Evropská unie řeší ekonomický růst a vysokou nezaměstnanost

Podobné úvahy zmiňuje také budoucí italské předsednictví unie, které se kormidla osmadvacítky ujme ve druhé polovině letošního roku.

Ministři financí zemí platících eurem, kteří tento týden jednali v Lucemburku, ale dali najevo, že k větší pružnosti nynějších pravidel není potřeba jejich změna.

Po ekonomické krizi, za které unie zdůrazňovala především potřebu držet na uzdě veřejné finance a zadlužování, je nyní hlavním tématem ekonomických diskusí obnova hospodářského růstu a tedy také vyšší míra investic.

"Růst a pracovní místa" je v posledních týdnech v Bruselu zřejmě jednou z nejčastěji opakovaných frází. Připomíná nejen stále nízká čísla výkonu pokrizové unijní ekonomiky, ale také nepříjemně vysokou nezaměstnanost, především v některých jižních zemích EU a u mladých lidí.

Základem přístupu EU a eurozóny k fiskální politice je takzvaný Pakt stability a růstu. Podle něj by deficit zemí neměl překračovat tři procenta jejich hrubého domácího produktu (HDP). Veřejný dluh by měl být nižší než 60 procent HDP a měl by se snižovat. Za porušení těchto pravidel mohou po několika napomenutích hrozit i sankce.

Někteří unijní politici ale nyní vybízejí k tomu, aby země třeba dostaly více času ke snížení rozpočtového schodku. Musí být ovšem jasné, že skutečně provádějí potřebné prorůstové reformy.

Mezi další návrhy patří možnost nezapočítávat do výše deficitu určité typy prorůstových investic.

Představitelé Mezinárodního měnového fondu (MMF), včetně jeho šéfky Christine Lagardeové, v minulých dnech mluvili o potřebě evropská rozpočtová pravidla zjednodušit. Základem pro hodnocení ekonomik zemí by se podle fondu mohl stát jen jeden ukazatel týkající se podílu dluhu na HDP.