Gašparovič dosluhuje, důležitá rozhodnutí ale ještě dělat chce

Bratislava - Dosluhující slovenský prezident Ivan Gašparovič odmítl výzvy politiků, aby po nedávných volbách nové hlavy státu přenechal důležitá rozhodnutí svému nástupci v úřadu Andreji Kiskovi. Gašparovič by do poloviny června, kdy skončí jeho druhý pětiletý mandát, mohl například jmenovat nové ústavní soudce nebo budoucího šéfa nejvyššího soudu.

Slovenský prezident není povinen vyhovět návrhům na jmenování vysokých státních funkcionářů. Nově zvolená hlava státu Kiska už ohlásil, že by toto právo využil a nejmenoval na další funkční období současného šéfa nejvyššího soudu Štefana Harabina, pokud by byl znovu zvolen. Harabin je slovenskými médii často označován za symbol špatného stavu justice. V roce 2009 ho do čela nejvyššího soudu jmenoval Gašparovič, který v kampani před prezidentskými volbami podporoval Kiskova protikandidáta, premiéra a šéfa sociálních demokratů (Směr-SD) Roberta Fica.

Opoziční politici na Slovensku po prezidentských volbách, které se konaly minulý víkend, vybídli Gašparoviče, aby rozhodoval pouze v běžných věcech a zejména jmenování ústavních soudců a předsedy nejvyššího soudu přenechal Kiskovi. Zmiňovaným představitelům justice sice skončí funkční období krátce po nástupu Kisky do prezidentského úřadu, jejich nástupce by ale mohl jmenovat už Gašparovič. Parlament, ve kterém má většinu vládní strana Směr-SD, už schválil pět ze šesti kandidátů na ústavní soudce, z nichž tři na 12 let zasednou na ústavní soud.

"Křesťanskodemokratické hnutí vyzývá současného prezidenta, aby v zájmu upevňování politické kultury už nepřijímal rozhodnutí, která nejsou nevyhnutelná pro řádný chod ústavních orgánů," uvedl předseda hnutí Ján Figeľ. Podobně se vyjádřili i další zástupci opozice.

Gašparovič už před prezidentskými volbami prohlásil, že svých pravomocí se nevzdá. 

Češi často při svém posuzování slovenské politiky vycházejí toho, že jen s jistým zpožděním kopíruje český vývoj. Ve skutečnosti tomu ve zcela podstatných věcech skoro nikdy tak není. Klasický příklad je vývoj po květnu 1945. Ačkoli v českých zemích dostali komunisté 40% hlasů, na Slovensku se dokázali domluvit ti, kteří komunisty (a tedy ruskou nadvládu) nechtěli, Demokratická strana tam získala 62% hlasů a slovenští komunisté se octli v menšině ještě daleko výraznější, než teď Fico vůči Kiskovi. Situace na Slovensku tedy byla podobnější situaci v poválečném Maďarsku, bohužel to ani Slovákům, ani Maďarům nebylo nic platné.

I dnešní slovenská situace je jiná než u nás. Především Fico není Zeman. Po prvních čtyřech letech dokázal dělat přece jen pragmatičtější politiku. Za druhé, Kiska není Babiš: není oligarcha, tj. kromě podnikatele ještě mediální magnát a šéf fakticky nejsilnější politické strany, uvedl Reflex.cz.

Není jasné, proč se Fico rozhodl postavit před slovenské voliče tak velkou výzvu, že se svou dominantní stranou obsadí všechny nejvyšší ústavní funkce. Rozhodl se poměrně pozdě a řekl bych proto, že neměl jiného přesvědčivého kandidáta a „opoziční" prezident může i silnému premiérovi vládnutí průběžně znepříjemňovat.

Související

Zuzana Čaputová a Petr Pavel

Historie slovenských prezidentů: Jen jeden obhájil mandát, další pracoval na benzince

Slováci budou nejpozději začátkem dubna vědět jméno svého šestého prezidenta. Od roku 1993 se v paláci vystřídalo o dvě hlavy státu více než v České republice. Důvod je jednoduchý: pouze jediný prezident na pozici vydržel dvě volební období. EuroZprávy.cz vám nyní přinášejí seznam všech, kteří nejbližšímu sousedovi Česka vládli. 

Více souvisejících

Prezident SR Ivan Gašparovič Andrej Kiska

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety

Ruský prezident Vladimir Putin se snaží zastrašit západní spojence eskalací konfliktu, tvrdí bývalý velvyslanec USA při NATO Ivo Daalder. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy