NATO se v Estonsku hádá o jaderné zbraně

Tallinn - NATO musí ponechat jaderné zbraně v Evropě. Prohlásil to ve čtvrtek na úvod jednání ministrů zahraničí aliančních zemí v estonském městě Tallinnu generální tajemník osmadvacítky Anders Fogh Rasmussen, kterého cituje britská stanice BBC.

Rasmussen během úvodních poznámek při zahájení schůzky řekl, že i on sdílí "velkou vizi" amerického prezidenta Baracka Obamy o světě bez jaderných zbraní, ale aliance zatím "potřebuje věrohodné jaderné odstrašení".

"Musíme si zachovat jaderné kapacity, protože darebácké režimy a teroristické skupiny nás mohou vystavit jadernému ohrožení. Proto také potřebujeme spolehlivou protiraketovou obranu, která pokryje všechny spojenecké země," řekl dánský administrátor aliance.

Rasmussen tak předznamenal hlavní téma schůzky – americké taktické jaderné zbraně v Evropě.

Mezi taktické jaderné zbraně se počítají ty, které jsou navrženy k použití na bitevním poli, nikoli zbraně pro "frontální útok" na cizí zemi. Jsou to například rakety krátkého doletu, jaderné bomby či jaderná dělostřelecká munice.

Američané mají na území spojeneckých zemí v Evropě rozmístěny dvě stovky taktických jaderných zbraní. Jsou na základnách v Belgii, Itálii, Nizozemsku, Německu a Turecku.

Německá vláda dala v lednu najevo, že chce se spojenci o stažení nukleárních zbraní ze svého území vyjednávat.

Šéf české diplomacie Jan Kohout ještě před začátkem schůzky v Tallinnu upozornil, že česká vláda stažení jaderných zbraní z evropských států nepodpoří. Stejné stanovisko zastávají vlády zemí z někdejší Varšavské smlouvy a z pobaltských států. Belgie, Lucembursko, Nizozemsko a Norsko naopak podpořily německý návrh, aby NATO projednalo další existenci jaderných zbraní na starém kontinentu.

NATO by mělo o dalším osudu nukleární munice rozhodnout do listopadového summitu v Lisabonu, kde se chystá přijmout novou strategii.

Rasmussen na úvod schůzky v Tallinnu navrhl, aby NATO projednalo také to, jak bude financovat své mise. Zatím každý stát hradil náklady na rozmístění svých vojáků a zbraní ze svého rozpočtu. Příště by však podle něj měla být hrazena část těchto výdajů ze společného rozpočtu.

"Společný fond našich aktivit představuje méně než půl procenta zbrojních rozpočtů osmadvaceti států," řekl. "Myslím si, že nastal čas pro kolektivní řešení."

Související

Nábor dobrovolníků do ruské armády

Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům

Estonsko podniká kroky k tomu, aby zabránilo ruským vojákům ve vstupu do země, a to i v době, kdy boje na Ukrajině utichnou. Tato pobaltská země letos zablokovala vstup přibližně 1 300 bývalým ruským bojovníkům a nyní vyvíjí tlak na Brusel, aby zavedl celoevropský zákaz. Tallinn prosazuje, aby dveře do Evropské unie zůstaly pro tyto osoby zavřené dlouho poté, co na frontě utichnou zbraně.
Estonsko, ilustrační foto

Evropa volá po jaderných zbraních stále víc. Další země nabídla své území k jejich umístění

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna prohlásil, že jeho země je otevřená možnosti umístit na svém území jaderné zbraně spojenců, pokud to Severoatlantická aliance vyhodnotí jako nezbytné. V rozhovoru pro stanici ERR zdůraznil, že Evropa by neměla vylučovat nadnárodní jaderné odstrašování v rámci NATO. Tallinn podle něj nemá žádnou doktrínu, která by rozmístění těchto zbraní v souladu s obrannými plány aliance zakazovala.

Více souvisejících

estonsko NATO Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara

Do české fotbalové nejvyšší soutěže míří nečekané jméno. Ve čtvrtek se potvrdila zpráva, která překvapila tuzemskou fotbalovou veřejnost. Hradec Králové totiž posílí bývalý český reprezentant Tomáš Čvančara. To, že v dosavadním bundesligovém působišti Mönchengladbachu už nemají zájem o jeho služby, bylo známé delší dobu. Až nyní přišla televize Sky odkazující se na zdroje německých médií s tím, že v posledních dnech o českého fotbalistu projevil zájem právě východočeský klub.

včera

Rozbouřené Labe v Nymburce. (14.9.2024)

Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák

Lidé, kterým ještě do konce roku skončí platnost řidičského průkazu, mohou o nový jednoduše požádat on-line na Portálu dopravy. Elektronické podání žádosti o nový doklad i jeho vyzvednutí je rychlé a bezpečné, informovalo ministerstvo dopravy. To v Česku stále eviduje přes 243 tisíc řidičských průkazů, jimž ještě do konce roku vyprší platnost. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. 

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem

Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany. 

včera

včera

včera

včera

včera

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

4. září 2026 21:41

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno 4. září 2026 20:35

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy