NATO se v Estonsku hádá o jaderné zbraně

EuroZprávy.cz , Mfx

22. dubna 2010 20:29

Anders Fogh Rasmussen
Anders Fogh Rasmussen Foto: Vláda.cz

Tallinn - NATO musí ponechat jaderné zbraně v Evropě. Prohlásil to ve čtvrtek na úvod jednání ministrů zahraničí aliančních zemí v estonském městě Tallinnu generální tajemník osmadvacítky Anders Fogh Rasmussen, kterého cituje britská stanice BBC.

Rasmussen během úvodních poznámek při zahájení schůzky řekl, že i on sdílí "velkou vizi" amerického prezidenta Baracka Obamy o světě bez jaderných zbraní, ale aliance zatím "potřebuje věrohodné jaderné odstrašení".

"Musíme si zachovat jaderné kapacity, protože darebácké režimy a teroristické skupiny nás mohou vystavit jadernému ohrožení. Proto také potřebujeme spolehlivou protiraketovou obranu, která pokryje všechny spojenecké země," řekl dánský administrátor aliance.

Rasmussen tak předznamenal hlavní téma schůzky – americké taktické jaderné zbraně v Evropě.

Mezi taktické jaderné zbraně se počítají ty, které jsou navrženy k použití na bitevním poli, nikoli zbraně pro "frontální útok" na cizí zemi. Jsou to například rakety krátkého doletu, jaderné bomby či jaderná dělostřelecká munice.

Američané mají na území spojeneckých zemí v Evropě rozmístěny dvě stovky taktických jaderných zbraní. Jsou na základnách v Belgii, Itálii, Nizozemsku, Německu a Turecku.

Německá vláda dala v lednu najevo, že chce se spojenci o stažení nukleárních zbraní ze svého území vyjednávat.

Šéf české diplomacie Jan Kohout ještě před začátkem schůzky v Tallinnu upozornil, že česká vláda stažení jaderných zbraní z evropských států nepodpoří. Stejné stanovisko zastávají vlády zemí z někdejší Varšavské smlouvy a z pobaltských států. Belgie, Lucembursko, Nizozemsko a Norsko naopak podpořily německý návrh, aby NATO projednalo další existenci jaderných zbraní na starém kontinentu.

NATO by mělo o dalším osudu nukleární munice rozhodnout do listopadového summitu v Lisabonu, kde se chystá přijmout novou strategii.

Rasmussen na úvod schůzky v Tallinnu navrhl, aby NATO projednalo také to, jak bude financovat své mise. Zatím každý stát hradil náklady na rozmístění svých vojáků a zbraní ze svého rozpočtu. Příště by však podle něj měla být hrazena část těchto výdajů ze společného rozpočtu.

"Společný fond našich aktivit představuje méně než půl procenta zbrojních rozpočtů osmadvaceti států," řekl. "Myslím si, že nastal čas pro kolektivní řešení."

před 1 minutou

Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům

Související

Estonsko, ilustrační foto

Estonsko: Za žhářským útokem na obrannou společnost Milrem Robotics stojí ruské tajné služby

Estonský ministerský předseda Kristen Michal veřejně prohlásil, že za žhářským útokem na společnost Milrem Robotics stojí ruské tajné služby. Reagoval tak na vyjádření Kremlu, který jakákoli obvinění kategoricky odmítl. Estonský premiér zdůraznil, že se jeho země nenechá zastrašit a na kroky Moskvy odpoví ještě větší podporou napadené Ukrajiny. Podle šéfa estonského kabinetu je tento incident součástí širší ruské kampaně zaměřené na oslabení evropské jednoty.
Nábor dobrovolníků do ruské armády

Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům

Estonsko podniká kroky k tomu, aby zabránilo ruským vojákům ve vstupu do země, a to i v době, kdy boje na Ukrajině utichnou. Tato pobaltská země letos zablokovala vstup přibližně 1 300 bývalým ruským bojovníkům a nyní vyvíjí tlak na Brusel, aby zavedl celoevropský zákaz. Tallinn prosazuje, aby dveře do Evropské unie zůstaly pro tyto osoby zavřené dlouho poté, co na frontě utichnou zbraně.

Více souvisejících

estonsko ,  NATO ,  Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Skupina G7 se dohodla na uvolnění sta milionů barelů ropy

Skupina ekonomicky nejrozvinutějších zemí G7 se dohodla na uvolnění sta milionů barelů ropy ze svých rezerv v průběhu následujících čtyř měsíců. Tento krok je přímou reakcí na silný tlak ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, která požadovala, aby evropské státy využily své zásoby nafty. Podle společného prohlášení lídrů skupiny začne uvolňování zásob okamžitě a jako první přijde na řadu právě nafta. Hlavním cílem celého opatření je zklidnit situaci na trhu a zamezit prudkému růstu cen ropných produktů.

před 2 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Prezident Pavel nepůjde ke komunálním volbám

Prezident České republiky Petr Pavel dnes odjel na soukromou zahraniční cestu. Do svého oficiálního pracovního programu se navrátí v pondělí 19. října 2026, kdy má naplánováno přijetí nově nastupujících velvyslanců. 

před 3 hodinami

Francouzská policie

Demonstrace se mění v nepokoje. Francie zavírá stovky škol

Francouzské střední školy čelí rozsáhlé krizi, v jejímž důsledku zůstává přibližně čtyři sta vzdělávacích zařízení po celé zemi zcela uzavřeno. Vlna studentských protestů, která vypukla teprve před týdnem v pařížském regionu, se s neuvěřitelnou rychlostí rozšířila do všech koutů Francie a postupně přerostla v agresivní pouliční střety. Dospívající studenti v posledních ročnících lyceí masově blokují přístupové cesty k budovám, zakládají před branami branami branami branami ohně a pouštějí se do přímých konfrontací s těžkooděnci. Situace v mnoha městech eskaluje a úřady zatím nenacházejí efektivní způsob, jak hnutí uklidnit.

před 4 hodinami

krimi

Smrtící injekci přežila. Co teď bude s odsouzenou americkou vražedkyní?

Američanka odsouzená k trestu smrti Christa Pike přežila ve státě Tennessee pokus o popravu pomocí smrtící injekce. V současné době se nachází v kritickém stavu v nemocnici, kde dostává lékařskou péči zachraňující život. K selhání došlo poté, co jí byly aplikovány dvě fatální dávky pentobarbitalu. Její obhájci odmítli sdělit podrobnější informace o jejím aktuálním zdravotním stavu. Pokud by byla poprava dokončena, stala by se první popravenou ženou v Tennessee po 200 letech.

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Zelenskyj: Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Smit Machchhar a indický premiér

"Věděl jsem, že pokud neotevřu dveře, všichni zemřou." První slova hrdinského pilota

Indický kapitán letecké společnosti Flydubai Smit Machchhar popsal dramatické okamžiky v kokpitu, kde ho během středečního letu napadl jeho druhý pilot. Útočník kapitána pobodal a podle izraelských úřadů se pravděpodobně pokusil letadlo s více než 180 lidmi na palubě poslat k zemi. Těžce zraněný kapitán se však dokázal zvednout a odemknout dveře kabiny, aby dovnitř pustil cestující a další členy posádky. Svým rozhodným činem tak zabránil hrozící katastrofě a zachránil životy všech lidí na palubě.

před 7 hodinami

Filip Turek

Turek se omluvil Hnutí Duha za to, že jej veřejně označil za parazity

Poslanec za hnutí Motoristé sobě a čestný prezident této strany Filip Turek zaslal oficiální omluvu neziskové organizaci Hnutí Duha za to, že ji veřejně označil za parazity. Ve své omluvě Turek výslovně přiznal, že jeho tehdejší prohlášení bylo nepravdivé a představovalo neoprávněný zásah do dobré pověsti tohoto ekologického spolku. 

před 8 hodinami

Smit Machchhar

Navzdory rozsáhlým zraněním a masivní ztrátě krve cestující zachránil. Kapitán letadla FlyDubai se stal hrdinou

Kapitán indického původu Smit Machchhar se stal středem mezinárodního uznání poté, co svým hrdinským činem zachránil letadlo společnosti FlyDubai (let FZ 1073) mířící z Dubaje do Tel Avivu. Během letu byl přímo v kokpitu pobodán druhým pilotem ománské národnosti, který se podle dosavadních informací pokusil se strojem zřítit. Útok vedl k prudkému klesavému manévru, při němž Boeing 737 MAX ztratil téměř 4 300 metrů (14 000 stop) výšky během necelých třiceti sekund.

před 9 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajina pokračuje v útocích na ruské ropné rafinérie. Trumpovi se to nelíbí, veřejnosti ale neříká pravdu

Ukrajina pokračuje v útocích na ruské ropné rafinérie i přes nesouhlas amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bílý dům tvrdí, že ukrajinské údery zhoršují celosvětový nedostatek nafty a zvyšují ceny pohonných hmot před nadcházejícími volbami. Energetičtí analytici však podle The Guardian upozorňují, že hlavním důvodem růstu cen je spíše konflikt v Íránu a s ním spojené poruchy na globálních trzích. Ukrajinská strana přesto v útocích na ruskou energetickou infrastrukturu nepolevuje.

před 10 hodinami

FlyDubai

Kokpit letadla jako nedobytná pevnost? Incident v letadle FlyDubai může změnit letectví

Nedávný útok na palubě letu společnosti FlyDubai FZ 1073 z Dubaje do Tel Avivu obnovil mezi odborníky na leteckou bezpečnost debatu o pravidlech uzamykání pilotních kabin. Ačkoli pohotová reakce pobodaného kapitána a zásah cestujících zabránily zřícení stroje se více než 170 lidmi na palubě, bezpečnostní opatření zavedená po teroristických útocích z 11. září 2001 čelí rostoucí kritice. Dveře kokpitu konstruované jako nedobytná pevnost měly původně chránit posádku před teroristy, v praxi však v některých případech brání záchraně, pokud hrozba pochází přímo od jednoho z pilotů.

před 10 hodinami

Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Útočník z letadla prošel radikální islámskou indoktrinací, vykazoval sebevražedné úmysly

Ománský druhý pilot společnosti flydubai napadl kapitána a pokusil se zřítit letadlo mířící z Dubaje do Izraele. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua prošel útočník radikální islámskou indoktrinací a vykazoval sebevražedné úmysly. Tragédii na palubě stroje s více než sto sedmdesáti cestujícími zabránil rychlý zásah izraelských pasažérů a náhradní posádky, která letadlo stabilizovala. Stroj následně bezpečně přistál v Saúdské Arábii.

před 11 hodinami

krimi

Tennessee po nepovedené popravě zastavilo tresty smrti. Pikeová je ve vážném stavu

Guvernér amerického státu Tennessee Bill Lee pozastavil všechny popravy v regionu nejméně do konce roku a nařídil nezávislé vyšetřování poté, co v tamním vězení selhal pokus o popravu smrtící injekcí. Padesátiletá Christa Pikeová, odsouzená k trestu smrti za vraždu z roku 1995, přežila aplikaci dvou dávek smrtící látky a ve vážném stavu byla převzata do péče zdravotníků v mimovězeňském zařízení.

před 12 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje Evropě použitím jaderných zbraní

Ruský prezident Vladimir Putin varoval Západ před dalším stupňováním konfliktu na Ukrajině a prohlásil, že Moskva je připravena použít všechny dostupné zbraně včetně jaderných v případě napadení ruské kaliningradské exklávy.

před 13 hodinami

včera

Houby, ilustrační fotografie.

Houbaři se učí sbírat neobvyklé druhy. Na horách jsou podmínky stále dobré

Hlavní houbařská sezóna se nachýlila ke svému konci, ale počasí babího léta nadále láká k výletu do lesa. Není přitom vyloučeno, že na houby stále narazíte. Stále populárnější jsou u sběračů i druhy, které nejsou z těch nejznámějších. V českých lesích se například objevil hřib štíhlotřenný, který pochází ze Severní Ameriky.

včera

Ilustrační fotografie.

Norimberský proces. Před 80 lety padly rozsudky

Po druhé světové válce se svět vypořádával s následky válečného konfliktu, ale také s nacistickými zločinci. Ti byli souzeni v rámci tzv. Norimberského procesu, který začal v listopadu roku 1945 a skončil přesně před 80 lety, dne 1. října 1946. Tehdy byly vyneseny rozsudky: padly tresty smrti, doživotí i dlouhodobé odnětí svobody. Někteří jedinci byli ovšem osvobozeni a ti nejhorší zločinci se soudu ani nedožili, protože spáchali sebevraždu.

včera

Donald Trump

Trump se rozhodnutí soudu nepodřídil. Novináře opět vyhodil

Bílý dům podruhé během jednoho týdne jednostranně vyřadil televizní stanici CNN z hlavního novinářského fondu určeného k pokrývání aktivit prezidenta Donalda Trumpa. K tomuto kroku došlo necelý týden poté, co federální soud zrušil předchozí zákaz vstupu vydaný americkou administrativou pro vybrané mediální organizace. 

včera

Poslanecká sněmovna

Překvapení se nekoná. Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře

Vláda premiéra Andreje Babiše podle očekávání ustála opoziční pokus o vyslovení nedůvěry v Poslanecké sněmovně. K sesazení kabinetu hlasovalo pouze 83 opozičních poslanců, zákonodárci přitom potřebují nejméně 101 hlasů. K opozici se navíc nepřidal žádný z poslanců vládní koalice tvořené hnutím ANO, SPD a Motoristy sobě.

včera

O Turkovi stále není rozhodnuto. Babiš neví, jestli zůstane na ministerstvu

Dopravní nehoda čestného prezidenta hnutí Motoristé Filipa Turka míří do správního řízení. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedl premiér Andrej Babiš s tím, že v současné době stále není jasné, kdo byl viníkem celé události. Předseda vlády zároveň připomněl předchozí vyjádření samotného aktéra nehody ohledně jeho dalšího působení ve státní funkci. Turek se totiž dříve zavázal vyvodit z případného zavinění osobní odpovědnost.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy