Tallinn - NATO musí ponechat jaderné zbraně v Evropě. Prohlásil to ve čtvrtek na úvod jednání ministrů zahraničí aliančních zemí v estonském městě Tallinnu generální tajemník osmadvacítky Anders Fogh Rasmussen, kterého cituje britská stanice BBC.
Rasmussen během úvodních poznámek při zahájení schůzky řekl, že i on sdílí "velkou vizi" amerického prezidenta Baracka Obamy o světě bez jaderných zbraní, ale aliance zatím "potřebuje věrohodné jaderné odstrašení".
"Musíme si zachovat jaderné kapacity, protože darebácké režimy a teroristické skupiny nás mohou vystavit jadernému ohrožení. Proto také potřebujeme spolehlivou protiraketovou obranu, která pokryje všechny spojenecké země," řekl dánský administrátor aliance.
Rasmussen tak předznamenal hlavní téma schůzky – americké taktické jaderné zbraně v Evropě.
Mezi taktické jaderné zbraně se počítají ty, které jsou navrženy k použití na bitevním poli, nikoli zbraně pro "frontální útok" na cizí zemi. Jsou to například rakety krátkého doletu, jaderné bomby či jaderná dělostřelecká munice.
Američané mají na území spojeneckých zemí v Evropě rozmístěny dvě stovky taktických jaderných zbraní. Jsou na základnách v Belgii, Itálii, Nizozemsku, Německu a Turecku.
Německá vláda dala v lednu najevo, že chce se spojenci o stažení nukleárních zbraní ze svého území vyjednávat.
Šéf české diplomacie Jan Kohout ještě před začátkem schůzky v Tallinnu upozornil, že česká vláda stažení jaderných zbraní z evropských států nepodpoří. Stejné stanovisko zastávají vlády zemí z někdejší Varšavské smlouvy a z pobaltských států. Belgie, Lucembursko, Nizozemsko a Norsko naopak podpořily německý návrh, aby NATO projednalo další existenci jaderných zbraní na starém kontinentu.
NATO by mělo o dalším osudu nukleární munice rozhodnout do listopadového summitu v Lisabonu, kde se chystá přijmout novou strategii.
Rasmussen na úvod schůzky v Tallinnu navrhl, aby NATO projednalo také to, jak bude financovat své mise. Zatím každý stát hradil náklady na rozmístění svých vojáků a zbraní ze svého rozpočtu. Příště by však podle něj měla být hrazena část těchto výdajů ze společného rozpočtu.
"Společný fond našich aktivit představuje méně než půl procenta zbrojních rozpočtů osmadvaceti států," řekl. "Myslím si, že nastal čas pro kolektivní řešení."
Související
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
Evropa volá po jaderných zbraních stále víc. Další země nabídla své území k jejich umístění
Aktuálně se děje
včera
Sarah následuje Harryho a Meghan. Exmanželka Andrewa se má vrátit domů
včera
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
včera
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
včera
Důchody se v lednu zvýší. Okamura chce zatlačit na Schillerovou ohledně valorizace
včera
Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák
včera
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
včera
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
včera
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
včera
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
včera
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
včera
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
včera
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
včera
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
včera
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
včera
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
včera
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
včera
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
včera
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
4. září 2026 21:41
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno 4. září 2026 20:35
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.
Zdroj: Libor Novák