Byl odsun sudetských Němců spravedlivý? Toto si myslí Češi

Poválečný odsun sudetských Němců z Československa považuje za spravedlivý 41 procent Čechů. Opačný postoj zaujímá 38 procent lidí a zbytek nemá na věc názor. Klesá podíl těch, kdo odsun hodnotí jako spravedlivý, a rovněž ubývá lidí přesvědčených o tom, že by takzvané Benešovy dekrety měly nadále platit.

Vyplývá to z výsledků říjnového průzkumu, které dnes zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). 

Vývoj názorů na poválečný odsun sudetských Němců. Více v TZ: https://t.co/dj9NKYhTI8 pic.twitter.com/2RsH1FsDhQ

— CVVM (@CVVMcz) December 12, 2019

Čtvrtina respondentů z letošního října souhlasila s názorem, že odsun byl nespravedlivý, ale za minulostí je třeba udělat tlustou čáru. Necelá desetina respondentů byla přesvědčena, že za nespravedlivé vysídlení je třeba se omluvit a čtyři procenta se vyslovila i pro poskytnutí odškodnění nebo navrácení majetku postiženým.

Názor, že nucený odchod Němců byl spravedlivý, sílí s rostoucím věkem a klesá s posunem po pravolevé škále politické orientace od levice k pravici. Častěji tento postoj zastávají také dotázaní se špatnou životní úrovní vlastní domácnosti, respondenti z malých měst a sympatizanti ČSSD, KSČM a SPD.

Oproti předchozímu průzkumu z listopadu 2016 se současné výsledky příliš neliší. "V delším časovém srovnání ovšem můžeme vidět od roku 2002 jasný trend postupného klesání podílu těch, kteří odsun pokládají za spravedlivý. Zároveň ve stejném období pozorujeme zvyšující se podíl těch, kteří odsun pokládají za nespravedlivý, a to ve všech dotazovaných variantách," uvádí CVVM.

Autory průzkumu také zajímal názor Čechů na takzvané Benešovy dekrety, tedy právní normy z let 1940 až 1945, které vydával tehdejší prezident Edvard Beneš. Některé z nich zbavily občany německé a maďarské národnosti československého občanství a vedly k zabavení jejich majetku.

Více než polovina Čechů si podle říjnového průzkumu myslí, že by dekrety měly platit i nadále. Pro jejich zrušení bylo 13 procent dotázaných, zbytek respondentů nevěděl.

"V dlouhodobějším srovnání byl patrný zejména pokles podílu těch, kdo si myslí, že by Benešovy dekrety měly platit i nadále, tento podíl v první polovině minulého desetiletí tvořil zhruba dvoutřetinovou většinu," připomínají autoři průzkumu.

Sociologové také zjistili, že zhruba třetina lidí se domnívá, že Benešovy dekrety negativně ovlivňují vztahy s Německem. U ostatních okolních zemí mezi respondenty jednoznačně převládá názor, že dekrety na vztahy s nimi nemají vliv.

Výzkum CVVM se konal od 5. do 20. října. Zapojilo se do něj 1021 obyvatel ČR ve věku od 15 let.

Související

Ilustrační foto

Mohlo Československo za Mnichov? Postavení Němců v První republice

První republika se celou svou existenci potýkala s problémem soužití s německou menšinou. Podle mnoha německých historiků nově vzniklý stát nedokázal dostát v tomto ohledu svým demokratickým závazkům a vůči německé menšině se choval přezíravě a imperialisticky. Byli Němci v Československu skutečně diskriminováni?
Ilustrační foto

Neznámá historie Mnichovské dohody: Dělení Československa vyvolalo v zahraničí silnou politickou krizi

Zatímco pro Čechy a Slováky je mnichovská dohoda symbolem zrady. Její architekt, britský premiér Neville Chamberlain, je od té doby představitelem naivního a příliš důvěřivého politika, který není schopen nutných činů k odražení tyranského agresora. Jeho stín padá na celou Velkou Británii. Jak však upozorňuje stanice BBC ve svém historickém speciálu věnovanému 80 let od podepsání dohody, poněkud přehlížený je fakt, že Chamberlainova politika appeasementu vyvolala v Velké Británii velkou politickou krizi.

Více souvisejících

Sudety češi průzkumy život benešovy dekrety

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 24 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy