Klausovou rozčílil dotaz na jejího otce: Výmysly a spekulace

Bratislava - Česká velvyslankyně v Bratislavě Livia Klausová prý neusilovala o získání diplomatického postu a netoužila po něm. "Když ale nabídka přišla, bylo to pro mě ctí," řekla Klausová v rozhovoru, který dnes zveřejnil slovenský list Sme. Nabídku na vedení české ambasády na Slovensku dostala Klausová přímo od prezidenta Miloše Zemana.

Velvyslankyně ale popřela, že by od Zemana dostala svůj post odměnou za podporu v prezidentské kampani. "Do prezidentské kampaně jsem se nezapojila. Dostala jsem otázku od televize Prima před druhým kolem volby, koho z kandidátů preferuji. O panu Schwarzenbergovi jsem neřekla jedno jediné slovo," uvedla Klausová.

Novopečená diplomatka, která na velvyslanectví v Bratislavě nastoupila v prosinci, rezolutně odmítla hovořit se slovenským listem o minulosti svého otce. Podle Sme byl funkcionářem válečného slovenského státu, byl při konfiskaci židovského majetku a vedl cenzurní oddělení tehdejší policie.

"Nebudu odpovídat na spekulace a výmysly. Chcete-li vést rozhovor o mém otci, není to rozhovor pro mě," řekla Klausová. Disponuje prý množstvím dokumentů, které podobná tvrzení vyvracejí. "Neučinil nic zlého, naopak pomáhal odboji," upozornila.

S tvrzením, že otec Livie Klausové Štefan Miština spolupracoval s Tisovou vládou a po válce byl aktivní v komunistické straně, přišel deník Lidové noviny, který tak upozornil na nevybíravé výroky rodiny Klausových na adresu Karla Schwarzenberga v prezidentské volbě.

Miština se v roce 1940 se odstěhoval z Prahy do Košic (v té době byly Košice součástí Maďarska). Pak ho kariéra zavedla do Bratislavy. Pracoval jako vedoucí cenzurního úřadu oddělení státní bezpečnosti. Úkolem Mištinova úřadu byl dohled nad médii a i případné represe, bylo známé, že pracovníci úřadu spolupracovali s gestapem. Miština byl podle všeho velmi výkonný byrokrat a s jeho prací byla tehdejší fašistická vláda spokojená. Svědčí o tom například odměna, na kterou byl navržen za zvláštní svědomitost a výkonnost.

Dělení Československa bylo smutné

Klausová připustila, že při dělení československé federace před víc než 20 lety cítila nostalgii. Neměla ale prý možnost nahlížet do zákulisí tehdejšího dění, přestože její manžel Václav Klaus byl jako český premiér jeho bezprostředním aktérem.

Názory jejího muže, který dlouhodobě neskrývá svou kritiku Evropské unie, kam Česká i Slovenská republika patří, podle ní nebudou mít na chod úřadu vliv, řekla Livia Klausová už v prosinci pro rozhlas.cz. „Paní Klausová nemůže vůči EU zastávat žádnou politiku. Tady nejsem za paní Klausovou a politika EU je dána tím, jakou politiku bude zastávat nově zvolená vláda naší země. Tu politiku bude zastávat i velvyslankyně a velvyslanci v dalších zemích přesně stejnou," podotkla Klausová.

„Studovala jsem zahraniční obchod, kandidaturu jsem obhájila v oboru světová ekonomika. Mojí kandidátskou prací byly světové finance, takže si myslím, že k tomuto oboru mám blízko i profesně. A pokud jde o přípravu, tak jsem neměla žádné výjimky, skutečně jsem nastoupila na ministerstvo zahraničních věcí a tam jsem prošla všechnu povinnou předvýjezdovou přípravu jako každý velvyslanec," poznamenala dále Klausová.

Související

Livia Klausová

Livia Klausová skončila v úřadu velvyslankyně na Slovensku

Bratislava - Česká velvyslankyně na Slovensku Livia Klausová skončila k dnešnímu dni v této funkci. Už začátkem dubna svůj krok zdůvodnila pravidlem, že velvyslanci jsou obvykle vysíláni do ciziny na dobu čtyř let. Manželka bývalého českého premiéra Václava Klause byla velvyslankyní na Slovensku od konce roku 2013.

Více souvisejících

Livia Klausová Slovensko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

včera

včera

Václav Hybš

Zemřel legendární kapelník Václav Hybš

Českou hudební scénou otřásla velmi smutná zpráva v úvodu nového kalendářního týdne. Ve věku úctyhodných 90 let zemřel známý kapelník a hudebník Václav Hybš, jenž svého času spolupracoval s největšími hvězdami populární hudby u nás. 

včera

Pouštní saharský písek, ilustrační fotografie.

Nad Česko doputoval prach ze Sahary. Může i ovlivnit počasí

Nad Českem se momentálně nachází velké množství saharského prachu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí na sociální síti X. V posledních letech jde o poměrně pravidelnou záležitost, která přitom může mít vliv na počasí. 

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Kam se poděl Szijjártó? Od voleb se na veřejnosti neobjevil, jeho letadlo odletělo do Afriky

V pondělí v brzkých ranních hodinách opustila maďarský vzdušný prostor dvě vojenská letadla, která zamířila směrem k africkému kontinentu, uvedl web 24.hu. Mezi sledovanými stroji byl i letoun typu Falcon, který ke svým zahraničním cestám často využívá ministr zahraničí Péter Szijjártó, a také nový brazilský transportní letoun KC-390 Millennium, který maďarské letectvo zařadilo do výzbroje teprve v loňském roce. Situace je o to divnější, že se Szijjártó poděl neznámo kam.

včera

Péter Magyar

Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra

Péter Magyar, předseda strany Tisza a budoucí maďarský premiér, vystoupil na tiskové konferenci poté, co jeho strana v historických volbách drtivě zvítězila a získala ústavní dvoutřetinovou většinu. S aktuálním ziskem 138 mandátů oproti 55 křeslům dosavadního vládního bloku Fidesz-KDNP hovořil Magyar o „vítězství celého Maďarska“ a konci éry, kterou přirovnal ke státostrannému systému před rokem 1990.

včera

Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak

Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy