Tallinn - NATO musí ponechat jaderné zbraně v Evropě. Prohlásil to ve čtvrtek na úvod jednání ministrů zahraničí aliančních zemí v estonském městě Tallinnu generální tajemník osmadvacítky Anders Fogh Rasmussen, kterého cituje britská stanice BBC.
Rasmussen během úvodních poznámek při zahájení schůzky řekl, že i on sdílí "velkou vizi" amerického prezidenta Baracka Obamy o světě bez jaderných zbraní, ale aliance zatím "potřebuje věrohodné jaderné odstrašení".
"Musíme si zachovat jaderné kapacity, protože darebácké režimy a teroristické skupiny nás mohou vystavit jadernému ohrožení. Proto také potřebujeme spolehlivou protiraketovou obranu, která pokryje všechny spojenecké země," řekl dánský administrátor aliance.
Rasmussen tak předznamenal hlavní téma schůzky – americké taktické jaderné zbraně v Evropě.
Mezi taktické jaderné zbraně se počítají ty, které jsou navrženy k použití na bitevním poli, nikoli zbraně pro "frontální útok" na cizí zemi. Jsou to například rakety krátkého doletu, jaderné bomby či jaderná dělostřelecká munice.
Američané mají na území spojeneckých zemí v Evropě rozmístěny dvě stovky taktických jaderných zbraní. Jsou na základnách v Belgii, Itálii, Nizozemsku, Německu a Turecku.
Německá vláda dala v lednu najevo, že chce se spojenci o stažení nukleárních zbraní ze svého území vyjednávat.
Šéf české diplomacie Jan Kohout ještě před začátkem schůzky v Tallinnu upozornil, že česká vláda stažení jaderných zbraní z evropských států nepodpoří. Stejné stanovisko zastávají vlády zemí z někdejší Varšavské smlouvy a z pobaltských států. Belgie, Lucembursko, Nizozemsko a Norsko naopak podpořily německý návrh, aby NATO projednalo další existenci jaderných zbraní na starém kontinentu.
NATO by mělo o dalším osudu nukleární munice rozhodnout do listopadového summitu v Lisabonu, kde se chystá přijmout novou strategii.
Rasmussen na úvod schůzky v Tallinnu navrhl, aby NATO projednalo také to, jak bude financovat své mise. Zatím každý stát hradil náklady na rozmístění svých vojáků a zbraní ze svého rozpočtu. Příště by však podle něj měla být hrazena část těchto výdajů ze společného rozpočtu.
"Společný fond našich aktivit představuje méně než půl procenta zbrojních rozpočtů osmadvaceti států," řekl. "Myslím si, že nastal čas pro kolektivní řešení."
Související
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
Evropa volá po jaderných zbraních stále víc. Další země nabídla své území k jejich umístění
estonsko , NATO , Jaderné zbraně
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Tichý zabiják: Vědci popsali, jak ultrazpracované potraviny ničí tělo a radí, jak se jim vyhnout
před 1 hodinou
Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?
před 3 hodinami
Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí
před 4 hodinami
Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti
před 5 hodinami
Trump kvůli válce na Ukrajině telefonoval s Putinem i Zelenským
před 6 hodinami
Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace
před 8 hodinami
Příští rok téměř 25 tisíc, o rok později až 27 tisíc. Jak v Česku poroste minimální mzda?
před 9 hodinami
Nastává zlatý věk Ameriky, prohlásil Trump při 250. výročí od vyhlášení nezávislosti
před 10 hodinami
Počasí: Příští týden bude ve znamení deště, o víkendu dorazí tropy
včera
Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok na ropný terminál v Petrohradu
včera
Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, řekl Pavel tureckému tisku
včera
EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného
včera
Opět ho vypískají? Klempíř dorazil na festival do Varů, i když tvrdil, že nepřijede
včera
Jak skončí válka na Ukrajině? Z pěti možných scénářů zbyly poslední dvě varianty
včera
Fotbalové MS v ohrožení. Kvůli počasí se mohou rušit zápasy, teploty porostou na 46 stupňů
včera
USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti
včera
Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti
včera
Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD
včera
Putin po mohutném bombardování Kyjeva nařídil pokračování masivních úderů proti Ukrajině
včera
Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?
Ruský útok na Kyjev se stal třetím nejkrvavějším náletem na ukrajinské hlavní město od začátku války. Čtvrteční údery si vyžádaly nejméně 30 lidských životů. Výjimečně vysoká bilance obětí byla způsobena zejména tím, že si Moskva za cíle vybrala rezidenční čtvrti a nasadila kombinaci balistických střel, vyčkávací munice a dronů s proudovým pohonem.
Zdroj: Libor Novák