Biden se na summitu NATO poprvé setkal s Erdoganem

Mezi Ankarou a Washingtonem panuje napětí kvůli integraci ruského protileteckého systému S-400 do turecké armády a Erdogan v Bruselu kritizoval nedostatečnou podporu, která se dostává Turecku ze strany Severoatlantické aliance v boji proti terorismu. Jednání obou politiků trvalo více než hodinu a pokračovalo se širšími delegacemi. Podle Erdogana "žádný z problémů ve vztazích mezi Tureckem a USA není nepřekonatelný".

Kvůli přístupu Ankary k ruskému systému S-400 Američané zablokovali účast svého spojence v programu stíhaček poslední generace F-35. Podle Spojených států ruský systém tvoří hrozbu pro systémy NATO. Ankaru také pobouřilo, když Biden v dubnu uznal arménskou genocidu, které se v roce 1915 dopustili Turci. Turecko dlouhodobě odmítá, že by se tehdejší události daly označit za genocidu.

Oba politici jednali i o Afghánistánu. Turecko uvedlo, že chce nadále vést dialog s povstaleckým hnutím Tálibán. Ankara vyjádřila již dříve ochotu řídit letiště v afghánském hlavním městě Kábulu po stažení zahraničních jednotek ze země.

Erdogan dnes konstatoval, že Ankara nepociťuje dostatek pomoci a solidarity od ostatních členů NATO při boji proti terorismu. "Byli jsme jedinou zemí NATO, která bojovala tváří v tvář (s teroristy)," uvedl s odkazem na turecké vojenské angažmá v Sýrii. Vedle islamistů však Turecko považuje za teroristy také kurdské milice a organizace. Některé z těchto skupin podporovaly USA v bojích proti organizaci Islámského státu.

Turecký prezident jednal v Bruselu s mnoha evropskými politiky, například s německou kancléřkou Angelou Merkelovou či britským premiérem Borisem Johnsonem. Setkal se také s francouzským prezidentem Emmanuel Macronem, s nímž měl v posledních měsících rozepře kvůli zákonu, který má regulovat islámské církevní organizace ve Francii, a kvůli Macronově podpoře vydávání karikatur proroka Mohameda. Erdogan tehdy Macrona označil za duševně slabého. Podle francouzského prezidenta se setkání neslo v přátelském duchu, omluva za výroky z minulosti ale nepadla. S Erdoganem se shodl, že Francie a Turecko budou usilovat o odchod zahraničních milicí a žoldáků z Libye, jak mimo jiné žádá OSN. Podle agentury AFP se jedná o zhruba 20.000 osob, mezi kterými jsou i turečtí občané.

Zástupce řecké diplomacie agentuře Reuters sdělil, že řecký premiér Kyriakos Mitsotakis se s Erdoganem shodl na tom, že napětí mezi oběma zeměmi z loňského roku by se letos nemělo opakovat. Podle řeckých vládních zdrojů se oběma politikům podařilo "prorazit led", napsal deník Kathimerini. Mezi Tureckem a Řeckem ale zůstává mnoho sporů, například o vymezení hranic námořních ekonomických zón či regulace migrace do Evropy. V loňském roce mezi Atény a Ankarou výrazně vzrostlo napětí kvůli tureckému geologickému průzkumu zásob rop a plynu ve východním Středomoří. Řecko tvrdí, že průzkum byl nelegální, protože se uskutečnil v jeho ekonomické zóně, což ale Turecko odmítá.