Klausová se stala velvyslankyní a čelí výtkám. Podívejte se

Během slavnostního aktu v sídle hlavy slovenského státu mluvila rodačka z Bratislavy slovensky. Na postu českého velvyslance na Slovensku nahradila Jakuba Karfíka.

Vyslání Klausové na Slovensko prosazoval prezident Miloš Zeman. Nepohodl se kvůli tomu s bývalým šéfem české diplomacie Karlem Schwarzenbergem. Zemanovu protikandidátovi v letošní přímé volbě hlavy státu vadilo, že prezident na post šéfky ambasády v Bratislavě prosazuje kandidátku, která není kariérní diplomatkou. Spekulovalo se, že to bylo za její podporu Zemanovi během jeho prezidentské kampaně.

Byl to politický kalkul?

Slovenský premiér Robert Fico nedávno řekl: „Dokonce bych řekl, že ti, co navrhují takový krok, projevují velkou míru citu pro slovensko-české a česko-slovenské vztahy. Jako Slovenka a manželka velmi známého bývalého prezidenta určitě bude na Slovensku přijata s otevřenou náručí."

Komentátor deníku SME Petr Morvay ale vidí za Ficovým postojem politický kalkul. „Myslím, že paní Klausová bude velice dobrá velvyslankyně z hlediska vztahů mezi Smerem a panem Ficem a panem Zemanem a zároveň tím křídlem české sociální demokracie, které má blízko k Zemanovi," míní Morvay.

Praha s Bratislavou jsou si tradičně blízké, sociolog a bývalý diplomat Martin Bútora ale říká, že i tak má Livia Klausová co pokazit, i kvůli způsobu, jakým byla nominovaná, napsal rozhlas.cz.

Pode Bútory měla Česká republika v posledních letech šťastnou ruku při výběru velvyslanců. Konkrétně jmenoval Slánského, Galušku či Karfíka. „To jsou velmi zkušení diplomaté, kteří dokázali komunikovat s velmi širokým spektrem na Slovensku. Myslím si, že to tady byly uznávané osobnosti. Tak asi by se očekávalo, že se v této tradici bude pokračovat bez toho, že by vyšly na veřejnost nějaké spory. Obávám se, že to není zrovna nejšťastnější vykročení na česko-slovenském diplomatickém poli," podotkl Bútora.

Mají však Češi a Slováci, kteří vzájemné vztahy standardně a oboustranně popisují jako „nadstandardní," opravdu zapotřebí vysílat si signály pomocí diplomatických jinotajů, ptá se server ceskapozice.cz.

„Česko-slovenské vztahy jsou srostlé jako oravská slanina," prohlásil v Praze na lednové konferenci ke dvacetiletí spolupráce samostatných států předseda slovenského parlamentu Pavol Paška. Je-li to tak doopravdy, mohly by snad obě země svá vzájemná zastoupení omezit na prakticky zaměřené konzuláty a Česká centra, respektive Slovenské inštitúty.

Posláním Českých center je „rozvoj dialogu se zahraniční veřejností a podpora aktivní prezentace ČR ve všech oblastech kultury, vědy a školství, obchodu a cestovního ruchu", vyjmenovává web Českého centra v Bratislavě agendu, již zvládá i bez nákladného velvyslaneckého protokolu.

Na roli první dámy Livie průpravu měla

Pro roli první dámy, kterou zastávala v letech 2003 až 2013, měla Livie Klausová průpravu již z doby, kdy byl Václav Klaus premiérem. Většinou stála v pozadí, v případě potřeby se ale dokázala ozvat. Vystoupila například v roce 1997 v období takzvaného sarajevského atentátu, během nějž část politiků ODS vyzvala jejího muže po skandálech s financováním strany k odstoupení.

Sympatie veřejnosti, především žen, si získala za způsob, jak se dokázala vypořádat s manželovou nevěrou (sám Klaus ji nazval "přecházením na červenou"), na kterou upozornil bulvární tisk v letech 2002 a 2003. Klausová zůstala nad věcí, přiznala však, že toto období pro ni bylo lidsky velmi složité.

Poznamenala k tomu: "Nevěra je těžká věc. Ale pokud někoho znáte desítky let, tak je spousta pro, kvůli kterým s tím člověkem zůstanete, ačkoliv to není lehké."