Belgie chce zavést čtyřdenní pracovní týden, shodla se na tom vláda

Záměrem vlády je podle jejího předsedy dát zaměstnancům více flexibility a více svobody. Belgičané, kteří jsou zaměstnaní na plný úvazek, budou moci pracovat denně až deset hodin tak, aby vše stihli za čtyři dny. Lidé si také budou moci vybrat, zda budou během jednoho týdne pracovat více a následující týden méně. To by jim mělo umožnit lépe zvládat pracovní a soukromý život, včetně rodičovství.

„Myslím si, že dát zaměstnancům flexibilitu je skvělý nápad, můžete se jinak zorganizovat, mít třeba třídenní víkend, zorganizovat se, pokud máte děti, je to jednodušší,“ řekl společnosti Reuters TV 44letý hudebník Amaury Massion.

Dohoda, ke které sedmičlenná vládní koalice dospěla po nočním jednání, také zavádí právo nebýt po běžné pracovní době dosažitelný. Týkat se bude společností s více než 20 zaměstnanci.

Dohoda rovněž stanovuje nová pravidla pro lidi zaměstnané internetovými společnostmi, jako je Uber. Obsahuje nová kritéria a jak je podle nich považovat za zaměstnance.

Belgie usiluje o to, aby do roku 2030 dosáhla 80procentní míry zaměstnanosti. Koncem loňského roku v zemi pracovalo 71,4 procenta obyvatel, píše Reuters.

Volání po čtyřdenním pracovním týdnu zesílilo díky pandemii covidu-19, která ukázala, že se svět práce může změnit velmi rychle, pokud chce a musí. Lidé mohli ze dne na den začít pracovat z domova a někteří dostávali velmi velkorysou pomoc od státu.

Firmy, které se potýkají s prací z domova, ale i rezignací a vyhořením zaměstnanců, se proto rozhodují čím dál častěji čtyřdenní pracovní týden testovat. V Británii je to například výrobce potravin Unilever nebo internetová společnost pro crowdfundingové financování projektů Kickstarter.

Belgie není jedinou zemí, která se zabývá možností přejít na čtyřdenní pracovní týden. V minulosti se k této myšlence kladně vyjádřila finská premiérka Sanna Marinová.

Experimentovat s přechodem na čtyřdenní pracovní týden se loni rozhodlo i Španělsko. Vyčlenilo 50 milionů eur (1,2 miliardy Kč) z fondů Evropské unie, které dostává 200 středně velkých firem. Ty musejí upravit velikost pracovní síly nebo reorganizovat výrobní pracovní postupy, aby přizpůsobily svoji činnost 32hodinovému pracovnímu týdnu.

Za svůj už přijala čtyřdenní pracovní týden státní správa v Dánsku a na Islandu.