Zemanovi roste konkurence? Fico prezidentem, fandí mu Slováci

Průzkum veřejného mínění se uskutečnil mezi 26. zářím a 2. říjnem na vzorku 1078 obyvatel. Jako třetí v pořadí v něm skončil bývalý předseda křesťanských demokratů (KDH) Pavol Hrušovský se 17,6 procenty hlasů, za ním se umístil bývalý podnikatel Andrej Kiska (13,2 procent) a následovali expremiér Ján Čarnogurský (8,9 procenta) a poslanec Peter Osuský (4,4 procenta).

Všichni jmenovaní politici až na jednoho již oznámili, že budou v prezidentských volbách, které se uskuteční příští rok na jaře, kandidovat.

Póvl, hnůj, blbečci a idioti

Prezident Miloč Zeman i slovenský premiér Fico se prezentují jako levicoví politici, jejich společným tématem je tvorba pracovních míst. Oba vidí řešení hospodářské krize ve státních investicích a nechtějí škrty, bránící ekonomickému růstu. Zdůrazňují téma tvorby a zachování pracovních míst. Oba tvrdí, že jsou proevropští, ačkoliv Brusel kritizují.

"Hlavní paralela mezi Zemanem a Ficem není v proklamovaném sociálnědemokratickém vidění světa, ale spíš ve schopnosti bez zábran se spojit s kýmkoliv na cestě k moci. V Česku se Šloufem, na Slovensku se Širokým a pro posílení své moci pak nerespektovat nejen ústavní a jiné zvyklosti, ale ani zákonné procedury (Juraj Široký je vlivný podnikatel s vazbami na Ficovu stranu Směr a za bývalého režimu byl příslušníkem I. správy ŠtB)," uvedl pro Aktuálně.cz slovenský politický komentátor Štefan Hríb.

Oba nemají rádi novináře. Pro Zemana jsou póvlem, hnojem a blbečky, Fico před několika lety označil žurnalisty za idioty v souvislosti s informováním o jeho návštěvě Vietnamu a s deníkem Sme se soudil kvůli své karikatuře.

V Komunistické straně Československa oba byli, ale za naprosto odlišných podmínek. Zeman vstoupil v období reforem pražského jara roku 1968, o dva roky později byl vyloučen. Fico studoval od roku 1982 na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde byl aktivní ve svazácké organizaci. Kandidátem členství v KSČ se stal jako dvacetiletý v roce 1984, členem strany o dva roky později.

Postoj k bývalému režimu je to, v čem se politici dost liší. Zeman ho odmítá a nedávno studentům doporučil, aby si pořídili projev bývalého generálního tajemníka strany Miloše Jakeše a udělali si sami obrázek o tom, kdo nám tenkrát vládl. Fico na konto normalizace řekl v rozhovoru pro časopis Slovo: "Domnívám se, že do roku 1990 tady bylo mnoho dobrých věcí. Například podpora mladých lidí, různé stipendijní systémy... Netvrďme proto, že všechno bylo úplně špatné a že tu byla černá díra."

Kdo nahradí Fica ve vedení strany

Případný odchod Fica na pozici prezidenta otvírá otázku jeho nástupce na postu předsedy vlády i strany. Je jen stěží představitelné, že by Fico vedl svou stranu, ústava mu to zakazuje.

Podle zdroje z vedení Smeru-SD se v souvislosti s nástupnictvím nejčastěji objevuje čtveřice jmen: Marek Maďarič, Miroslav Lajčák a Pavol Paška. Paška je podle iHned.cz horkým kandidátem na šéfa strany, Maďarič, Lajčák či Kaliňák by mohli řídit vládu.

Mezi voliči Smeru-SD je po Ficovi nejoblíbenější právě Kaliňák, kterému lidé dali ve volbách 485 tisíc preferenčních hlasů, Paška jich dostal čtvrt milionu, Maďarič necelých 200 tisíc.