Rakouský prezident označil Benešovy dekrety za bezpráví

Fischer v dopise rakouskému sudetoněmeckému landsmanšaftu napsal, že dekrety jsou "těžkým bezprávím".

Dekrety by neměly být v souvislosti s přijetím Lisabonské smlouvy ostatními evropskými státy "legalizovány", nabádá v dopise prezident.

"Budu se nadále snažit pracovat na nápravě temných chvil naší (rakouské) minulosti," píše Fischer.

Na základě Benešových dekretů byli po druhé světové válce zbaveni občanství někteří etničtí Němci a Maďaři. Dekrety jim také zabavovaly majetky.

Prezident Václav Klaus loni zablokoval Lisabonskou smlouvu. Svůj podpis pod tímto dokumentem podmínil výjimkou z evropské Charty základních práv, která je součástí Lisabonské smlouvy. Tato výjimka má zemi chránit před majetkovými požadavky vysídlených sudetských Němců - jinými slovy, před prolomením Benešových dekretů.

Přes tragické události se podle rakouského prezidenta lidé musí snažit překročit "příkopy minulosti" a "neopakovat stejné chyby". "Nesmíme zkrášlovat a popírat konflikty. Nemůžeme se ale rovněž zastavit v našem úsilí překonat omyly minulosti," píše v dopise Fischer.

Dopis napsal k příležitosti výročí událostí ze 4. března 1919, kdy při násilných demonstracích Němců a Rakušanů v českých městech bylo zastřeleno 54 lidí,

Mluvčí krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) pro záležitosti vysídlenců Anneliese Kitzmüllerová vzápětí Fischera kritizovala za to, že dekrety odsuzuje "příliš pozdě". "Kde byla Fischerova kritika, když se Faymann (rakouský kancléř) a Spindelegger (rakouský ministr zahraničí) skáceli a dovolili Čechům výjimku z Charty základních práv?," prohlásila Kitzmüllerová.