Nacistická bestie Csatáry (97) utekl: 5 nejhledanšjších žijícícíh nacistických vrahů

Csatáry, který se jako šéf maďarské policie v košickém ghettu na jaře 1944 podílel na deportaci tisíců Židů do Osvětimi a který byl v nepřítomnosti odsouzen v bývalém Československu k trestu smrti, je tak opět na útěku. Dlouhá léta se dříve ukrýval především v Kanadě. Předseda sdružení židovských obcí v Maďarsku Peter Feldmayer vyjádřil přesvědčení, že nyní sedmadevadesátiletý muž daleko neuteče a bude brzy dopaden. Utekl podle policie bez auta, které nechal před domem. Jeruzalémské Centrum Simona Wiesenthala již v dubnu informovalo maďarské úřady, že se někde v Budapešti ukrývá Csatáry. Nakonec jeho bydliště nenašly úřady, ale objevili ho reportéři britského deníku The Sun. Poté se doma i v zahraničí objevily výzvy k jeho rychlému zatčení a souzení. Feldmayer připustil, že vládním úřadům lze v tomto případu mnoho věcí vytknout, ale vyjádřil přesvědčení, že vláda nechrání nacisty. "V případu není nic politického," zdůraznil židovský představitel. Francouzský historik a "lovec nacistů" Serge Klarsfeld v pondělí vyjádřil obavu, že maďarská konzervativní vláda možná nechce postavit před soud nejhledanějšího žijícího nacistického válečného zločince Csatáryho. Csatáry se po odsouzení k smrti v Československu v roce 1948 ukryl do Kanady, kde pod falešným jménem žil v Montrealu a Torontu jako obchodník s uměním. Kanadské úřady v roce 1995 objevily jeho pravou totožnost a muž utekl do Maďarska, kde od té doby žije.Pět nejhledanějších žijících nacistických zločinců

Lászlo Csatáry, kterého minulý týden vypátrali v Budapešti, je nejhledanějším žijícím nacistickým zločincem na seznamu Centra Simona Wiesenthala. Agentura AFP přinesla přehled pěti nejhledanějších žijících zločinců na tomto seznamu.

Na prvních dvou příčkách hledaných zločinců sice stále figurují Alois Brunner a Aribert Heim. O nich se však předpokládá, že jsou již mrtví. Poslední zmínky o Brunnerovi pocházejí z roku 2001, dnes by mu bylo sto let. Heim, které mu by letos bylo 98 let, pravděpodobně zemřel již v roce 1992, nenašly se však o tom žádné důkazy.

Seznam nejhledanějších žijících zločinců je následující:

1. LÁSZLO CSATÁRY, MAĎARSKO Nyní sedmadevadesátiletý Csatáry podle Wiesenthalova centra pomáhal na začátku roku 1944 organizovat deportaci zhruba 15 tisíc Židů z Československa do koncentračního tábora v Osvětimi. Csatáryho nacistická minulost je spojena především s Košicemi, které v té době byly součástí fašistického Maďarska. Csatáry tam působil jako policejní velitel v židovském sběrném táboře.

Mimo organizování deportací nechvalně proslul i svou krutostí. Kopal do nemocných a bičoval ženy, které v zimě nezvládaly holýma rukama hloubit jámy na oplocení. Csatáryho v Košicích po válce odsoudili v nepřítomnosti k trestu smrti oběšením za válečné zločiny. Podařilo se mu však uprchnout do Kanady, kde působil jako obchodník s uměním. Když se přišlo na jeho krytí, v roce 1997 zmizel. Reportérům britského deníku The Sun se nyní podařilo vypátrat, že Csatáry žije v Budapešti. Dokonce jej navštívili u něj doma. Centrum Simona Wiesenthala již poskytlo množství důkazů hovořících o Csatáryho vině a očekává se, že bude předveden před soud.

2. GERHARD SOMMER, NĚMECKO Bývalý člen elitních jednotek SS, kterému je nyní 93 let, se v srpnu 1944 podílel na masakru 560 civilistů v italské vesnici Sant´Anna di Stazzema. Od roku 2002 je vyšetřován v Německu, zatím však proti němu nebyla vznesena žádná obvinění.

V roce 2005 Sommera společně s dalšími devíti nacistickými funkcionáři odsoudil italský vojenský soud v La Spezia k doživotnímu odnětí svobody za vyvraždění vesničanů. Sommer se proti rozsudku odvolal, avšak trest o rok později potvrdil vojenský soud v Římě.

Německo ale Sommera nevydalo. Od roku 2007 údajně žije v sanatoriu v německém Hamburku.

3. VLADIMIR KATRIUK, KANADA Dnes devadesátiletý Katriuk sloužil v ukrajinském praporu, který během války vyvražďoval Židy a další civilisty v Bělorusku. Podílel se na tzv. Chatyňském masakru, při kterém nacisté obklíčili a vypálili vesnici Chatyň, aby se pomstili za přepadení německé vojenské kolony partyzány. Zemřelo na 150 obyvatel vesnice, mezi oběťmi bylo i 75 dětí.

Po válce Katriuk uprchnul do Kanady, kde se začal živit jako včelař a doposud zde žije. V roce 1999 jej zbavili kanadského občanství, ale v roce 2010 jej opět dostal. 4. KAROLY ZENTAI, AUSTRÁLIE Devadesátiletý Zentai se podílel na vraždách Židů v Budapešti v roce 1944. Po válce uprchnul do Austrálie a usadil se v Perthu. Maďarsko v roce 2005 neúspěšně požádalo o jeho vydání. Proti rozhodnutí australského soudu se Maďaři odvolali a stále čekají na nový verdikt.

Rodina Zentaie tvrdí, že bývalý nacista trpí srdeční chorobou a dalšími zdravotními komplikacemi a převoz do Maďarska by nepřežil.

5. SØREN KAM, NĚMECKO Nyní devadesátiletý bývalý člen jednotek SS pochází z Dánska, od roku 1956 má však německé občanství. V září 2006 jej zatkli v Bavorsku na základě evropského zatykače vydaného v Dánsku.

Dánové po Kamovi pátrali v souvislosti s vraždou protinacistických vydavatele novin Carla Henrika Clemmensena na předměstí Kodaně. Kam a jeho další dva komplicové zastřelili Clemmensena osmi kulkami z revolveru. Po válce se podařilo zadržet Flemminga Helwega-Larsena, který byl za podíl na vraždě odsouzen k trestu smrti a následně popraven. V roce 1999 Dánsko požádalo o vydání Kam z Německa. To však vydání zločince opakovaně zamítá.

Podle deníku Daily Telegraph Kam v Německu beztrestně navštěvuje sešlosti veteránů z jednotek SS a udržuje blízký kontakt s dcerou Heinricha Himmlera Gudrun Burwitzovou. Spolupracuje s ní na projektu Stille Hilfe na podporu odsouzených členů SS. KLAAS CAREL FABER Na konci května zemřel v bavorském městě Ingolstadt odsouzený nacistický zločinec Klaas Carel Faber, který dlouhou dobu figuroval na druhé příčce nejhledanějších zločinců. V Německu žil tento nizozemský rodák jako uprchlík 60 let. Faber v okupovaném Nizozemsku sloužil ve zvláštních oddílech jednotek SS, které se zaměřovaly na likvidaci protiněmecky smýšlejících civilistů. Soud ho odsoudil už v roce 1947 k trestu smrti za vraždu nejméně 11 lidí. Později byl trest zmírněn na doživotní vězení. V roce 1952 se mu podařilo uprchnout z vězení ve městě Breda na jihu Nizozemska. Dostal se do Německa, kde získal občanství. Od roku 1961 žil v Ingolstadtu. Nizozemci dlouho usilovali o jeho vydání, před dvěma lety na něj vydali zatykač. Faber zemřel v době, kdy ingolstadtská prokuratura připravovala podklady pro jeho zadržení.