Přestože se EU potýká s následky finanční krize, objem pomoci směřující z Evropy do rozvojových zemí zůstává celosvětově největší. Konstatoval to ve středu na mezinárodní konferenci v Praze věnované potravinové bezpečnosti ve světě první náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč.
Přestože se EU potýká s následky finanční krize, objem pomoci směřující z Evropy do rozvojových zemí zůstává celosvětově největší. Konstatoval to ve středu na mezinárodní konferenci v Praze věnované potravinové bezpečnosti ve světě první náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč.
EU podle jeho slov vynakládá na rozvojovou pomoc každoročně více než deset miliard eur, další peníze dávají jednotlivé členské státy v rámci bilaterální spolupráce.
„Česká republika přispívá na rozvojovou spolupráci nejvíce z nových členských zemí EU. Z více než osmdesáti miliónů korun, které jdou ročně z resortu zemědělství, je přes šedesát procent určeno na přímou podporu agrární produkce. Zbytek směřuje do lesního a vodního hospodářství,“ zdůraznil Hlaváč. K omezení potravinových rizik nicméně musí podle náměstka přispívat i samy rozvojové země, především pak snahou o zvýšení agrární produkce a soběstačností ve výživě.
Konferenci o globální potravinové bezpečnosti organizoval Pražský institut pro globální politiku Glopolis a Nadace Heinricha Bölla. Mezi účastníky akce byli kromě zástupců OSN i členové Evropského parlamentu, ekonomové a reprezentanti nevládních organizací, ministerstev zahraničí a zemědělství.
Související
NÁZOR: Ebola vs. covid. Experti vysvětlují, proč se svět nepoučil z roku 2015
Čína překonává USA a další mocnosti ve financování zahraničního rozvoje
Aktuálně se děje
před 2 minutami
Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory
před 42 minutami
Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě
před 1 hodinou
Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat
před 2 hodinami
Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené
před 2 hodinami
Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá
před 3 hodinami
Přelomový soudní proces začíná. Instagram a YouTube čelí obvinění z vytváření závislosti
před 5 hodinami
Počasí o víkendu bude teplé, místy ale může ještě nasněžit
včera
Ukrajině dochází čas. O 90miliardové půjčce Kyjevu bude EU hlasovat výrazně dříve
včera
Tentokrát to na rychlobruslařském oválu necinklo. Zdráhalovou může přesto těšit TOP 10
včera
Europoslankyně Nikola Bartůšek opustila frakci Patrioti pro Evropu. Důvod nevysvětlila
včera
Český curlingový smíšený pár se rozloučil výhrou, týmová kombinace se českým lyžařům hrubě nevyvedla
včera
Po nevydařeném finiši ve štafetách se Davidová neukáže v individuálním závodě
včera
V Miláně nejsou s olympiádou spokojeni všichni. Proti sportovnímu svátku se tam i demonstrovalo
včera
OSN i EU ostře odsoudily rozsudek nad Jimmym Laiem
včera
Brexit obráceně. Sadiq Khan chce vrátit Británii do Evropské unie
včera
Britská policie opět vyšetřuje Andrewa. Měl předávat informace Epsteinovi
včera
Evropský sen o vlastních stíhačkách šesté generace se rozpadá. Macronův projekt je prakticky mrtvý
včera
Evropská komise zasáhla proti WhatsAppu. Populární aplikaci zřejmě čeká zásadní změna
včera
USA se bouří proti závěrům MSC: Nechceme rozbít NATO ani podkopat světové uspořádání. Pak zaútočily na EU
včera
Olympiáda bez umělého sněhu? Kvůli globálnímu oteplování prakticky nemožné
Oteplující se klima a masivní využívání umělého sněhu mění podobu zimních olympijských her. V italských Dolomitech se v těchto dnech připravují sněžná děla, která mají vyprodukovat 50 000 metrů krychlových technického sněhu. Cílem je zajistit perfektní podmínky pro lyžařské a snowboardové disciplíny nadcházejících her v roce 2026. Přestože Cortina d'Ampezzo leží ve výšce 1 816 metrů a má přirozených srážek dostatek, organizátoři potvrzují, že umělý sníh bude tvořit 85 % povrchu tratí.
Zdroj: Libor Novák