Gašparovič dosluhuje, důležitá rozhodnutí ale ještě dělat chce

Slovenský prezident není povinen vyhovět návrhům na jmenování vysokých státních funkcionářů. Nově zvolená hlava státu Kiska už ohlásil, že by toto právo využil a nejmenoval na další funkční období současného šéfa nejvyššího soudu Štefana Harabina, pokud by byl znovu zvolen. Harabin je slovenskými médii často označován za symbol špatného stavu justice. V roce 2009 ho do čela nejvyššího soudu jmenoval Gašparovič, který v kampani před prezidentskými volbami podporoval Kiskova protikandidáta, premiéra a šéfa sociálních demokratů (Směr-SD) Roberta Fica.

Opoziční politici na Slovensku po prezidentských volbách, které se konaly minulý víkend, vybídli Gašparoviče, aby rozhodoval pouze v běžných věcech a zejména jmenování ústavních soudců a předsedy nejvyššího soudu přenechal Kiskovi. Zmiňovaným představitelům justice sice skončí funkční období krátce po nástupu Kisky do prezidentského úřadu, jejich nástupce by ale mohl jmenovat už Gašparovič. Parlament, ve kterém má většinu vládní strana Směr-SD, už schválil pět ze šesti kandidátů na ústavní soudce, z nichž tři na 12 let zasednou na ústavní soud.

"Křesťanskodemokratické hnutí vyzývá současného prezidenta, aby v zájmu upevňování politické kultury už nepřijímal rozhodnutí, která nejsou nevyhnutelná pro řádný chod ústavních orgánů," uvedl předseda hnutí Ján Figeľ. Podobně se vyjádřili i další zástupci opozice.

Gašparovič už před prezidentskými volbami prohlásil, že svých pravomocí se nevzdá. 

Češi často při svém posuzování slovenské politiky vycházejí toho, že jen s jistým zpožděním kopíruje český vývoj. Ve skutečnosti tomu ve zcela podstatných věcech skoro nikdy tak není. Klasický příklad je vývoj po květnu 1945. Ačkoli v českých zemích dostali komunisté 40% hlasů, na Slovensku se dokázali domluvit ti, kteří komunisty (a tedy ruskou nadvládu) nechtěli, Demokratická strana tam získala 62% hlasů a slovenští komunisté se octli v menšině ještě daleko výraznější, než teď Fico vůči Kiskovi. Situace na Slovensku tedy byla podobnější situaci v poválečném Maďarsku, bohužel to ani Slovákům, ani Maďarům nebylo nic platné.

I dnešní slovenská situace je jiná než u nás. Především Fico není Zeman. Po prvních čtyřech letech dokázal dělat přece jen pragmatičtější politiku. Za druhé, Kiska není Babiš: není oligarcha, tj. kromě podnikatele ještě mediální magnát a šéf fakticky nejsilnější politické strany, uvedl Reflex.cz.

Není jasné, proč se Fico rozhodl postavit před slovenské voliče tak velkou výzvu, že se svou dominantní stranou obsadí všechny nejvyšší ústavní funkce. Rozhodl se poměrně pozdě a řekl bych proto, že neměl jiného přesvědčivého kandidáta a „opoziční" prezident může i silnému premiérovi vládnutí průběžně znepříjemňovat.