Neznámá historie Mnichovské dohody: Dělení Československa vyvolalo v zahraničí silnou politickou krizi

Zatímco pro Čechy a Slováky je mnichovská dohoda symbolem zrady. Její architekt, britský premiér Neville Chamberlain, je od té doby představitelem naivního a příliš důvěřivého politika, který není schopen nutných činů k odražení tyranského agresora. Jeho stín padá na celou Velkou Británii. Jak však upozorňuje stanice BBC ve svém historickém speciálu věnovanému 80 let od podepsání dohody, poněkud přehlížený je fakt, že Chamberlainova politika appeasementu vyvolala v Velké Británii velkou politickou krizi.

„Mír pro naši dobu.“ Tak se o mnichovské dohodě vyjádřil Chamberlain. Britský premiér věřil, že přenecháním československých Sudet německému kancléři Adolfovi Hitlerovi zabránil budoucí strašlivé válce. Později hořce zjistil svůj omyl. Jeho nechvalně známá politika appeasementu však byla kritizována v Británii už před podepsáním Mnichovské dohody.

BBC upozorňuje, že politici často interpretují události podle svých vlastních politických cílů a nejinak tomu bylo i v případě politické krize, kterou v Británii nastolila. Platí to i pro Winstona Churchilla, který byl v té době na okraji politického spektra a jenž se pokoušel kritikou premiéra získat britské voliče na svou stranu.

Totéž měl v mysli i hlavní iniciátor politické krize a vůdčí postava rezistence vůči Chamberlainovi, britský ministr zahraničí Edward Halifax. Zdá se to být poněkud zvláštní, že zrovna on se Chamberlainovi postavil ohledně politiky appeasementu, když po celou dobu s ním ohledně britského stanoviska vůči Hitlerově požadavku připojit Sudety k Německu táhl za jeden provaz.

Halifax se však obával ztráty podpory britské Konzervativní strany mezi britskými voliči, projevující stále větší nesouhlas s britskou zahraniční politikou vůči Německu. Hrdá Británie nesměla prokazovat slabost, a to právě Mnichovská dohoda se zdála vyjadřovat. Churchill jakožto další kritici vlád z řad Konzervativní strany, stejně jako Labouristé, nevynechali jedinou příležitost, aby neupozorňovali na obtíže britské diplomacie v zahraničí.

Britský ministr zahraničí začal tlačit na Chamberlaina, aby ukázal Hitlerovi zuby a varoval jej, že pokud bude pokračovat v jeho krocích vůči Československu, vyhlásí mu Británie válku. Chamberlain to odmítal. Vydal se osobně setkat s Hitlerem a naléhal na něj, aby uspořádal hlasování v Sudetech pro potvrzení toho, že jejich obyvatelé souhlasí s připojením k Říši. Chamberlain přiznal, že mu nezáleželo na tom, kde obyvatelé Sudet budou žít, ale pouze sledoval zabránění válce.

V Británii však sílily hlasy, kterým se nelíbilo zapojení Británie do toho, co začalo být vnímáno jako destrukce demokratického státu. Když však Chamberlain své politické oponenty vyzýval k tomu, aby přišli s jinou strategií, mlčeli. Chamberlain si nicméně uvědomoval, že se mu premiérské křeslo doslova houpe pod nohama. Jeho diplomatická jednání s Hitlerem nevedla nikam. Vůdce nacistického Německa neústupně trval na okamžitém připojením Sudet. Nervózní Chamberlain na něj apeloval, aby myslel na jeho politickou budoucnost, Hitlera to však nezajímalo.

Britské veřejnosti i politické reprezentaci došla s Chamberlainem trpělivost. 22. září, zatímco Chamberlain diskutoval v Německu s Hitlerem, začaly v Británii protesty, v nichž se požadovalo jeho odstoupení. Halifax, do té doby jeden z nejbližších spojenců premiéra, se odhodlal veřejně proti němu vystoupit. Na zasedání kabinetu se vyslovil pro myšlenku, že pokud se Češi rozhodnou bojovat proti Hitlerovi, Británie i Francie by je měly podpořit. Chamberlain vnímal Halifaxovi veřejnou kritiku jeho dlouhodobé politiky, na které se Halifax významnou měrou podílel, jako „hrozivou ránu.“

Chamberlainův pád zachránilo to, kvůli čemu bude jeho jméno později jeho jméno proklínáno – Mnichovská konference. Hitler odstoupil od svých dobyvačných plánů na anexi Sudet bez ohledu na mezinárodní řád a odsouhlasil, že připojí k Německu převážně německy mluvící část Sudet s tím, že mezinárodní komise dohlédne na hlasování o připojení k Německu mezi jejími obyvateli. Chamberlain a Hitler též podepsaly anglicko-německou deklaraci, v níž projevili „přání obou našich národů nikdy již nejít do války jeden proti druhému.“ Chamberlain se domů vrátil jako národní hrdina.

Později však Hitler své sliby porušil a anektoval Československo. Halifax donutil Chamberlaina dát záruky Polsku, Řecku a Rumunsku, že se za ně postaví, pokud dojde k jejich napadení, Když se tak stalo v případě Polska, nešlo už jinak. Británie musela do války. Chamberlainovův sen o míru v Evropě byl rozdrcen a jeho později následoval politický pád a smrt.

Související

Fotografie z průběhu Mnichovských jednání. Zleva: Neville Chamberlain za Velkou Británii, Édouard Daladier, zástupce Francie, Adolf Hitler za nacistické Německo a Benito Mussolini za fašistickou Itálii

Před 84 lety Mnichovská dohoda naporcovala Česko

Mnichovská dohoda, podepsaná v noci na 30. září 1938 představiteli Británie, Francie, Itálie a Německa, znamenala konec první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část území, armáda byla demobilizována. Na začátku října abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal právník Emil Hácha. Druhá republika byla podstatně menší než první. Vedle odstoupení pohraničních Sudet Německu přišlo Československo o velkou část jižního Slovenska, které na základě první vídeňské arbitráže odstoupilo Maďarsku.
Vladimír Putin, ruský prezident

Putin si hraje na historika: Společnost národů selhala, osud ČSR je důkazem

Předválečná Společnost národů (SN), jíž dominovaly Británie a Francie, podle ruského prezidenta Vladimira Putina selhala v předcházení konfliktům a nynější systém mezinárodních vztahů je jedním z nejdůležitějších výsledků 2. světové války. Neúčinnost předválečného uspořádání šéf Kremlu podrobně ilustruje i na osudu Československa. Jako jeden z nejvýznamnějších pozitivních důsledků 2. světové války Putin vyzdvihuje OSN.

Více souvisejících

Mnichovská dohoda (29. září 1938) Sudety Velká Británie Adolf Hitler II. světová válka

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 32 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy