Barnier a Frost zahájili jednání o budoucím vztahu EU a Británie

Libor Novák , EuroZprávy.cz , ČTK

2. března 2020 21:16

Michel Barnier
Michel Barnier Foto: Facebook Michel Barnier

Schůzkou šéfů vyjednávacích týmů Michela Barniera a Davida Frosta dnes v Bruselu začaly rozhovory o budoucí podobě vztahů Evropské unie a Británie. Složitá jednání, do nichž obě strany vstupují s velmi odlišnými představami, rozhodnou mimo jiné o tom, za jakých podmínek bude proudit zboží či služby přes Lamanšský průliv či o obranné a bezpečnostní spolupráci. Na dojednání a schválení případných smluv má evropský blok a jeho bývalý člen jen deset měsíců.

Týmy Barniera a Frosta se dnes sešly k úvodnímu jednání, na něž v úterý navážou rozhovory rozdělené do více než desítky tematických oblastí. Odděleně budou experti obou stran hovořit například o dopravě, energetice či policejní a justiční spolupráci. Zásadní sporná témata se však rýsují jinde: Brusel i Londýn dávají dlouhodobě najevo rozdílný pohled na rybolov v britských vodách, sladění klimatických či sociálních standardů EU a Británie nebo na pravomoci unijního soudu při řešení vzájemných sporů.

Unijní státy minulý týden schválily vyjednávací mandát pro Barniera, který má usilovat o zachování "rovného hracího pole" pro hospodářskou soutěž. Brusel se odvolává na oběma stranami podepsanou politickou deklaraci, která však není právně závazná. Londýn naproti tomu odmítá pokračující působnost unijních regulací a hovoří o "plné hospodářské a politické nezávislosti". Podle Barniera může Británie získat nejširší možný přístup na unijní trh, kam míří zhruba polovina britského exportu, jen pokud se zaváže k dodržování zmíněných pravidel. Britská vláda o tom však nechce ani slyšet a tvrdí, že by ráda vyjednala volnější obchodní dohodu po vzoru té, již má EU například s Kanadou.

Spory se očekávají i v otázce rybolovu, kde chce EU zachovat současný přístup pro evropské rybáře do britských vod, což však Londýn zásadně odmítá. Někteří činitelé hovoří o tom, že by mohla unie chtít po Britech v této věci ústupek výměnou za vstřícnost k finančním službám firem z londýnské City, které mají velký zájem o přístup na unijní trh.

Barnier ani Frost dnešní jednání nekomentovali, vyjádřit se chtějí až po čtvrtečním ukončení prvního kola. Na něj by měly navázat další několikadenní vyjednávací etapy, které budou střídavě probíhat v unijní a britské metropoli a opakovat se ve dvou až třítýdenních cyklech. Zatím je jich do května naplánováno šest.

Na dokončení jednání a schválení případných smluv mají Brusel a Londýn jen deset měsíců. Přechodné období, které skončí na konci roku, by Britové mohli prodloužit. Čas na to mají do poloviny roku. Britský premiér Johnson tuto možnost ale vehementně odmítá. Británie musí v přechodném období dodržovat unijní pravidla, na jejich podobu ale již nemá žádný vliv.

před 6 hodinami

EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit

Související

François Bayrou

Francie má nového premiéra. Barniera nahradil Macronův spojenec Bayrou

Francouzská politická scéna zažila další významný zvrat. François Bayrou byl jmenován novým premiérem Francie poté, co Michel Barnier podal demisi. Třiasedmdesátiletý centrista je dlouholetým politickým hráčem a klíčovým partnerem prezidenta Emmanuela Macrona, jehož centristická aliance nyní usiluje o stabilizaci politické situace, uvedl server SkyNews.
Michel Barnier

Barnierova vláda se rozpadla. Politická krize ve Francii může zasáhnout celou EU

Situace ve Francii nabývá na intenzitě a její dopady dalece přesahují hranice země. Pád vlády premiéra Michela Barniera po hlasování o nedůvěře v parlamentu ilustruje hlubokou politickou a ekonomickou krizi. Tato nestabilita má potenciál otřást nejen Francií, ale i celou Evropskou unií, zvláště v době rostoucí globální nejistoty a hrozeb, uvedl server BBC.

Více souvisejících

Michel Barnier ,  EU (Evropská unie) ,  Velká Británie

Aktuálně se děje

před 59 minutami

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že tamní síly provedly úspěšné údery na dvě významná ruská logistická centra v Moskevské a Tambovské oblasti. Podle vyjádření hlavy státu byla tato zařízení, vzdálená přes 500 a přibližně 700 kilometrů od frontové linie, využívána k dodávkám sankcionovaných komponentů určených pro výrobu bezpilotních letounů a navigačních systémů. Koordinovaná operace byla reakcí na ruské útoky zacílené proti ukrajinským městům a civilní infrastruktuře.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti

Americký prezident Donald Trump pokračuje ve svém dlouholetém politickém stylu založeném na vysokých sázkách a porušování zavedených norem. Během své kariéry díky tomuto přístupu překonal řadu bankrotů i politických skandálů, které ho nakonec vynesly až do Bílého domu. Nyní se však zdá, že se pouští do největšího hazardu svého prezidentského období, když obnovuje válečný konflikt s Íránem pouhý měsíc poté, co podepsal dohodu o příměří.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou

Tvrzení o čínském kybernetickém útoku, které prezident Donald Trump přednesl ve svém čtvrtečním televizním projevu, by za normálních okolností znamenalo zásadní narušení vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Prezident prohlásil, že Čína stojí za největším únikem volebních dat v historii, přičemž se odvolal na menšinový názor zpravodajských služeb, podle něhož se asijská velmoc snažila v roce 2020 podkopat jeho volební šance.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit

Evropská komise představila dva zásadní legislativní návrhy, které mají ukázat, zda dokáže splnit své klimatické závazky a zároveň ochránit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Prvním z nich je plán na podporu energetické transformace a elektrifikace, druhým pak rozsáhlá reforma systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Americká armáda provedla sedmý nepřetržitý útok na Írán

Americké vojsko v noci na sobotu provedlo v pořadí již sedmý nepřetržitý útok na íránské území. Podle vyjádření Centrálního velení USA začaly údery v sedm hodin večer greenwichského času. Cílem této operace bylo pokračovat v oslabování vojenského potenciálu Íránu. Média v zemi potvrdila exploze a nálety ve městech Ahváz, Sirik a Jazd.

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi podpořila v prvním čtení novelu zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je zrušení automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna, připomnělo ministerstvo dopravy.

včera

včera

Lindsey Olin Graham je americký politik za Republikánskou stranu.

Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou

Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby. 

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI

Průměrná délka života ruského rekruta po příchodu na ukrajinské bojiště se v současnosti pohybuje mezi pouhými dvaceti a třiceti minutami. Na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii to prohlásil ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Šéf americké rozvědky potvrdil, že tyto zpravodajské odhady jsou v souladu s veřejně dostupnými informacemi z bojové linie. Hlavním faktorem stojícím za takto vysokou úmrtností jsou ukrajinské drony poháněné umělou inteligencí, které Ratcliffe popsal jako specializované, nízkonákladové stroje na zabíjení ruských vojáků.

včera

Benjamin Netanjahu

Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít

Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.

včera

včera

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Proti Trumpovým obviněním z volební manipulace se bouří Čína i Američané. Blouzní, zní od guvernérů

Čína ostře reagovala na obvinění amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ji ve svém čtvrtečním večerním projevu osočil z provedení největšího zneužití volebních dat v historii. Prezident prohlásil, že Peking získal 220 milionů citlivých spisů o amerických voličích a že se na základě neoficiálních zpravodajských informací snažil masově vyrábět nelegální hlasovací lístky. Čínské ministerstvo zahraničí tato tvrzení okamžitě odmítlo s tím, že nemají žádný faktický základ, a zopakovalo, že země striktně dodržuje zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí jiných států.

včera

Havel mi nabídl místo premiéra, pokud odstavím Klause, tvrdí Mečiar

Bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar a někdejší český prezident a předseda vlády Václav Klaus se v rozhovoru pro agenturu SITA vrátili k rozdělení Československa. Podle Mečiara nebylo rozpadu společného státu možné zabránit, neboť debaty o fungování federace se bezvýsledně vlekly již od roku 1990. V době jejich nástupu k moci byla federace v podstatě rozložená a tehdejší politické elity na narovnání vzájemných vztahů rezignovaly. Rozhodování o dalším osudu země tak zůstalo na bedrech nových reprezentací, které musely narůstající krizi rázně vyřešit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy