Bratislava - Česká velvyslankyně v Bratislavě Livia Klausová prý neusilovala o získání diplomatického postu a netoužila po něm. "Když ale nabídka přišla, bylo to pro mě ctí," řekla Klausová v rozhovoru, který dnes zveřejnil slovenský list Sme. Nabídku na vedení české ambasády na Slovensku dostala Klausová přímo od prezidenta Miloše Zemana.
Velvyslankyně ale popřela, že by od Zemana dostala svůj post odměnou za podporu v prezidentské kampani. "Do prezidentské kampaně jsem se nezapojila. Dostala jsem otázku od televize Prima před druhým kolem volby, koho z kandidátů preferuji. O panu Schwarzenbergovi jsem neřekla jedno jediné slovo," uvedla Klausová.
Novopečená diplomatka, která na velvyslanectví v Bratislavě nastoupila v prosinci, rezolutně odmítla hovořit se slovenským listem o minulosti svého otce. Podle Sme byl funkcionářem válečného slovenského státu, byl při konfiskaci židovského majetku a vedl cenzurní oddělení tehdejší policie.
"Nebudu odpovídat na spekulace a výmysly. Chcete-li vést rozhovor o mém otci, není to rozhovor pro mě," řekla Klausová. Disponuje prý množstvím dokumentů, které podobná tvrzení vyvracejí. "Neučinil nic zlého, naopak pomáhal odboji," upozornila.
S tvrzením, že otec Livie Klausové Štefan Miština spolupracoval s Tisovou vládou a po válce byl aktivní v komunistické straně, přišel deník Lidové noviny, který tak upozornil na nevybíravé výroky rodiny Klausových na adresu Karla Schwarzenberga v prezidentské volbě.
Miština se v roce 1940 se odstěhoval z Prahy do Košic (v té době byly Košice součástí Maďarska). Pak ho kariéra zavedla do Bratislavy. Pracoval jako vedoucí cenzurního úřadu oddělení státní bezpečnosti. Úkolem Mištinova úřadu byl dohled nad médii a i případné represe, bylo známé, že pracovníci úřadu spolupracovali s gestapem. Miština byl podle všeho velmi výkonný byrokrat a s jeho prací byla tehdejší fašistická vláda spokojená. Svědčí o tom například odměna, na kterou byl navržen za zvláštní svědomitost a výkonnost.
Dělení Československa bylo smutné
Klausová připustila, že při dělení československé federace před víc než 20 lety cítila nostalgii. Neměla ale prý možnost nahlížet do zákulisí tehdejšího dění, přestože její manžel Václav Klaus byl jako český premiér jeho bezprostředním aktérem.
Názory jejího muže, který dlouhodobě neskrývá svou kritiku Evropské unie, kam Česká i Slovenská republika patří, podle ní nebudou mít na chod úřadu vliv, řekla Livia Klausová už v prosinci pro rozhlas.cz. „Paní Klausová nemůže vůči EU zastávat žádnou politiku. Tady nejsem za paní Klausovou a politika EU je dána tím, jakou politiku bude zastávat nově zvolená vláda naší země. Tu politiku bude zastávat i velvyslankyně a velvyslanci v dalších zemích přesně stejnou," podotkla Klausová.
„Studovala jsem zahraniční obchod, kandidaturu jsem obhájila v oboru světová ekonomika. Mojí kandidátskou prací byly světové finance, takže si myslím, že k tomuto oboru mám blízko i profesně. A pokud jde o přípravu, tak jsem neměla žádné výjimky, skutečně jsem nastoupila na ministerstvo zahraničních věcí a tam jsem prošla všechnu povinnou předvýjezdovou přípravu jako každý velvyslanec," poznamenala dále Klausová.
Související
Livia Klausová skončila v úřadu velvyslankyně na Slovensku
Klausová se loučila s Kiskou. ČR a Slovensko jsou si nejbližší země, uvedla
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Česká televize a Český rozhlas vstoupí do stávky. Popsaly, jak omezí úterní vysílání
před 3 hodinami
Hackeři napadli aplikace pro varování před útoky. Ukrajinou a Ruskem zněly falešné poplachy před jaderným útokem
před 4 hodinami
Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany USA obnovila útoky na ruské ropné rafinérie
před 5 hodinami
Izrael má jedinečnou příležitost svrhnout Netanjahua, míní Palestinci
před 6 hodinami
Poslední předvolební Trumpova agitace narazila na odpor voličů
před 7 hodinami
Ve věku 94 let zemřel odbojář Josef Mašín
před 7 hodinami
EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit
před 8 hodinami
Obchody v Evropě ochromil kyberútok. Lednice měly chladit, ale dělaly pravý opak
před 8 hodinami
Pavel se jasně vymezil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích
před 9 hodinami
Politico: EU se poučila z chyb v oblasti AI. Zajistí, že příští technologickou revoluci už neprospí
před 10 hodinami
Nejde jen o Kongres. Proč jsou blížící se volby pro Američany klíčové?
před 11 hodinami
Hlavní téma amerických voleb? Odpor voličů k datovým centrům pro umělou inteligence
před 12 hodinami
Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války
před 12 hodinami
Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?
před 13 hodinami
USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu
před 14 hodinami
Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl
před 15 hodinami
Předpověď počasí na nový týden. Hrozí mrazy, mrznoucí mlhy i sněžení
včera
Policejní inspekce chce zjistit, jak to bylo s dopisem obviňujícím otce Meghan
včera
Důchodci se nemusí bát. Ministerstvo zmínilo, co se má stát s výchovným
včera
Nejen hokej. Rusové mohou pořádat MS ve vzpírání, byli i na fotbalovém šampionátu
V pátek sportovním světem otřásla zpráva, že Sportovní arbitrážní soud (CAS) s okamžitou platností umožnil ruským a běloruským hokejistům návrat do mezinárodních soutěží. V posledních dnech je to však další z mnoha kroků ze strany mezinárodních sportovních organizací, které jdou na ruku Rusku.
Zdroj: David Holub