Velká změna na Slovensku: Pryč s utahováním opasků a některými politiky

Mimořádný sněm svolala strana tři měsíce po Ficovu neúspěchu v prezidentských volbách, ve kterých premiér a předseda Směru-SD kandidoval jako favorit na vítězství. Nakonec ale prohrál s nezávislým kandidátem Andrejem Kiskou. Směr-SD sice zůstává nejpopulárnější politickou stranou, její preference v posledním období ale klesly. V nedávných eurovolbách strana přišla o jedno z předchozích pěti křesel v Evropském parlamentu.

Připravovaný balíček opatření, který zahrnuje také zavedení bezplatného cestování vlakem pro žáky, studenty a důchodce, jakož i daňové úlevy na podporu výzkumu a vývoje, jsou součástí balíčku opatření, které mají zlepšit životní úroveň obyvatelstva. Zaměstnanci při cestování vlakem do práce zase dostanou poloviční slevu z běžného jízdného.

"Je to 15 opatření, které nazýváme pozitivní balíček opatření pro slovenskou veřejnost. Lidé nás nebudou volit za konsolidaci veřejných financí, ale za to, co pocítí ve svém životě," prohlásil Fico v projevu před delegáty strany. Dodal, že po ovládnutí obchodní divize plynáren SPP státem v příštích dvou letech klesne cena plynu pro rodiny o dvouciferné číslo.

Ministr financí a místopředseda Směru-SD Peter Kažimír doplnil, že zmiňovaná opatření si vyžádají 250 milionů eur (6,8 miliardy korun). "Máme ambici to zvládnout i při plánech na další snižování schodku veřejných financí," řekl Kažimír.

Fico bez bližších podrobností rovněž oznámil, že v jeho vládě, která nastoupila do úřadu na jaře roku 2012, dojde k personálním změnám. "Budou změny ve vládě i na postech státních tajemníků," vyhlásil Fico.

Předseda Směru-SD v projevu netajil nespokojenost s prací některých funkcionářů strany. "Chovají se arogantně a mocensky. Přestali komunikovat se starosty a lidmi. Přestávají být schopní mobilizovat voliče," řekl Fico, podle kterého stranu kromě změn ve vedení čekají personální výměny i na úrovní regionálních struktur.

Psali jsme: Selfie mánie zachvátila Sobotku a Fica  

Rezignaci na post místopředsedy Směru oznámil na sněmu Vladimír Maňka. Současný europoslanec v loňských přímých volbách neobhájil post předsedy Banskobystrického kraje, kterým byl zvolen vůdce extremistů Marian Kotleba. Místopředsedou strany byl naopak znovu zvolen ministr kultury a šéf Ficovy prezidentské kampaně Marek Maďarič, který ze stranického postu odstoupil v reakci na Ficův neúspěch ve volbách hlavy státu.

Rychlejší růst slovenské ekonomiky než ekonomiky české je známým faktem. Ten se projevuje postupným vyrovnáváním měřítek ekonomického blahobytu, jako je například hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele. V poslední době se u nás opět debatuje o tom, do jaké míry je ekonomická konvergence Slovenska způsobena tím, že Česká republika na rozdíl od Slovenska nemá euro.

Slovenská ekonomika rostla rychleji než česká ze dvou důvodů: Slovensko začínalo po rozpadu Československa s takřka poloviční životní úrovní. Při strukturální, ale i kulturní podobnosti obou zemí učinila zvláště v prvním desetiletí od rozpadu společného státu prostá konvergence své.

Vlivem mnohem razantnějších ekonomických reforem provedených na Slovensku v posledním desetiletí je slovenská ekonomika pružnější než česká a je méně zatížená přerozdělovacími procesy. Například míra zdanění vyjádřená poměrem daňových příjmů k HDP klesla na Slovensku po roce 2005 pod úroveň 30 %, zatímco v ČR v posledním desetiletí setrvale kolísá kolem 35 %. To se nemohlo neodrazit v rychlejším růstu slovenské ekonomiky.

Pokud jde o přímé zahraniční investice, jejich výši přepočítanou na jednoho obyvatele před vstupem Slovenska do eurozóny a po něm, je především zřejmé, že vývoj přímých zahraničních investic velmi kolísal. Za pozornost stojí zejména značný příliv investic na Slovensko před vstupem do eurozóny následovaný nulovým přílivem v roce 2009, kdy Slovensko přijalo euro. Jsou sice roky, kdy Slovensko získalo více zahraničních investic na obyvatele než my (naposledy v roce 2011), nelze však hovořit o tom, že by se vstupem Slovenska do eurozóny cokoliv změnilo na schopnosti české ekonomiky získávat více zahraničních investic než Slovensko. Dokonce se zdá, vezmeme-li v úvahu i údaje z let 2012 a 2013, jež mohou po revizích ještě doznat změny, že se tato schopnost ještě dále zvětšila, uvedl šéf ČNB Miroslav Singer pro server investujeme.cz.