Bratislava - Slovenský premiér Robert Fico se postavil proti případnému umístění cizích vojsk na území Slovenska. Reagoval tak na úterní oznámení prezidenta Spojených států Baracka Obamy, že USA posílí svou vojenskou přítomnost v Evropě. Fico připomněl, že Slovensko má negativní zkušenost s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Uvedl zároveň, že o umístění vojáků na Slovensku Bratislavu nikdo nepožádal.
"Slovensko už má své historické zkušenosti s účastí cizích vojáků, vzpomeňme si na invazi v roce 1968. Nedokážu si představit, že by na našem území byli cizí vojáci, že by zde byly nějaké protiraketové stanice, o které by pečovali zahraniční vojáci," řekl dnes Fico novinářům.
Podle Fica je Slovensko jako členská země NATO připraveno nabídnout spojencům svá výcviková střediska. "V rámci tréninku si dokážu představit spolupráci," řekl předseda jednobarevné vlády sociálních demokratů.
Obama v úterý ve Varšavě prohlásil, že USA pošlou do Evropy více vojáků i vybavení. Po americkém Kongresu Obama žádá, aby pro aktivity spojené s posílením americké vojenské přítomnosti na evropském kontinentu schválil miliardu dolarů (asi 20 miliard Kč).
Česko se neshodne
„Některé země se obracejí na NATO a požadují, aby tam byla zvýšená vojenská působnost. Vím, že se jedná o Polsko, vím, že se jedná o pobaltské státy, ČR nic takového nepotřebuje. My jsme si už vyhodnotili aktuální bezpečnostní situaci a v tuto chvíli taková potřeba není a ČR nebude patřit mezi takové země, které by volaly po posílení vojenských jednotek NATO v Evropě," řekl včera premiér Bohuslav Sobotka.
Na dotaz, zda by si dokázal přítomnost amerických vojáků na našem území představit, Sobotka odpověděl: „ČR nic takového nepotřebuje. Myslím, že takováto přítomnost má logiku jen v návaznosti na bezpečnostní situaci. Bezpečnostní situace ČR nevyžaduje, aby u nás byly nějaké vojenské jednotky kromě armády ČR. Není to na pořadu dne a podle mého názoru to řadu let na pořadu dne být nemusí, ale nevíme, jaká bude bezpečnostní situace za deset patnáct let," dodal Sobotka.
„To navýšení vojenské přítomnosti je v zásadě symbolické. To jsou především stovky výsadkářů. A symbolické navýšení není nic, co by mně vadilo," řekl dnes ve Varšavě novinářům český prezident Miloš Zeman.
Sobotkův výrok již včera odsoudili lidovci. Předseda Pavel Bělobrádek považuje za nepřijatelné a neodpovědné, že takové zásadní prohlášení premiér nekonzultoval.
KSČM podle Pavla Kováčika pochybuje o tom, že by to pomohlo snížit napětí. „Myslíme si, že efekt bude opačný, že napětí na evropském kontinentu se spíše zvýší," podotkl Kováčik. Podobný názor má například i opoziční hnutí Úsvit, informuje ČRo.
ODS si naopak myslí, že posílení vojenské přítomnosti jednotek NATO v Evropě je žádoucí. Šéf občanských demokratů Petr Fiala v Právu uvedl, že Česko zbytečně hazarduje se svou pověstí a ohrožuje vlastní bezpečnost.
Karel Schwarzenberg, šéf TOP 09, již minulý týden za svou stranu vyzval vládu, ať přestane šetřit na výdajích obrany a vojákům výrazně přidá. Podle Schwarzenberga by mohli Američané na české území poslat své vojáky co nejdřív. „Abychom jasně odpověděli Putinovi, k čemu vede jeho politika, aby si nedělal iluze, že může naše spojenectví rozložit," poznamenal. Trvalejší základna by mu nevadila. „Zažil jsem americké základny v Německu a Itálii a nikdy s nimi nebyl problém," uvedl pro deník Právo.
Související
Magyar měl první telefonický hovor s Ficem. Nadiktoval si podmínky, za jakých může spolupracovat se Slovenskem
Slováci v referendu rozhodnou o Ficově rentě. Volební období se řešit nebude
Robert Fico , NATO , Bohuslav Sobotka
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Timmy rozpoutal v Německu bouři. Vědci mluví o týrání, konspirační teoretici vytváří kolem velryby auru
před 1 hodinou
„Hosté mi nebudou stát v cestě.“ Útočník před střelbou sepsal mrazivý protitrumpovský manifest
před 2 hodinami
Evropští lídři se poprvé vyjádřili ke střelbě v USA. Neskrývají zděšení
před 3 hodinami
Cílem útoku zřejmě měl být Trump. Střelec je vysoce vzdělaný, s úřady nespolupracuje
před 4 hodinami
40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR
před 5 hodinami
Babiš se inspiroval v Izraeli. Nemocnice v Letňanech bude vojenská
před 6 hodinami
Závazky NATO nesplníme, stejně jako minulá vláda, prohlásil Babiš. Lže, zní od Černochové a Fialy
před 7 hodinami
Nepleťte do debaty o bezpečnosti neustále Rusko, perlil Okamura v televizi
před 9 hodinami
Jak mohlo dojít ke střelbě? Bezpečnostní opatření selhala, detektor kovu pípal, ale ochranku to nezajímalo
před 10 hodinami
Ze světa přichází první reakce na střelbu. Lídři útok odsoudili
před 10 hodinami
Chtěl střílet na Trumpovy úředníky. Útočníkem je jednatřicetiletý učitel, v pondělí jde před soud
před 11 hodinami
Ani nejlepší zabezpečení na světě nezastaví vyšinuté jedince s narušeným myšlením, řekl Trump po střelbě
před 12 hodinami
Na akci Bílého domu se poblíž Trumpa střílelo. Prezidenta evakuovali
před 13 hodinami
Počasí příští týden: V noci může ještě mrznout, pak dorazí téměř letní teploty
včera
Můžou zavolat. Trump zrušil další jednání v Pákistánu o ukončení války s Íránem
včera
Izraelská armáda příměří nerespektuje. Dál likviduje bojovníky Hizballáhu
včera
Orbán poslancem nebude. Vzdal se svého mandátu
včera
Macron s politikou nadobro končí. Oznámil definitivní odchod
včera
40 let od Černobylu: Sarkofág potřebuje kvůli Rusku opravu za půl miliardy eur. Jinak hrozí další katastrofa
včera
Trump musí válku v Íránu ukončit do května. Co bude pak nikdo neví
Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který stanovuje americké právo pro vojenské operace vedené bez souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution) vychází tento termín na 1. května. Trumpova administrativa zatím o žádný souhlas nepožádala a budoucnost konfliktu je tak nejistá.
Zdroj: Libor Novák