Brusel - Z evropského Fondu solidarity by měla Česká republika na likvidaci následků červnových povodní získat 15,9 miliónu eur (okolo 412 milionů korun). Oznámil to dnes eurokomisař pro regionální politiku Johannes Hahn. S návrhem Evropské komise musí ještě souhlasit členské země i Evropský parlament.
Pomoc z fondu kvůli povodním je plánovaná také pro Německo a Rakousko, které o peníze stejně jako Praha unii v létě požádaly. Z Fondu solidarity by měl Berlín získat 360 milionů eur (9,3 miliardy korun) Vídeň 21,6 milionu (přes 560 milionů korun).
Komise souhlasila také s tím, aby 2,4 milionu eur získalo Rumunsko postižené v létě rozsáhlým letním suchem a lesními požáry. Naopak Maďarsko, které též o peníze žádalo, na peníze z fondu nedosáhlo.
Komisař Hahn vyzdvihl rychlost, s jakou EU na žádosti postižených zemí reagovala. Doufá, že potřebný souhlas dalších institucí přijde brzy, aby mohly být peníze převáděny ještě před Vánoci.
"Nyní je na členských zemích a Evropském parlamentu, aby souhlasily s naším návrhem. Pokud vše půjde dobře, mohli bychom začít odesílat peníze už v tomto roce," řekl novinářům Hahn.
Podpora z fondu je určena na mimořádné náklady vynaložené veřejnoprávními orgány v důsledku katastrof, zejména by měla pomáhat s obnovou základní infrastruktury a služeb. Dále může být použita na financování záchranných akcí a také na pokrytí některých nákladů na vyčištění oblastí postižených katastrofou, včetně přírodních oblastí.
Česko využilo kritéria sousední zeměČeská republika o peníze požádala v srpnu poté, co škody po červnových záplavách vyčíslila na 16,4 miliard korun, tedy asi na 637 milionů eur. Bylo to málo na pomoc podle základního pravidla Fondu solidarity, kdy se počítá s poskytnutím pomoci ve výši šesti procent škody, pokud tato škoda přesáhne tři miliardy eur (tedy přes 77 miliard korun) nebo 0,6 procenta hrubého národního důchodu - v případě ČR letos 872 milionů eur (22,5 miliardy korun).
Praha proto využila takzvaného kritéria sousední země. O pomoc tímto způsobem může žádat i stát, který sousedí se zemí postiženou závažnou katastrofou, kde škody přesáhly limit pro hlavní kritérium. Výše škod v ČR v tomto případě není rozhodující, zásadní je, aby bylo prokázáno, že škody způsobila stejná katastrofa jako v Německu nebo v Rakousku.
Nová výzva resortu životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyhlašuje výzvu k oznámení a upřesnění typu a výše vzniklých škod při povodních 2013 v resortu Ministerstva životního prostředí pro potenciální žadatele o dotaci v Programu MŽP – Likvidace škod po živelních pohromách.
V rámci vyhlášené výzvy mohou potenciální žadatelé o podporu z Programu MŽP – Likvidace škod po živelních pohromách ve dnech 1. října až 1. listopadu 2013 předkládat formuláře Oznámení škod kde uvedou vyčíslení a typ škod, které zaznamenali v důsledku povodní a přívalových dešťů v roce 2013. Formuláře je možné předložit jak prostřednictvím datové schránky, tak v listinné podobě na Státním fondu životního prostředí České republiky.
Žadatelé budou následně kontaktování za účelem doplnění potřebné dokumentace pro další administraci žádostí a rozhodnutí o udělení či neudělení dotace na náhradu škod. Vyplnění formuláře je tedy prvním a nezbytným krokem v procesu specifikace povodňových škod a jejich kompenzace postiženým subjektům, mezi které spadají jak fyzické tak právnické osoby, ať už podnikající nebo nepodnikající, tak resortní organizace Ministerstva životního prostředí.
Finanční prostředky budou poskytovány úspěšným žadatelům na náhradu škod zaznamenaných v resortu Ministerstva životního prostředí, tzn. na aktivity související s rekonstrukcí a opravou čistíren odpadních vod, dekontaminací půdy, dekontaminací zdrojů povrchových a podzemních vod, obnovou migrační prostupnosti a ekologické stability krajiny, obnovou přirozené funkce vodních toků, náhradou ostatních škod na majetku státu ve správě MŽP a případně jiných škod v působnosti resortu MŽP prokazatelně vzniklých při záplavách a povodních 2013.
Související
Zapomeňte na sirény. Výstražný systém může fungovat jinak
Extrémy počasí vyvolávají otázky. Vystřídají sucho povodně?
Povodně ČR 06/2013 , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 44 minutami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 1 hodinou
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 3 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 3 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 4 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 5 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 7 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 8 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
včera
Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.
Zdroj: Libor Novák