Hádka v Bruselu, Rusnok u toho: Britové jsou přecitlivělí

Dnešní jednání summitu bude zčásti věnováno právě otázkám společné obranné politiky. Obrana je na pořadu vrcholné schůzky Evropské unie po pěti letech. Jako host se ho účastní i generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Summit má mezi jiným jednat o podpoře evropského zbrojního průmyslu a o společných projektech, jako je zvažovaná výroba vlastního bezpilotního letounu.

Podle britských médií Britové usilují o to, aby se obranná úloha unie nerozšiřovala, protože to považují za ohrožení pozice NATO i jednotlivých národních států. Britové se také staví proti společným projektům v obranném průmyslu, včetně společného vývoje evropského bezpilotního letadla.

Podle Rusnoka je tato "přecitlivělost na konkurenční vazbu vůči NATO zbytečná". "My to vidíme jako komplementární záležitost, jako doplnění" úlohy NATO, prohlásil. Rusnok dále řekl, že Česká republika "tlačí na otevřenost obranného průmyslu". Zbrojní průmysl je trh, který by měl být maximálně transparentní, otevřený a nediskriminační ve smyslu národního původu i velikosti firem, uvedl Rusnok.

Společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP; do vstupu Lisabonské smlouvy v platnost označovaná jako evropské bezpečnostní a obranná politika - EBOP) byla založena v roce 1999 coby spolupráce v oblasti vojenství a zvládání krizí v rámci širší SZBP. Pod hlavičkou SBOP se Evropská unie angažuje v regionech, v nichž si problémy nebo dokonce krize vyžádaly zapojení vnějších aktérů.

Založení SBOP bylo odpovědí na neschopnost evropských států vypořádat se s problémy ve svém bezprostředním okolí v průběhu 90. let, jako byla válka v Bosně po rozpadu Jugoslávie nebo etnické násilí v Kosovu. I přes zahraničně-politickou spolupráci Unii chyběly nástroje pro jiné než diplomatické zapojení v krizových situacích a členské státy se musely spoléhat na Severoatlantickou alianci. Angažmá NATO ale nebylo optimálním řešením, protože Spojené státy se po skončení studené války chtěly soustředit na ze svého pohledu důležitější regiony, jako například na Blízký východ, a vyžadovaly po Evropanech větší spoluúčast na zajišťování bezpečnosti ve svém okolí.

I přes snahy o posílení tzv. evropského pilíře uvnitř NATO se nakonec zahájení bezpečnostní spolupráce pod hlavičkou EU ukázalo jako nejpřijatelnější řešení. Od svého založení tak Evropská unie v rámci SBOP zrealizovala téměř 25 zahraničních vojenských a civilních operací, kromě svého bezprostředního okolí i v subsaharské Africe, na Blízkém a Středním východě nebo v Indonésii, informuje euroskop.cz.

Bankovní unie a Česko: Nechme tomu čas

Ministři financí EU dnes časně ráno dospěli k dohodě v hrubých rysech o mechanismu pro pomoc bankám v eurozóně, který je klíčovým pilířem vznikající bankovní unie. Její vznik má předejít hlubokým otřesům v bankovním sektoru, k jakým došlo po finanční krizi v roce 2008 a omezit státní náklady na záchranu bank. Jedním z hlavních bodů dohody je vytvoření společného fondu během deseti let ve výši 55 miliard eur (asi 1,5 bilionu korun), který by měl zkrachovalé banky pomoci sanovat.

"Neváhal bych ani chvíli, kdybychom byli členy eurozóny," řekl Rusnok. Ale vzhledem k tomu, že ČR nepoužívá euro, tak si myslí, že "není třeba spěchat do bankovní unie".

"Nechme tomu nějaký čas. Ty věci jsou velmi komplexní... Myslím, že nijak neoslabí naši pozici, pokud bychom si nechali čas na rozmyšlenou - možná nějaké testovací období," prohlásil Rusnok. Zdůraznil současně, že jde o teoretickou debatu, protože "určitě o tom rozhodne příští vláda".