Klausovou rozčílil dotaz na jejího otce: Výmysly a spekulace

Bratislava - Česká velvyslankyně v Bratislavě Livia Klausová prý neusilovala o získání diplomatického postu a netoužila po něm. "Když ale nabídka přišla, bylo to pro mě ctí," řekla Klausová v rozhovoru, který dnes zveřejnil slovenský list Sme. Nabídku na vedení české ambasády na Slovensku dostala Klausová přímo od prezidenta Miloše Zemana.

Velvyslankyně ale popřela, že by od Zemana dostala svůj post odměnou za podporu v prezidentské kampani. "Do prezidentské kampaně jsem se nezapojila. Dostala jsem otázku od televize Prima před druhým kolem volby, koho z kandidátů preferuji. O panu Schwarzenbergovi jsem neřekla jedno jediné slovo," uvedla Klausová.

Novopečená diplomatka, která na velvyslanectví v Bratislavě nastoupila v prosinci, rezolutně odmítla hovořit se slovenským listem o minulosti svého otce. Podle Sme byl funkcionářem válečného slovenského státu, byl při konfiskaci židovského majetku a vedl cenzurní oddělení tehdejší policie.

"Nebudu odpovídat na spekulace a výmysly. Chcete-li vést rozhovor o mém otci, není to rozhovor pro mě," řekla Klausová. Disponuje prý množstvím dokumentů, které podobná tvrzení vyvracejí. "Neučinil nic zlého, naopak pomáhal odboji," upozornila.

S tvrzením, že otec Livie Klausové Štefan Miština spolupracoval s Tisovou vládou a po válce byl aktivní v komunistické straně, přišel deník Lidové noviny, který tak upozornil na nevybíravé výroky rodiny Klausových na adresu Karla Schwarzenberga v prezidentské volbě.

Miština se v roce 1940 se odstěhoval z Prahy do Košic (v té době byly Košice součástí Maďarska). Pak ho kariéra zavedla do Bratislavy. Pracoval jako vedoucí cenzurního úřadu oddělení státní bezpečnosti. Úkolem Mištinova úřadu byl dohled nad médii a i případné represe, bylo známé, že pracovníci úřadu spolupracovali s gestapem. Miština byl podle všeho velmi výkonný byrokrat a s jeho prací byla tehdejší fašistická vláda spokojená. Svědčí o tom například odměna, na kterou byl navržen za zvláštní svědomitost a výkonnost.

Dělení Československa bylo smutné

Klausová připustila, že při dělení československé federace před víc než 20 lety cítila nostalgii. Neměla ale prý možnost nahlížet do zákulisí tehdejšího dění, přestože její manžel Václav Klaus byl jako český premiér jeho bezprostředním aktérem.

Názory jejího muže, který dlouhodobě neskrývá svou kritiku Evropské unie, kam Česká i Slovenská republika patří, podle ní nebudou mít na chod úřadu vliv, řekla Livia Klausová už v prosinci pro rozhlas.cz. „Paní Klausová nemůže vůči EU zastávat žádnou politiku. Tady nejsem za paní Klausovou a politika EU je dána tím, jakou politiku bude zastávat nově zvolená vláda naší země. Tu politiku bude zastávat i velvyslankyně a velvyslanci v dalších zemích přesně stejnou," podotkla Klausová.

„Studovala jsem zahraniční obchod, kandidaturu jsem obhájila v oboru světová ekonomika. Mojí kandidátskou prací byly světové finance, takže si myslím, že k tomuto oboru mám blízko i profesně. A pokud jde o přípravu, tak jsem neměla žádné výjimky, skutečně jsem nastoupila na ministerstvo zahraničních věcí a tam jsem prošla všechnu povinnou předvýjezdovou přípravu jako každý velvyslanec," poznamenala dále Klausová.

Související

Livia Klausová

Livia Klausová skončila v úřadu velvyslankyně na Slovensku

Bratislava - Česká velvyslankyně na Slovensku Livia Klausová skončila k dnešnímu dni v této funkci. Už začátkem dubna svůj krok zdůvodnila pravidlem, že velvyslanci jsou obvykle vysíláni do ciziny na dobu čtyř let. Manželka bývalého českého premiéra Václava Klause byla velvyslankyní na Slovensku od konce roku 2013.

Více souvisejících

Livia Klausová Slovensko

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 1 hodinou

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 3 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy