Slovenský prezident podepsal kontroverzní zákon

Slovenský deník Sme píše, že orgány státní a veřejné správy i samosprávy budou povinné ochraňovat státní jazyk-slovenštinu. „Například památníky, pomníky a památné tabule, které obsahují text v cizím jazyce, budou muset mít i slovenský ekvivalent. Cizojazyčný text musí být napsán menším anebo stejně velkým písmem jako text ve státním jazyce. Zda text vyhovuje, musí dát stavebník k posouzení resortu kultury. Výjimku na splnění těchto požadavků dostali památníky, které byli instalovány před 1. zářím tohoto roku,“ vysvětluje Sme. V jazycích menšin lze hovořit na úřadech těch obcí, kde žije aspoň 20 procent příslušníků menšiny.

Podepsaný zákon tak ještě více problematizuje už tak dost komplikované slovensko-maďarské vztahy, které se zhoršily po nástupu premiéra Roberta Fica v červenci 2006. Podle předsedy Slovenské maďarské koalice Pála Csákyho jde o historicky nejhorší zákon tohoto typu. „Ani za monarchie nebyl takový zákon. Z tohoto zákona vyzařují prvky národní zakomplexovanosti, zlomyslnosti a obsahuje prvky jazykového imperialismu,“ citoval deník Sme Csákyho vysvětlení. Představitelé maďarské menšiny avizovali už dříve, že pokud prezident normu podepíše, obrátí se na Ústavní soud SR.

Kritika přijaté novely se ozývá i z Evropského unie. Michael Gahler, německý europoslanec za CDU a podpředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu, kritizoval Slovenskou republiku, že nový zákon neodpovídá evropským standardům a diskriminuje jazykové menšiny. Zároveň upozornil na možnou absurdní situaci, kdy např. na akci, na níž se sejdou pouze příslušníci jazykové menšiny, musí nejdříve zaznít slovenština.

O novele zákona hlasoval slovenský parlament 30. června tohoto roku. Ze 136 přítomných se vyslovilo pro přijetí 79 zákonodárců. Jazykový zákon platí na Slovensku již od počátku 1996. Sankce za prohřešky proti slovenštině byly zavedeny v roce 1997, ale o dva roky později opět zrušeny.