Neznámá historie Mnichovské dohody: Dělení Československa vyvolalo v zahraničí silnou politickou krizi

Zatímco pro Čechy a Slováky je mnichovská dohoda symbolem zrady. Její architekt, britský premiér Neville Chamberlain, je od té doby představitelem naivního a příliš důvěřivého politika, který není schopen nutných činů k odražení tyranského agresora. Jeho stín padá na celou Velkou Británii. Jak však upozorňuje stanice BBC ve svém historickém speciálu věnovanému 80 let od podepsání dohody, poněkud přehlížený je fakt, že Chamberlainova politika appeasementu vyvolala v Velké Británii velkou politickou krizi.

„Mír pro naši dobu.“ Tak se o mnichovské dohodě vyjádřil Chamberlain. Britský premiér věřil, že přenecháním československých Sudet německému kancléři Adolfovi Hitlerovi zabránil budoucí strašlivé válce. Později hořce zjistil svůj omyl. Jeho nechvalně známá politika appeasementu však byla kritizována v Británii už před podepsáním Mnichovské dohody.

BBC upozorňuje, že politici často interpretují události podle svých vlastních politických cílů a nejinak tomu bylo i v případě politické krize, kterou v Británii nastolila. Platí to i pro Winstona Churchilla, který byl v té době na okraji politického spektra a jenž se pokoušel kritikou premiéra získat britské voliče na svou stranu.

Totéž měl v mysli i hlavní iniciátor politické krize a vůdčí postava rezistence vůči Chamberlainovi, britský ministr zahraničí Edward Halifax. Zdá se to být poněkud zvláštní, že zrovna on se Chamberlainovi postavil ohledně politiky appeasementu, když po celou dobu s ním ohledně britského stanoviska vůči Hitlerově požadavku připojit Sudety k Německu táhl za jeden provaz.

Halifax se však obával ztráty podpory britské Konzervativní strany mezi britskými voliči, projevující stále větší nesouhlas s britskou zahraniční politikou vůči Německu. Hrdá Británie nesměla prokazovat slabost, a to právě Mnichovská dohoda se zdála vyjadřovat. Churchill jakožto další kritici vlád z řad Konzervativní strany, stejně jako Labouristé, nevynechali jedinou příležitost, aby neupozorňovali na obtíže britské diplomacie v zahraničí.

Britský ministr zahraničí začal tlačit na Chamberlaina, aby ukázal Hitlerovi zuby a varoval jej, že pokud bude pokračovat v jeho krocích vůči Československu, vyhlásí mu Británie válku. Chamberlain to odmítal. Vydal se osobně setkat s Hitlerem a naléhal na něj, aby uspořádal hlasování v Sudetech pro potvrzení toho, že jejich obyvatelé souhlasí s připojením k Říši. Chamberlain přiznal, že mu nezáleželo na tom, kde obyvatelé Sudet budou žít, ale pouze sledoval zabránění válce.

V Británii však sílily hlasy, kterým se nelíbilo zapojení Británie do toho, co začalo být vnímáno jako destrukce demokratického státu. Když však Chamberlain své politické oponenty vyzýval k tomu, aby přišli s jinou strategií, mlčeli. Chamberlain si nicméně uvědomoval, že se mu premiérské křeslo doslova houpe pod nohama. Jeho diplomatická jednání s Hitlerem nevedla nikam. Vůdce nacistického Německa neústupně trval na okamžitém připojením Sudet. Nervózní Chamberlain na něj apeloval, aby myslel na jeho politickou budoucnost, Hitlera to však nezajímalo.

Britské veřejnosti i politické reprezentaci došla s Chamberlainem trpělivost. 22. září, zatímco Chamberlain diskutoval v Německu s Hitlerem, začaly v Británii protesty, v nichž se požadovalo jeho odstoupení. Halifax, do té doby jeden z nejbližších spojenců premiéra, se odhodlal veřejně proti němu vystoupit. Na zasedání kabinetu se vyslovil pro myšlenku, že pokud se Češi rozhodnou bojovat proti Hitlerovi, Británie i Francie by je měly podpořit. Chamberlain vnímal Halifaxovi veřejnou kritiku jeho dlouhodobé politiky, na které se Halifax významnou měrou podílel, jako „hrozivou ránu.“

Chamberlainův pád zachránilo to, kvůli čemu bude jeho jméno později jeho jméno proklínáno – Mnichovská konference. Hitler odstoupil od svých dobyvačných plánů na anexi Sudet bez ohledu na mezinárodní řád a odsouhlasil, že připojí k Německu převážně německy mluvící část Sudet s tím, že mezinárodní komise dohlédne na hlasování o připojení k Německu mezi jejími obyvateli. Chamberlain a Hitler též podepsaly anglicko-německou deklaraci, v níž projevili „přání obou našich národů nikdy již nejít do války jeden proti druhému.“ Chamberlain se domů vrátil jako národní hrdina.

Později však Hitler své sliby porušil a anektoval Československo. Halifax donutil Chamberlaina dát záruky Polsku, Řecku a Rumunsku, že se za ně postaví, pokud dojde k jejich napadení, Když se tak stalo v případě Polska, nešlo už jinak. Británie musela do války. Chamberlainovův sen o míru v Evropě byl rozdrcen a jeho později následoval politický pád a smrt.

Související

Fotografie z průběhu Mnichovských jednání. Zleva: Neville Chamberlain za Velkou Británii, Édouard Daladier, zástupce Francie, Adolf Hitler za nacistické Německo a Benito Mussolini za fašistickou Itálii

Před 84 lety Mnichovská dohoda naporcovala Česko

Mnichovská dohoda, podepsaná v noci na 30. září 1938 představiteli Británie, Francie, Itálie a Německa, znamenala konec první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část území, armáda byla demobilizována. Na začátku října abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal právník Emil Hácha. Druhá republika byla podstatně menší než první. Vedle odstoupení pohraničních Sudet Německu přišlo Československo o velkou část jižního Slovenska, které na základě první vídeňské arbitráže odstoupilo Maďarsku.
Vladimír Putin, ruský prezident

Putin si hraje na historika: Společnost národů selhala, osud ČSR je důkazem

Předválečná Společnost národů (SN), jíž dominovaly Británie a Francie, podle ruského prezidenta Vladimira Putina selhala v předcházení konfliktům a nynější systém mezinárodních vztahů je jedním z nejdůležitějších výsledků 2. světové války. Neúčinnost předválečného uspořádání šéf Kremlu podrobně ilustruje i na osudu Československa. Jako jeden z nejvýznamnějších pozitivních důsledků 2. světové války Putin vyzdvihuje OSN.

Více souvisejících

Mnichovská dohoda (29. září 1938) Sudety Velká Británie Adolf Hitler II. světová válka

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 2 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby

Vypadá to, že ruský prezident Vladimir Putin nemá v úmyslu setkat se s rodinami obětí nedávného teroristického útoku na předměstí Moskvy, při kterém přišlo o život 143 lidí. Kreml ve čtvrtek nejevil žádné náznaky ohledně takového setkání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy