Neznámá historie Mnichovské dohody: Dělení Československa vyvolalo v zahraničí silnou politickou krizi

Zatímco pro Čechy a Slováky je mnichovská dohoda symbolem zrady. Její architekt, britský premiér Neville Chamberlain, je od té doby představitelem naivního a příliš důvěřivého politika, který není schopen nutných činů k odražení tyranského agresora. Jeho stín padá na celou Velkou Británii. Jak však upozorňuje stanice BBC ve svém historickém speciálu věnovanému 80 let od podepsání dohody, poněkud přehlížený je fakt, že Chamberlainova politika appeasementu vyvolala v Velké Británii velkou politickou krizi.

„Mír pro naši dobu.“ Tak se o mnichovské dohodě vyjádřil Chamberlain. Britský premiér věřil, že přenecháním československých Sudet německému kancléři Adolfovi Hitlerovi zabránil budoucí strašlivé válce. Později hořce zjistil svůj omyl. Jeho nechvalně známá politika appeasementu však byla kritizována v Británii už před podepsáním Mnichovské dohody.

BBC upozorňuje, že politici často interpretují události podle svých vlastních politických cílů a nejinak tomu bylo i v případě politické krize, kterou v Británii nastolila. Platí to i pro Winstona Churchilla, který byl v té době na okraji politického spektra a jenž se pokoušel kritikou premiéra získat britské voliče na svou stranu.

Totéž měl v mysli i hlavní iniciátor politické krize a vůdčí postava rezistence vůči Chamberlainovi, britský ministr zahraničí Edward Halifax. Zdá se to být poněkud zvláštní, že zrovna on se Chamberlainovi postavil ohledně politiky appeasementu, když po celou dobu s ním ohledně britského stanoviska vůči Hitlerově požadavku připojit Sudety k Německu táhl za jeden provaz.

Halifax se však obával ztráty podpory britské Konzervativní strany mezi britskými voliči, projevující stále větší nesouhlas s britskou zahraniční politikou vůči Německu. Hrdá Británie nesměla prokazovat slabost, a to právě Mnichovská dohoda se zdála vyjadřovat. Churchill jakožto další kritici vlád z řad Konzervativní strany, stejně jako Labouristé, nevynechali jedinou příležitost, aby neupozorňovali na obtíže britské diplomacie v zahraničí.

Britský ministr zahraničí začal tlačit na Chamberlaina, aby ukázal Hitlerovi zuby a varoval jej, že pokud bude pokračovat v jeho krocích vůči Československu, vyhlásí mu Británie válku. Chamberlain to odmítal. Vydal se osobně setkat s Hitlerem a naléhal na něj, aby uspořádal hlasování v Sudetech pro potvrzení toho, že jejich obyvatelé souhlasí s připojením k Říši. Chamberlain přiznal, že mu nezáleželo na tom, kde obyvatelé Sudet budou žít, ale pouze sledoval zabránění válce.

V Británii však sílily hlasy, kterým se nelíbilo zapojení Británie do toho, co začalo být vnímáno jako destrukce demokratického státu. Když však Chamberlain své politické oponenty vyzýval k tomu, aby přišli s jinou strategií, mlčeli. Chamberlain si nicméně uvědomoval, že se mu premiérské křeslo doslova houpe pod nohama. Jeho diplomatická jednání s Hitlerem nevedla nikam. Vůdce nacistického Německa neústupně trval na okamžitém připojením Sudet. Nervózní Chamberlain na něj apeloval, aby myslel na jeho politickou budoucnost, Hitlera to však nezajímalo.

Britské veřejnosti i politické reprezentaci došla s Chamberlainem trpělivost. 22. září, zatímco Chamberlain diskutoval v Německu s Hitlerem, začaly v Británii protesty, v nichž se požadovalo jeho odstoupení. Halifax, do té doby jeden z nejbližších spojenců premiéra, se odhodlal veřejně proti němu vystoupit. Na zasedání kabinetu se vyslovil pro myšlenku, že pokud se Češi rozhodnou bojovat proti Hitlerovi, Británie i Francie by je měly podpořit. Chamberlain vnímal Halifaxovi veřejnou kritiku jeho dlouhodobé politiky, na které se Halifax významnou měrou podílel, jako „hrozivou ránu.“

Chamberlainův pád zachránilo to, kvůli čemu bude jeho jméno později jeho jméno proklínáno – Mnichovská konference. Hitler odstoupil od svých dobyvačných plánů na anexi Sudet bez ohledu na mezinárodní řád a odsouhlasil, že připojí k Německu převážně německy mluvící část Sudet s tím, že mezinárodní komise dohlédne na hlasování o připojení k Německu mezi jejími obyvateli. Chamberlain a Hitler též podepsaly anglicko-německou deklaraci, v níž projevili „přání obou našich národů nikdy již nejít do války jeden proti druhému.“ Chamberlain se domů vrátil jako národní hrdina.

Později však Hitler své sliby porušil a anektoval Československo. Halifax donutil Chamberlaina dát záruky Polsku, Řecku a Rumunsku, že se za ně postaví, pokud dojde k jejich napadení, Když se tak stalo v případě Polska, nešlo už jinak. Británie musela do války. Chamberlainovův sen o míru v Evropě byl rozdrcen a jeho později následoval politický pád a smrt.

Související

Fotografie z průběhu Mnichovských jednání. Zleva: Neville Chamberlain za Velkou Británii, Édouard Daladier, zástupce Francie, Adolf Hitler za nacistické Německo a Benito Mussolini za fašistickou Itálii

Před 84 lety Mnichovská dohoda naporcovala Česko

Mnichovská dohoda, podepsaná v noci na 30. září 1938 představiteli Británie, Francie, Itálie a Německa, znamenala konec první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část území, armáda byla demobilizována. Na začátku října abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal právník Emil Hácha. Druhá republika byla podstatně menší než první. Vedle odstoupení pohraničních Sudet Německu přišlo Československo o velkou část jižního Slovenska, které na základě první vídeňské arbitráže odstoupilo Maďarsku.
Vladimír Putin, ruský prezident

Putin si hraje na historika: Společnost národů selhala, osud ČSR je důkazem

Předválečná Společnost národů (SN), jíž dominovaly Británie a Francie, podle ruského prezidenta Vladimira Putina selhala v předcházení konfliktům a nynější systém mezinárodních vztahů je jedním z nejdůležitějších výsledků 2. světové války. Neúčinnost předválečného uspořádání šéf Kremlu podrobně ilustruje i na osudu Československa. Jako jeden z nejvýznamnějších pozitivních důsledků 2. světové války Putin vyzdvihuje OSN.

Více souvisejících

Mnichovská dohoda (29. září 1938) Sudety Velká Británie Adolf Hitler II. světová válka

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Kyjev: Rusko dostává to, co si zaslouží

Andrii Kovalenko, šéf ukrajinského Centra pro boj proti dezinformacím, uvedl, že ukrajinské síly provedly překvapivé útoky na ruské jednotky na několika místech Kurské oblasti, a to měsíce poté, co Ukrajina zahájila svou invazi do této oblasti. Uvedl to server CNN.

před 50 minutami

před 2 hodinami

včera

Meghan Markleová a princ Harry

Návrat Meghan na Instagram. Vévodkyně stanovila jasné hranice

Vévodkyně Meghan se rozhodla, že pro tento rok poupraví svou veřejnou prezentaci. Jak už jsme informovali, poprvé od roku 2020 se vrátila na sociální síti Instagram, kde propaguje svou práci pro streamovací platformu Netflix. Jedna věc je ale tentokrát jinak. 

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Novinka na lavičce fotbalového Slovácka. Asistentem trenéra Smetany se stal Polách

Když s příchodem nového roku vstoupili fotbalisté Slovácka do zimní přípravy, seznámili se zároveň s novým asistentem trenéra Ondřeje Smetany Tomášem Poláchem. Ten se tak vrací do fotbalového kolotoče poté, co byl loni dubnu odvolán z pozice hlavního trenéra druholigové Zbrojovky Brno. Tento sedmačtyřicetiletý kouč v Uherském Hradišti nahrazuje Jana Baránka, který v klubu skončil po dvou letech na vlastní žádost.

včera

včera

včera

včera

Tottenham byl založen již roku 1882 a sídlí v severním Londýně.

Potvrzeno. Ze Slavie do Tottenhanu přestoupil brankář Antonín Kinský

Hotovo. Už je ruka v rukávě. Brankář Antonín Kinský definitivně patří londýnskému Tottenhamu, který konečně našel tolik kýženého gólmana. Vedení klubu, jenž se aktuálně nachází na 12. místě tabulky anglické Premier League, uvedlo, že s jednadvacetiletým Čechem uzavřelo smlouvu až do roku 2031. Podle televize BBC pak měl Kinský do anglické metropole přijít za zhruba 12,5 milionu liber (v přepočtu zhruba 379 milionů korun).

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Mladíkům finále i tentokrát uniklo. Po prohře s USA si po roce opět zahrají o bronz

Nabuzeni dalším senzačním čtvrtfinálovém vyřazení Kanady, které přišlo od českých hokejových juniorů do 20 let na světovém šampionátu opět po roce, chtěli čeští junioři překvapit dalšího zámořského favorita, tedy Spojené státy. Ty svěřenci kouče Patrika Augusty sice sympaticky také trápili, ale nakonec odešli po výsledku 1:4 jako poražení. Stejně jako loni si i letos Češi na turnaji zahrají o bronz, tentokrát však nikoli proti Finsku, ale proti jinému severskému soupeři Švédsku (dnes 21:30).

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Na Ukrajině zemřel ruský novinář, tvrdí Moskva. Útočily ukrajinské drony

Ve válce na Ukrajině zemřel další novinář. Alexander Martemyanov, který psal pro ruský státní deník Izvestija, zemřel při dronovém útoku nedaleko okupovaného Doněcku na východě Ukrajiny. Moskva podle BBC obvinila ukrajinské vojáky z toho, že vědomě cílili na novináře. Kyjev se k události nevyjádřil. 

včera

V Česku hrozí kvůli ledovce kalamita. Na problémy už se připravují na železnici

Lidé by v neděli, kdy končí dlouhé vánoční prázdniny, měli počítat s kalamitou kvůli ledovce, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v neděli ráno. Počasí bude způsobovat značné komplikace, zejména v dopravě a pravděpodobně i v energetice. Například České dráhy už v sobotu večer avizovaly, že jsou na situace připraveny. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy