním moři upozornil komisař pro humanitární pomoc a krizové řízení Christos Stylianides. Žádná forma skutečné pomoci migrantům by podle něj neměla být kriminalizována.

Záchrana životů na moři je přitom podle něj i morální povinností a nevládní organizace hrají v tomto ohledu důležitou roli. "Všichni by se ale měli řídit pokyny úřadů země, která vyhledávací a záchranné operace koordinuje," poznamenal komisař.

Evropský parlament se o situaci kolem migrace ve Středomoří baví poté, co italské úřady na konci června zadržely plavidlo Sea-Watch 3 jehož německá kapitánka Carola Racketeová přes zákaz vplula do italských vod se čtyřmi desítkami migrantů na palubě. Němka je vyšetřována italskými úřady kvůli napomáhání nelegální migraci.

Podle komisaře Stylianidise je ale třeba umět rozlišovat. "Jednou věcí je výdělečná kriminální činnost a druhou snaha pomoci lidem v nouzi," zdůraznil.

Podle údajů agentury Frontex se v centrálním Středomoří letos podařilo do EU od afrického pobřeží dostat více než 3000 lidí, za celý loňský rok to bylo skoro 23.500 migrantů.

Jak dnes v europarlamentu připomněla Tytti Tuppurainenová, ministryně pro evropské otázky nyní předsednického Finska, nemají unijní země - kvůli trvající nedohodě o reformě evropského azylového systému - trvalé a společně domluvené řešení otázky, kde budou lidé zachránění na moři vyloďováni.

Země jako je Itálie, které nesou kvůli své poloze hlavní zátěž situace, žádají, aby ostatní státy některé migranty přebíraly a o osudu migrantů z každého dalšího pravidla se tak nyní země domlouvají ad hoc a na dobrovolném základě.

The #SeaWatch 3 is still blocked in the port of Licata, while people are trying to flee torture and death, risking their lives in the Mediterranean to escape civil war in Libya. Every rescue ship can make a difference, every one is desperately needed. We are ready. Let us rescue. pic.twitter.com/UMbcVjnRKu

— Sea-Watch International (@seawatch_intl) July 15, 2019

Podle Tuppurainenové se takových dočasných řešení mohou dobrovolně účastnit všechny státy unie a evropské úřady a agentury mohou pomoci s koordinací. Cílem začínajícího finského předsednictví je však podle ní snaha "posunout se k vyváženější odpovědnosti".

Řešení migrační problematiky bude jedním z hlavních témat neformálního jednání ministrů vnitra unijního bloku ve čtvrtek ve Finsku. "Klíčem je solidarita mezi členskými státy. Budeme se snažit o řešení, které bude odolné v případě krize," uvedla Tuppurainenová. Z další nejistoty kolem chybějícího evropského řešení migrační a azylové problematiky nemá podle ní prospěch nikdo.

Státy by se podle Finska měly dokázat dohodnout, že je třeba účinně pomoci zemím na hranicích, tedy těm, které jsou jako první migračním tlakem postižené. Zapomínat prý ale není možné ani na otázku případného následného pohybu žadatelů o azyl po území unie, na rychlá azylová řízení, účinnou návratovou politiku a na funkční systém integrace těch, kdo budou mít nárok v unii zůstat.

"EU má mnoho nástrojů a silnou mezinárodní roli a tak může určitě migrační problematiku řešit lépe než jeden samotný členský stát," dodala Tuppurainenová.

Související

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

uprchlíci evropský parlament EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 14 minutami

MV Hondius

Loď MV Hondius rozhádala celé Španělsko. Madrid ji povolil zakotvit na Kanárských ostrovech

Napětí na Kanárských ostrovech v souvislosti s plánovaným připlutím výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza nebezpečným hantavirem, prudce roste. Regionální vláda v čele s Fernandem Clavijem vyjádřila kategorický nesouhlas s tím, aby plavidlo v nejbližších dnech zakotvilo v tamních přístavech. Situace se rychle mění v ostrou politickou bitvu mezi souostrovím a centrální španělskou vládou.

před 53 minutami

Andrej Babiš

Babiš v otázce financování armády otočil. Závazek NATO chce letos splnit

Premiér Andrej Babiš (ANO) během pondělního summitu v Jerevanu překvapil změnou svého dosavadního postoje k financování armády. Novinářům oznámil, že Česká republika splní závazek vynakládat dvě procenta HDP na obranu ještě v letošním roce. Tento optimismus přichází jen krátce poté, co premiér v dubnu nedostatečný rozpočet obhajoval a tvrdil, že dosažení této hranice není reálné.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Bouřka, ilustrační foto

Počasí přinese do Česka další bouřky

Meteorologové předpovídají pro nadcházející dny proměnlivý charakter počasí, který odstartuje středečními bouřkami a vyvrcholí výrazným oteplením během víkendu. Zatímco polovina týdne přinese srážky a lokální ochlazení, neděle by měla nabídnout téměř letní teploty dosahující až k 28 °C.

Aktualizováno před 11 hodinami

Akce s názvem „Ruce pryč od médií“ Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ruce pryč od médií. Tisíce lidí v Praze protestovaly proti zestátnění ČT a ČRo

Pražské Staroměstské náměstí se v úterý v podvečer stalo dějištěm rozsáhlého protestu na obranu nezávislosti veřejnoprávních médií. Akci s názvem „Ruce pryč od médií“ svolal spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na kontroverzní vládní návrh zákona, který by podle organizátorů znamenal faktické zestátnění České televize a Českého rozhlasu. Tisíce účastníků zaplnily prostor náměstí, aby vyjádřily svůj nesouhlas se snahami o politické ovládnutí těchto institucí.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

CNN: Trump se stal historicky nejméně populárním prezidentem USA

Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO: Na palubě lodi MV Hondius mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka

Světová zdravotnická organizace (WHO) připustila, že na palubě nizozemské výletní lodi MV Hondius, kde v uplynulých dnech zemřeli tři lidé, mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka. Virus se obvykle šíří prostřednictvím hlodavců, avšak v tomto specifickém případě se odborníci domnívají, že k infekci mohlo dojít mezi osobami v „mimořádně blízkém kontaktu“. WHO zároveň zdůraznila, že celkové riziko pro širší veřejnost zůstává nízké.

včera

Vladimir Putin a Robert Fico

V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska

Letošní oslavy vítězství ve Velké vlastenecké válce v Moskvě se obejdou bez velkých jmen v řadách zahraničních hostů. V Evropské unii se nejvíce řeší účast slovenského premiéra Roberta Fica, který se má zároveň setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Předseda slovenské vlády se ocitne i ve společnosti běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. 

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Došlo na slova vědců. Zesláblý keporkak Timmy zřejmě uhynul

Osud keporkaka Timmyho, který se po týdnech strávených v mělkých vodách Baltského moře dočkal vytouženého vypuštění do Severního moře, zůstává nejasný a doprovázejí ho rostoucí obavy. Odborníci z Německého oceánografického muzea v úterý připustili, že zvíře s vysokou pravděpodobností nepřežilo. Tato zpráva vyvolala značné emoce u veřejnosti i vědecké komunity, která celou záchrannou misi od počátku bedlivě sledovala.

včera

Pete Hegseth

Hegseth: Cesta Hormuzským průlivem je volná. Írán se ztrapnil a uchýlil k mezinárodnímu vydírání

Navzdory opakovaným střetům v Hormuzském průlivu a rostoucímu napětí mezi Washingtonem a Teheránem trvají špičky amerického Pentagonu na tom, že příměří z 8. dubna stále platí. Americký ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine na tiskovém brífinku uvedli, že nynější íránské útoky zatím nedosáhly prahu, který by vyžadoval plné obnovení válečných operací.

včera

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce

Transatlantické obchodní vztahy procházejí další hlubokou krizí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že odstupuje od části přelomové dohody o clech, kterou uzavřel s lídry Evropské unie loni v létě ve Skotsku. Trump ostře zkritizoval Brusel za příliš pomalou ratifikaci ujednání a na sociální síti Truth Social oznámil, že zvýší cla na automobily a nákladní vozy dovážené z EU do Spojených států z nynějších 15 % na 25 %.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

včera

Projekt Svoboda očima expertů: Pochybují, že USA mají dostatek kapacit

Americké vojenské velitelství zahájilo v pondělí operaci Projekt Svoboda, jejímž cílem je zajistit bezpečnou plavbu obchodních lodí skrze strategický Hormuzský průliv. Admirál Bradley Cooper, šéf Centrálního velitelství USA, zdůraznil, že se jedná o čistě defenzivní operaci. K vytvoření takzvaného „obranného deštníku“ nad touto oblastí využívá americká armáda široké spektrum prostředků, včetně válečných lodí, letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy