Nemocnicemi v Evropě se šíří nebezpečná superbakterie. Vědci jsou znepokojeni

Bakterie Klebsiella pneumonie může existovat naprosto pokojně ve střevech zdravého člověka, aniž by mu způsobovala nějaké problémy. Potíže však nastávají, pokud tělo není v pořádku. Bakterie pak může způsobit západ plic či meningitidu.

Podle vědců z Sanger Institute, kteří se na studii podíleli, je „extrémně znepokojivé“, že tato bakterie vykazuje známky rezistence vůči karbapenemům, tj. vysoce účinným antibiotikům, které jsou užívány, když ostatní antibiotika selžou. 

„Alarmující je, že tyto bakterie jsou rezistentní na jedno z klíčových antibiotik poslední záchrany,“ řekla doktorka Sophia Davidová z Sanger Institute stanici BBC News. Vědkyně upozorňuje na to, že infekce jsou spojeny s vysokou úmrtností. „Že v roce 2015 jsme byli svědky 2 000 úmrtí, je už (samo) znepokojivé – ale (naší hlavní) starostí je, že pokud nedojde k nějaké akci, toto (číslo) bude ještě růst,“ varuje doktorka.

Zatímco v roce 2007 způsobila vůči karbapenemům odolná Klebsiella pneumonie 341 smrtí, v roce 2015 to bylo už 2 094 smrtí.

Studie, do které se zapojilo 244 nemocnic od Irska po Izrael, upozorňuje na zvláště znepokojující poznatek, že nemocnice slouží jako „klíčový zprostředkovatel“ šíření bakterie, přičemž poznatky studie naznačují, že bakterie se přenáší z člověka na člověka primárně v nemocnicích. „Skutečnost, že v různých nemocnicích v Evropě vidíme totožné rizikové klony, nám též ukazuje, že je na těchto kmenech něco speciálního,“ poukazuje Davidová.

Podle vědců se bakterie též může šířit na další druhy bakterií a předávat jim svou rezistenci vůči antibiotikům. K přenosu dochází při tzv. konjugaci, tj. procesu, kdy si buňky vyměňují malé řetězce genetických informací zvané plazmidy. Právě do plazmidů vepisuje Klebsiella pneumonie rezistenci vůči antibiotikům. „Ty (plazmidy) mají schopnost se velmi rychle šířit bakteriálními populacemi,“ upozorňuje Davidová.

Podle lékařů lze však této infekci účinně čelit. „Jsme optimističtí, že s dobrou hygienickou péčí v nemocnici, která zahrnuje včasnou identifikaci a izolaci pacientů nesoucích tyto bakterie, můžeme nikoliv pouze oddálit šíření těchto patogenů, ale také je úspěšně kontrolovat," tvrdí Hajo Grundmann z University of Freiburg.

„Tento výzkum zdůrazňuje význam kontroly infekcí a neustálého genomického sledování bakterií odolných vůči antibiotikům, abychom zajistili včasné odhalení nových rezistentních kmenů a bojovali proti šíření odolnosti na antibiotika,“ dodal.