Klausovou rozčílil dotaz na jejího otce: Výmysly a spekulace

Bratislava - Česká velvyslankyně v Bratislavě Livia Klausová prý neusilovala o získání diplomatického postu a netoužila po něm. "Když ale nabídka přišla, bylo to pro mě ctí," řekla Klausová v rozhovoru, který dnes zveřejnil slovenský list Sme. Nabídku na vedení české ambasády na Slovensku dostala Klausová přímo od prezidenta Miloše Zemana.

Velvyslankyně ale popřela, že by od Zemana dostala svůj post odměnou za podporu v prezidentské kampani. "Do prezidentské kampaně jsem se nezapojila. Dostala jsem otázku od televize Prima před druhým kolem volby, koho z kandidátů preferuji. O panu Schwarzenbergovi jsem neřekla jedno jediné slovo," uvedla Klausová.

Novopečená diplomatka, která na velvyslanectví v Bratislavě nastoupila v prosinci, rezolutně odmítla hovořit se slovenským listem o minulosti svého otce. Podle Sme byl funkcionářem válečného slovenského státu, byl při konfiskaci židovského majetku a vedl cenzurní oddělení tehdejší policie.

"Nebudu odpovídat na spekulace a výmysly. Chcete-li vést rozhovor o mém otci, není to rozhovor pro mě," řekla Klausová. Disponuje prý množstvím dokumentů, které podobná tvrzení vyvracejí. "Neučinil nic zlého, naopak pomáhal odboji," upozornila.

S tvrzením, že otec Livie Klausové Štefan Miština spolupracoval s Tisovou vládou a po válce byl aktivní v komunistické straně, přišel deník Lidové noviny, který tak upozornil na nevybíravé výroky rodiny Klausových na adresu Karla Schwarzenberga v prezidentské volbě.

Miština se v roce 1940 se odstěhoval z Prahy do Košic (v té době byly Košice součástí Maďarska). Pak ho kariéra zavedla do Bratislavy. Pracoval jako vedoucí cenzurního úřadu oddělení státní bezpečnosti. Úkolem Mištinova úřadu byl dohled nad médii a i případné represe, bylo známé, že pracovníci úřadu spolupracovali s gestapem. Miština byl podle všeho velmi výkonný byrokrat a s jeho prací byla tehdejší fašistická vláda spokojená. Svědčí o tom například odměna, na kterou byl navržen za zvláštní svědomitost a výkonnost.

Dělení Československa bylo smutné

Klausová připustila, že při dělení československé federace před víc než 20 lety cítila nostalgii. Neměla ale prý možnost nahlížet do zákulisí tehdejšího dění, přestože její manžel Václav Klaus byl jako český premiér jeho bezprostředním aktérem.

Názory jejího muže, který dlouhodobě neskrývá svou kritiku Evropské unie, kam Česká i Slovenská republika patří, podle ní nebudou mít na chod úřadu vliv, řekla Livia Klausová už v prosinci pro rozhlas.cz. „Paní Klausová nemůže vůči EU zastávat žádnou politiku. Tady nejsem za paní Klausovou a politika EU je dána tím, jakou politiku bude zastávat nově zvolená vláda naší země. Tu politiku bude zastávat i velvyslankyně a velvyslanci v dalších zemích přesně stejnou," podotkla Klausová.

„Studovala jsem zahraniční obchod, kandidaturu jsem obhájila v oboru světová ekonomika. Mojí kandidátskou prací byly světové finance, takže si myslím, že k tomuto oboru mám blízko i profesně. A pokud jde o přípravu, tak jsem neměla žádné výjimky, skutečně jsem nastoupila na ministerstvo zahraničních věcí a tam jsem prošla všechnu povinnou předvýjezdovou přípravu jako každý velvyslanec," poznamenala dále Klausová.

Související

Livia Klausová

Livia Klausová skončila v úřadu velvyslankyně na Slovensku

Bratislava - Česká velvyslankyně na Slovensku Livia Klausová skončila k dnešnímu dni v této funkci. Už začátkem dubna svůj krok zdůvodnila pravidlem, že velvyslanci jsou obvykle vysíláni do ciziny na dobu čtyř let. Manželka bývalého českého premiéra Václava Klause byla velvyslankyní na Slovensku od konce roku 2013.

Více souvisejících

Livia Klausová Slovensko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy