Borrell po kritice od europoslanců navrhne sankce proti Rusku

Někteří europoslanci požadovali jeho rezignaci za to, že v Moskvě nereagoval na slovní výpady ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova či na vyhoštění trojice evropských diplomatů z Ruska. Další poslanci vyzývali k jednotnému ráznějšímu postupu vůči Kremlu členské státy EU, jejichž rozdílný přístup je podle nich větším problémem než Borrellovo vystoupení v Rusku.

"Ruský režim je na cestě k autoritářství a nemilosrdně to ukazuje na aféře Navalný," prohlásil dnes Borrell s odkazem na uvěznění ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, které již dříve odsoudily členské státy i europoslanci. Borrell dodal, že hodlá sám navrhnout možné postihy, které by zároveň reagovaly na ruské dezinformační kampaně a kybernetické útoky.

"Prostor pro občanskou společnost a svobodu projevu se dále zmenšuje a zdá se, že není téměř žádná možnost vývoje demokratických alternativ," prohlásil Borrell, který dnes vůči Moskvě volil dosud nejostřejší slova od svého nástupu do funkce před více než rokem.

Jeho cesta sklidila u části europoslanců silnou kritiku. Na osm desítek z nich podepsalo otevřený dopis adresovaný šéfce unijní exekutivy, ve kterém tvrdí, že Borrell v Moskvě "výrazně poškodil pověst" EU. Španělský socialistický politik podle nich nehájil pozici unie ve chvílích, kdy Lavrov hovořil o "klamání" či o "kulturní aroganci" unijních lídrů v případu Navalného, jehož propuštění EU žádá. Když se během společné tiskové konference Borrell dozvěděl, že Rusko vypovědělo trojici evropských diplomatů, měl podle poslanců zareagovat okamžitým ukončením návštěvy, neučinil však nic.

Poslanci v dopise iniciovaném někdejším estonským ministrem obrany Rihem Terrasem vyzvali šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou k odvolání Borrella. Výzvu podepsalo přes 80 zákonodárců zejména z pobaltských zemí, Polska či Česka.

"Na tuto cestu se bohužel bude vzpomínat kvůli tomu, že snížila důvěryhodnost Evropské unie... Mohla by ale také být signálem k probuzení," prohlásil dnes slovenský liberální europoslanec Michal Šimečka, který stejně jako řada dalších moskevskou návštěvu kritizoval. V souladu s dalšími kolegy dodal, že EU potřebuje pro vyjednávání s Ruskem páku v podobě sankcí.

Borrell, který je zároveň místopředsedou EK, má oporu v předsedkyni komise von der Leyenové, jejíž slovo je pro jeho setrvání ve funkci klíčové. Za Borrella se dnes postavil také předseda Evropské rady Charles Michel, který řídí summity šéfů států a vlád členských zemí bloku. "EU se nenechá zastrašit," uvedl Michelův mluvčí s tím, že postoj Ruska při Borrellově návštěvě byl agresivní.

Dnes za šéfem unijní diplomacie stála také značná část zejména levicově smýšlejících europoslanců.

"Potřebujeme jednotný přístup, ne ústupky s vědomím rizik, které Rusko představuje pro naši bezpečnost," řekla socialistická členka EP Kati Piriová, podle níž Borrell byl a je svázán nejednotou členských států. K sankcím mají váhavý přístup například Německo, které usiluje o dostavbu plynovodu Nord Stream 2 vedoucího z Ruska. Jednoznačnou podporu dosud neměly ani z Francie, Maďarska či některých dalších zemí. Právě členské státy přitom o sankcích musejí jednomyslně rozhodnout, k čemuž budou mít podle Borrella příležitost projevit politickou vůli ministři zahraničí na jednání 22. února.

EU již za Navalného otravu v říjnu uvalila sankce na šest ruských činitelů. Europoslanci dnes navrhovali, aby Borrell nový návrh zaměřil nejen na lidi spojené s jeho případem, ale i na oligarchy blízké Kremlu. Někteří stejně jako dříve navrhli také zastavení stavby zmíněného plynovodu, s nímž však nesouhlasí Berlín.