Fico: Pokud Česko dostane výjimku k Benešovým dekretům, budeme o ni usilovat i my

"Pokud se České republice podaří vyjednat výjimku, Slovensko určitě nezůstane osamocené," uvedl Fico. V takovém případě by podle jeho slov Slovensko předstoupilo před Evropskou radu se žádostí o přiznání dodatku, který by zamezil vlně žádostí sudetských Němců o navrácení majetku, který jim byl zkonfiskován po druhé světové válce.

Slovenský předseda vlády však zároveň zdůraznil, že jeho země bude čekat na formulaci, za pomoci které bude případná výjimka pro Česko stanovena. "Zatím se stále držíme toho, že je zachována retroaktivita," zdůraznil.

S obavami o prolomení Benešových dekretů v případě ratifikace Lisabonské smlouvy přišel minulý týden český prezident Václav Klaus. Hlava státu nyní po vzoru Irska žádá Brusel o přiznání výjimky, která by nárokům poválečných vystěhovalců zamezila. Ta by měla formu dodatku, který by byl obsažen v Listině základních práv a svobod. Vyhověním své žádosti přitom Klaus současně podmiňuje připojení svého podpisu pod smlouvu.

Klausův podpis je jediný, který pod dokumentem stále chybí. Zástupci ostatních 26 členských států unie již smlouvu, která má být jakousi evropskou ústavou, ratifikovali. Naposledy tak minulou sobotu učinil polský prezident Lech Kaczyński.

Podepsat Lisabonskou smlouvu zatím Klausovi neumožňuje ani Ústavní soud, který se v současné době zabývá stížností skupiny senátorů, kteří se na něho obrátili s obavami o rozpor dokumentu s českou ústavou.