Byl odsun sudetských Němců spravedlivý? Toto si myslí Češi

Poválečný odsun sudetských Němců z Československa považuje za spravedlivý 41 procent Čechů. Opačný postoj zaujímá 38 procent lidí a zbytek nemá na věc názor. Klesá podíl těch, kdo odsun hodnotí jako spravedlivý, a rovněž ubývá lidí přesvědčených o tom, že by takzvané Benešovy dekrety měly nadále platit.

Vyplývá to z výsledků říjnového průzkumu, které dnes zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). 

Vývoj názorů na poválečný odsun sudetských Němců. Více v TZ: https://t.co/dj9NKYhTI8 pic.twitter.com/2RsH1FsDhQ

— CVVM (@CVVMcz) December 12, 2019

Čtvrtina respondentů z letošního října souhlasila s názorem, že odsun byl nespravedlivý, ale za minulostí je třeba udělat tlustou čáru. Necelá desetina respondentů byla přesvědčena, že za nespravedlivé vysídlení je třeba se omluvit a čtyři procenta se vyslovila i pro poskytnutí odškodnění nebo navrácení majetku postiženým.

Názor, že nucený odchod Němců byl spravedlivý, sílí s rostoucím věkem a klesá s posunem po pravolevé škále politické orientace od levice k pravici. Častěji tento postoj zastávají také dotázaní se špatnou životní úrovní vlastní domácnosti, respondenti z malých měst a sympatizanti ČSSD, KSČM a SPD.

Oproti předchozímu průzkumu z listopadu 2016 se současné výsledky příliš neliší. "V delším časovém srovnání ovšem můžeme vidět od roku 2002 jasný trend postupného klesání podílu těch, kteří odsun pokládají za spravedlivý. Zároveň ve stejném období pozorujeme zvyšující se podíl těch, kteří odsun pokládají za nespravedlivý, a to ve všech dotazovaných variantách," uvádí CVVM.

Autory průzkumu také zajímal názor Čechů na takzvané Benešovy dekrety, tedy právní normy z let 1940 až 1945, které vydával tehdejší prezident Edvard Beneš. Některé z nich zbavily občany německé a maďarské národnosti československého občanství a vedly k zabavení jejich majetku.

Více než polovina Čechů si podle říjnového průzkumu myslí, že by dekrety měly platit i nadále. Pro jejich zrušení bylo 13 procent dotázaných, zbytek respondentů nevěděl.

"V dlouhodobějším srovnání byl patrný zejména pokles podílu těch, kdo si myslí, že by Benešovy dekrety měly platit i nadále, tento podíl v první polovině minulého desetiletí tvořil zhruba dvoutřetinovou většinu," připomínají autoři průzkumu.

Sociologové také zjistili, že zhruba třetina lidí se domnívá, že Benešovy dekrety negativně ovlivňují vztahy s Německem. U ostatních okolních zemí mezi respondenty jednoznačně převládá názor, že dekrety na vztahy s nimi nemají vliv.

Výzkum CVVM se konal od 5. do 20. října. Zapojilo se do něj 1021 obyvatel ČR ve věku od 15 let.

Související

Ilustrační foto

Mohlo Československo za Mnichov? Postavení Němců v První republice

První republika se celou svou existenci potýkala s problémem soužití s německou menšinou. Podle mnoha německých historiků nově vzniklý stát nedokázal dostát v tomto ohledu svým demokratickým závazkům a vůči německé menšině se choval přezíravě a imperialisticky. Byli Němci v Československu skutečně diskriminováni?
Ilustrační foto

Neznámá historie Mnichovské dohody: Dělení Československa vyvolalo v zahraničí silnou politickou krizi

Zatímco pro Čechy a Slováky je mnichovská dohoda symbolem zrady. Její architekt, britský premiér Neville Chamberlain, je od té doby představitelem naivního a příliš důvěřivého politika, který není schopen nutných činů k odražení tyranského agresora. Jeho stín padá na celou Velkou Británii. Jak však upozorňuje stanice BBC ve svém historickém speciálu věnovanému 80 let od podepsání dohody, poněkud přehlížený je fakt, že Chamberlainova politika appeasementu vyvolala v Velké Británii velkou politickou krizi.

Více souvisejících

Sudety češi průzkumy život benešovy dekrety

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Kreml se poprvé vyjádřil ke slovům Trumpa, že je naštvaný na Putina

Rusko i nadále udržuje pracovní vztahy se Spojenými státy, přestože americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru uvedl, že je „rozčílený“ a „naštvaný“ na ruského prezidenta Vladimira Putina. V prvním oficiálním vyjádření k Trumpovým výrokům se Kreml pokusil napětí mezi oběma lídry zmírnit.

včera

Elon Musk

Muska verdikt soudu nad Le Penovou vytočil: Standardní taktika po celém světě

Verdikt francouzského soudu, který vyloučil Marine Le Penovou z prezidentských voleb v roce 2027 kvůli jejímu odsouzení za zpronevěru, vyvolal ostrou reakci nejen ve Francii, ale i ve Spojených státech. Mezi nejhlasitější kritiky rozhodnutí patří Elon Musk, technologický magnát a důležitý poradce prezidenta USA Donalda Trumpa.

včera

včera

včera

Švédsko, ilustrační foto

Švédové oznámili obří balíček pomoci Ukrajině

Švédsko oznámilo další rozsáhlý balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Nová podpora se zaměří na posílení protivzdušné obrany, dělostřelectva, satelitní komunikace a námořních kapacit. Švédsko se díky této sumě stává osmým největším přispěvatelem do obranného úsilí Kyjeva.

včera

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Čtyři roky vězení, milionové pokuty, konec kanditatury. Le Penová si u soudu vyslechla trest

V Paříži padl rozsudek, který může zásadně změnit politickou budoucnost Francie. Marine Le Pen, klíčová postava krajní pravice a lídryně strany Národní sdružení (RN), byla shledána vinnou ze zpronevěry finančních prostředků Evropské unie. Soud jí vyměřil pětiletý zákaz výkonu veřejné funkce, čtyřletý trest odnětí svobody, z toho dva roky podmíněně s domácím vězením, a pokutu ve výši 100 000 eur (cca 2,5 milionu korun). Verdikt je pro Le Pen drtivou ranou, neboť byla favoritkou prezidentských voleb v roce 2027.

včera

Írán, ilustrační foto

USA a Írán si vzájemně vyhrožují. Hrozba střetu není bezprostřední, uklidňuje expert

Slovní přestřelky mezi Teheránem a Washingtonem nabírají na ostrosti a svět s obavami sleduje, zda se nenaplňuje scénář ozbrojeného střetu. Zatímco americký prezident Donald Trump varoval Írán před možným bombardováním, pokud nepřistoupí na přímá jednání o jaderné dohodě, íránské vedení reagovalo po svém – uvedlo své raketové jednotky do stavu bojové pohotovosti.

včera

včera

včera

Donald Trump

Den osvobození se blíží a světu dochází trpělivost. Středa může vše změnit, Trumpovi to je ale jedno

Americký prezident Donald Trump se chystá vsadit úspěch svého druhého funkčního období, ekonomiku a osobní finance milionů Američanů na svou dlouhodobou víru, že cla mohou Spojeným státům vrátit zlatou éru bohatství a nezávislosti. Ve středu 2. dubna má vstoupit v platnost tzv. „Den osvobození“ – Trumpův plán na zavedení recipročních cel proti státům, které uvalují cla na americké zboží. Tento zásah do globálního obchodního systému by mohl ovlivnit každého Američana a zvýšit ceny v době, kdy jsou rodinné rozpočty již tak napjaté.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Soud uznal Le Penovou vinnou ze zneužití evropských fondů

Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová byla shledána vinnou ze zneužití evropských fondů k financování své strany Národní sdružení (RN). Tento verdikt by ji mohl diskvalifikovat z účasti v prezidentských volbách v roce 2027. Soudce podle BBC zatím neoznámil, jaký trest Le Penová dostane.

včera

včera

včera

včera

včera

Chladné počasí dorazilo. Může napadnout až 15 centimetrů sněhu

V Česku se ochladilo již v závěru posledního březnového víkendu a přinejmenším dnes se ještě počasí nijak zvlášť neumoudří. Potvrzuje to předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle které má na horách dokonce sněžit.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy