Chuligánství a řev jako na koncertu Deep Purple. Vítejte v britském parlamentu

Bercow napsal premiéru Davidu Cameronovi, předsedovi liberálních demokratů Nicku Cleggovi a šéfovi opozičních labouristů Edu Milibandovi soukromý dopis a vyzval je, aby přišli s nápady, jak průběh interpelací premiéra zcivilizovat.

Jejich forma prý někdy hraničí s "chuligánstvím a zesměšňováním jako na soukromých školách". Bercow napsal, že neočekává, že by se poslanci měli chovat jako "trapističtí mniši", a že chápe, že se často ve sněmovně "vzedmou vášně". "Ale nejsem si jist, že dáváme dobrý příklad příští generaci voličů," podotkl.

Premiér odpovídá na otázky půl hodiny každou středu. Nejprve mu klade otázky vůdce opozice a poté ostatní poslanci. Otázky i odpovědi bývají často útočné a zesměšňující. Interpelace provázejí členové vlády v první řadě za premiérem i stínový kabinet za šéfem opozice - stejně jako ostatní poslanci - hlučnými a často urážlivými výkřiky a gesty na účet opačné strany.

I když temperamentní výměny k britskému parlamentu patří, Bercow musí velmi často uklidňovat a překřikovat poslance, když hlučnost podle jeho slov dosahuje úrovně koncertu rockové skupiny Deep Purple. 

Nedávný průzkum organizace Hansard Society, která usiluje o parlamentní reformy, zjistil, že 67 procent Britů si myslí, že interpelace jsou příliš hlučné, dětinské a přehnané. Stejný podíl se domnívá, že "jde přespříliš o získání politických bodů namísto toho, aby se odpovídalo na otázky".Bercow také vyjádřil politování nad tím, že se na debatách nepodílí víc poslankyň. Ženy mají obecně "menší sklon ke křiku a vřeštění", konstatoval Bercow a zalitoval, že "v příštích volbách nebudou kandidovat některé velmi dobré poslankyně z obou hlavních stran".

V "House of Commons" zasedá 650 poslanců. Anglie obsazuje 533 poslaneckých křesel, Skotsko 59, Wales 40 a Severní Irsko 18. Poslední volby do Dolní komory britského parlamentu se konaly 6. května 2010, v nichž konzervativci získali 306 mandátů, labouristé 257, liberální demokraté 57 a dalších 29 křesel bylo obsazeno menšími politickými stranami, jež získaly následující počet mandátů: Democratic Unionist Party (8), Scottish National Party (6), Sinn Féin (5), Plaid Cymru (3), Green Party of England and Wales (1), Social Democratic and Labour Party (3), Alliance Party of Northern Ireland (1), Respect – The Unity Coalition Party (1) a nezávislá poslankyně Sylvia Hermon/ová.

Konzervativci si oproti výsledkům z roku 2005 polepšili o více než 90 mandátů, labouristé jich naopak zhruba stejně tolik ztratili. Liberálové, považovaní před volbami za rovnocenné soupeře obou hlavních stran, ve svých výsledcích nakonec velmi zaostali. Další všeobecné volby se budou konat dne 7. května 2015.

"House of Lords" má 825 členů (ačkoliv jejich počet není přesně stanoven), z nichž jsou, s výjimkou dědičných lordů, všichni do své funkce jmenováni. Horní sněmovně předsedá Lord Speaker, přičemž toto označení se užívá i v případě, že se jedná o ženu (to je i případ aktuálně předsedající baronky D'Souza, jež byla zvolena 1.11.2011). Labouristická vláda se od roku 1999 periodicky pokoušela dokončit reformu Horní sněmovny. Přijetím revolučního zákona House of Lords Act byla úspěšně realizována první fáze změn, kdy byl až na 92 výjimek ukončen mandát všem lordům s dědičným právem zasedat v horní sněmovně.

Zcela nová podoba horní komory však nebude realizována dříve než za několik desítek let. Hlavní politické strany se shodují na změně názvu horní komory na Senát, omezení počtu členů na 300-400 senátorů a na nutnosti volit 80-100 % senátorů. V současné době v horní komoře parlamentu zasedají tři kategorie lordů, z nichž pouze u dvou je počet pevně stanoven: 1) doživotně jmenovaní - life peers, 2) dědiční - hereditary peers (92), 3) arcibiskupové a biskupové anglikánské církve - archbishops and bishops (26).