Klausovy námitky k Lisabonu nebudeme tolerovat, shodli se Sarkozy a Borisov

Klaus odmítá podepsat Lisabonskou smlouvu, pokud Česko nezíská výjimku z evropské Charty základních práv, která zajistí, že nároky sudetských Němců na vyvlastněné majetky v Československu se nebude moci zabývat Evropský soud. Svůj požadavek zveřejnil teprve minulý týden.

"Nelze to připustit, nelze to tolerovat. Francouzský prezident má stejný názor jako já," prohlásil k tomu Bojko Borisov po pondělním rozhovoru s Nicolasem Sarkozym v Paříži.

Sarkozy mu přitakal a připomněl, že Češi se zavázali k tomu, že Lisabonská smlouva začne platit do konce letošního roku. Jako jediní však nedokončil její ratifikaci.

Dokument přitom může platit až poté, co jej schválí všech 27 zemí Evropské unie.

"V prosinci 2008 se Francie (tehdy předsednická země unie) zavázala, že bude prosazovat, aby Lisabonská smlouva začala platit do konce roku 2009," prohlásil v pondělí v Elysejském paláci Sarkozy. "V červnu na summitu unie se k tomuto závazku přihlásilo i Česko," připomněl.

Lisabonská smlouva reformuje unijní instituce, dává unii prezidenta a ministra zahraničí a zjednodušuje rozhodování unie. Omezuje počet oblastí, kde je nutné jednomyslné rozhodnutí, naopak zvyšuje podíl hlasování "kvalifikovanou většinou".

Od roku 2014 by se měla kvalifikovaná většina počítat podle principu dvojí většiny států. Návrh bude přijat, pokud s ním vysloví souhlas nejméně 55 procent států, ve kterých žije aspoň 65 procent obyvatel unie.

Charta základních práv je součástí Lisabonské smlouvy a po jejím přijetí bude začleněna do evropského práva.