Belgičané objevují roušky, mnozí je stále odmítají. Jak epidemii zvládá Portugalsko?

Belgie patří k zemím, které mají na počet obyvatel nejvíce úmrtí. Ačkoli je to dáno i tím, že jako jedni z mála zahrnují Belgičané do statistik i lidi zemřelé mimo nemocnice, zejména v domech pro seniory, některé obyvatele jedenáctimilionové země vysoká čísla straší.

"Belgie je otevřená země a v Bruselu žije spousta cizinců. Všichni lidé by ale měli respektovat, co řekne vláda, a ne například pořádat pikniky v parcích," hledal možné příčiny relativně vysokého počtu nakažených v neukázněnosti obyvatel Belgie policista Marc Deschamps. S kolegy každý den projíždí na kole bruselské parky, kde je zakázáno zdržovat se na jednom místě a lidé musí být neustále v pohybu, navíc nejméně půldruhého metru od ostatních. Pravidla podle něj někdy poruší i více než stovka lidí denně, jimž většinou jen domlouvá. Od velikonočního víkendu však policisté přitvrdili, provedli několik cílených zátahů a rozdali stovky pokut, které mohou jít až do výše 4000 eur (110.000 korun).

Další lidé se domnívají, že zásadní vliv na pokles negativních statistik může mít právě nošení roušek.

„Když jsem nosila roušku v supermarketu před dvěma týdny, lidé se na mě dívali podezíravě nebo se smáli. Dneska už pochopili, k čemu je dobrá a má ji každý druhý,“ popsala své dojmy Češka Eva Jíšová, která se stejně jako tisíce lidí v její rodné zemi rozhodla šít v Bruselu roušky pro své přátele a známé. Na rozdíl od Česka, kde byl po vyhlášení povinného používání roušek jejich nedostatek, však v Belgii i vzhledem k jeho dobrovolnosti podobná situace patrně nehrozí. Velkovýrobu již slíbilo několik předních oděvních firem, věnuje se jí i řada švadlen, které kvůli krizi nemají jinou práci.

Dobrá polovina lidí však zatím stále bruselskými ulicemi prochází s odhalenými ústy, někteří se takto vydávají i do tramvají či supermarketů. Obchody se už několik týdnů snaží snižovat riziko šíření nákazy tím, že dovnitř vpouštějí omezený počet lidí a nutí je udržovat rozestupy, takže se před nimi tvoří i několik desítek metrů dlouhé fronty.

"Nejdřív vláda říkala, že stačí bezpečná vzdálenost, teď zase, že jsou dobré roušky. Podle mně nemůže nikdo nic chytit, když se budou lidi držet dál od sebe," odmítl nápad na zakrývání obličeje student Gogturk, který pravidelně v parku ve čtvrti Ixelles trénuje s partou kamarádů triky na skateboardu. "A pak, když se nakazí víc lidí, aspoň budeme co nejrychleji odolní a můžou se zrušit všechny ty zákazy," dodal s bezstarostným úsměvem.

Ačkoliv má Portugalsko více seniorů nad 80 let než ostatní země EU, s výjimkou Itálie a Řecka, a výdaje do portugalského zdravotnictví nebyly v předchozích letech vysoké, zdá se, že tato země zvládá boj proti koronaviru lépe než mnoho ostatních v Evropě. Napsal dnes sever politico.eu.

Například oproti sousednímu Španělsku, které má čtyřikrát více obyvatel, registruje Portugalsko jen zhruba desetinu případů nákazy. Úmrtnost na covid-19 je v této menší zemi Pyrenejského poloostrova málo nad tři procenta, zatímco ve Španělsku je to přes 10 procent, v Británii 12 a ve Francii 15 procent.

"Vzhledem k našemu slabému zdravotnictví bychom na tom mohli být hůř než Itálie nebo Španělsko," domnívá se lékař Ricardo Baptista Leite, který se specializuje na infekční choroby. Portugalsko má podle serveru Politico 4,2 lůžka na jednotkách intenzivní péče na 100.000 obyvatel, což je nejméně v EU. Španělsko má asi devět a Německo 30.

Podle Leiteho jsou ale Portugalci disciplinovaní. "Dobře víme, že když chceme toto přežít, musíme pro to udělat mnohem víc než ostatní," míní Leite. Objevila se různá vysvětlení tohoto relativního úspěchu od čistšího vzduchu přes dekády očkování proti tuberkulóze až po zásah Panny Marie z Fátimy, napsal server Politico.

Reálným zdůvodněním je to, že díky štěstí i poloze měly místní úřady čas přijmout opatření, která šíření nákazy zpomalila. Nejzápadněji položená země evropské pevniny zaznamenala první případ nákazy koronavirem 2. března, měsíc po Španělsku a Itálii. A zatímco ve Španělsku se ještě 8. března tisíce lidí sešly v ulicích u příležitosti Mezinárodní dne žen, portugalská vláda už tehdy velká shromáždění kvůli koronaviru zakázala.

Portugalsko kvůli koronaviru uzavřelo školy 16. března, kdy bylo v zemi potvrzeno jen 245 případů nákazy. Ve Španělsku k tomuto kroku sáhly regionální vlády, když bylo v zemi 2140 potvrzených infikovaných, a Itálie registrovala přes 2500 nakažených, když začátkem března zavřela školy.

Omezení kvůli koronaviru jsou v Portugalsku méně přísná než například ve Španělsku či v Itálii, továrny fungují a lidé mohou chodit kromě nákupu potravin či léků i na zdravotní procházky. Přesto většina lidí zůstává doma. Podle průzkumu zveřejněného v neděli chodí 51 procent Portugalců ven jen jednou týdně.

"Od začátku této krize Portugalci pochopili, že zůstat doma je nejlepší způsob, jak mohou pomoci našim zdravotníkům v první linii," řekl v úterý v místním rozhlase premiér António Costa a pochválil Portugalce za "obrovskou sebekázeň". Tu prokázala i tamní opozice, která na rozdíl od opozice ve Španělsku či v Itálii uzavřela s vládou v této krizi smír. Otázkou je, zda tento smír potrvá i při prodlužování omezení či v době, kdy se začnou projevovat ekonomické důsledky.

Nouzový stav v Portugalsku platí zatím do 17. dubna, dnes prezident Marcelo Rebelo de Sousa předložil do parlamentu jeho prodloužení o 15 dní, tedy do 2. května.