Krizové okamžiky v dějinách Evropské unie (EU) a jejího předchůdce Evropských společenství (ES) k plánovanému vystoupení Británie z Evropské unie 31. ledna.
14. ledna 1963 - Paříž vetovala přihlášku Británie do ES; kromě Francie byly v ES západní Německo, Itálie, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko (jako zakládající členové od ledna 1958).
Červenec 1965 - Spory o kompetence rodící se Evropské komise (EK), o způsob hlasování i o financování společné zemědělské politiky vyústily v takzvanou krizi prázdné židle - Francie se následující půlrok neúčastnila zasedání orgánů ES. Krizi ukončil v lednu 1966 tzv. lucemburský kompromis: francouzský prezident Charles de Gaulle prosadil pro hlasování v Radě ministrů právo veta v případě "velmi důležitého národního zájmu".
27. listopadu 1967 - Paříž opět vetovala přihlášku Británie, jež se stala členem ES až v roce 1973 (s Dánskem a Irskem).
30. listopadu 1979 - Prohlášením "chci své peníze zpátky" na summitu v Dublinu začala britská premiérka Margaret Thatcherová boj za snížení příspěvků své země do společného rozpočtu. Slevu, jež trvá dodnes, získala Británie v červnu 1984.
23. února 1982 - Grónsko, jež získalo v roce 1979 vnitřní samosprávu na Dánsku, si v referendu odhlasovalo odchod z ES.
2. června 1992 - Dánové těsně a překvapivě odmítli v referendu maastrichtskou Smlouvu o EU. Schválili ji o rok později poté, co jim byly z této smlouvy přiznány výjimky.
17. září 1992 - Britská libra a italská lira opustily Evropský měnový systém, v jehož rámci fungovala od roku 1979 evropská zúčtovací jednotka ECU (v lednu 1999 nahrazena eurem); lira se do systému v roce 1996 vrátila, libra už ne.
28. listopadu 1994 - Norsko v referendu odmítlo ratifikovat smlouvu o svém vstupu do EU; poprvé tak učinilo už v září 1972.
16. března 1999 - EK podala poprvé kolektivní demisi (kvůli zpronevěře a špatnému hospodaření v jejích úřadech).
4. února - Ministři Rakouské lidové strany (ÖVP) kancléře Wofganga Schüssela a FPÖ Jörga Haidera složili přísahu do rukou prezidenta Thomase Klestila. Čtrnáct států EU zahájilo sankce, ke kterým se připojila i ČR. Izrael z Vídně odvolal svého velvyslance. Sankce byly zrušeny v září téhož roku. V roce 2017 FPÖ znova vstoupila do vlády.
28. září 2000 - Dánsko v referendu odmítlo vstup do eurozóny.
7.-11. prosince 2000 - Nejdelší summit unie v historii ve francouzské Nice přijal další revizi Smlouvy o EU, nutnou kvůli největšímu rozšíření unie (o 10 zemí od května 2004). Horkou jehlou šitá smlouva, jejíž ratifikaci zkomplikovali Irové (v červnu 2001 ji v referendu odmítli, v říjnu 2002 ji schválili), počítala jen s 27 členy unie. Takže ještě než vstoupila v únoru 2003 v platnost, začala EU na jaře 2002 připravovat euroústavu.
25. listopadu 2003 - Rada ministrů EU rozhodla nezahájit proti Francii a Německu sankční proceduru dle Paktu stability za soustavné překračování limitu rozpočtového deficitu. Následovalo jednání o změnách paktu, které nakonec schválil summit EU v březnu 2005. Podle některých tak pakt de facto ztratil smysl.
29. května 2005 - Francouzi v referendu odmítli euroústavu, jež se rodila od jara 2002 a měla mj. zefektivnit fungování unie a dát jí právní subjektivitu; tři dny nato ji odmítli Nizozemci. Lídři EU si pak dali čas na rozmyšlenou, v němž ustavili "radu moudrých", jež vymyslela z euroústavy udělat novou smlouvu. Ta vznikla za půl roku a v prosinci 2007 byla podepsána v Lisabonu.
12. června 2008 - Irové v referendu odmítli lisabonskou smlouvu; schválili ji až v říjnu 2009 poté, co jim summit EU přiznal záruky (mj. komisaře pro každou zemi EU). O smlouvě rozhodovaly též ústavní soudy mimo jiné v Británii, Německu, Polsku a ČR, kde s dokončením ratifikace otálel prezident Václav Klaus, jenž ji ratifikoval jako poslední z EU v listopadu 2009 poté, co summit přislíbil ČR výjimku z aplikace Listiny základní práv EU.
2. května 2010 - Eurozóna schválila pomoc pro zadlužené Řecko; šlo o první sanaci země eurozóny jejími členy, ačkoli unijní smlouvy takovou možnost nepřipouští (země ale využily článku 122: v případě katastrofy činit opatření bez ohledu na legislativu). Pomoc poté dostaly též Irsko, Portugalsko, Španělsko a Kypr.
13. dubna 2015 - U pobřeží Libye se potopila loď převážející migranty, z asi 550 osob na palubě se jich podařilo zachránit jen 144. Další loď s asi 850 běženci z Libye se potopila o pět dní později, z ní se podařilo zachránit jen třicítku osob. Naplno tak v Evropě vypukla migrační krize. Velký počet běženců, na které Evropa nebyla připravena, vyvolal humanitární i politickou krizi. V roce 2015 v unijních zemích žádalo o azyl 1,4 milionu lidí a v roce 2016 to bylo 1,3 milionu. Unijní země rozdělil postoj k původně plánovaným kvótám na přerozdělení uprchlíků.
23. června 2016 - V Británii v referendu o brexitu zvítězili odpůrci členství v EU poměrem 51,9 ku 48,1 procenta při volební účasti 72,2 procenta. Londýn oficiálně oznámil EU záměr odejít 29. března 2017.
29. března 2017 - Londýn oficiálně oznámil EU záměr odejít.
15. ledna 2019 - Britští poslanci poprvé odmítli dohodu o brexitu. Dolní sněmovna dohodu odmítla i 12. března 2019 a 29. března 2019.
10. dubna 2019 - EU se Británií dohodla na dalším odkladu brexitu, a to až do 31. října.
23. července 2019 - Lídrem konzervativců zvolen Boris Johnson. O den později se stal premiérem a jmenoval nové ministry.
28. října 2019 - Členské státy EU se dohodly na odkladu britského odchodu ze společenství do konce ledna 2020.
12. prosince 2019 - Předčasné parlamentní volby, konzervativci získali absolutní většinu v parlamentu. Johnson prohlásil, že odchodu země z EU k 31. lednu 2020 již nic nezabrání.
20. prosince 2019 - Dolní sněmovna ve druhém čtení schválila prováděcí zákon k brexitové dohodě.
9. ledna 2020 - Dolní komora schválila zákon o brexitu.
Související

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU
Brexit , EU (Evropská unie) , Velká Británie , historie , Margaret Thatcherová , Boris Johnson
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 4 minutami

MS v hokeji: Američané si po 65 letech došli pro zlato. V dramatickém finále porazili Švýcary v prodloužení
před 1 hodinou

Zelenskyj nechápe, proč Trump mlčí. Západ jen dodává Putinovi odvahu, tvrdí
před 3 hodinami

Druhý blackout za dva dny. Francie řeší podivnou sabotáž
před 4 hodinami

Tisíc za tisíc. Ukrajina a Rusko dokončily dosud největší výměnu vězňů
před 5 hodinami

Švédsko poráží Dánsko 6:2 a slaví bronz z mistrovství světa
před 5 hodinami

Dostáváte miliardy, chceme jména a země. Trumpův boj proti Harvardu pokračuje
před 6 hodinami

Torpédoborec se v Severní Koreji převrátil na bok. Úřady pozatýkaly pracovníky loděnice
před 8 hodinami

Evropa si pěstuje čínského hada na prsou. A začíná jí to docházet
před 9 hodinami

Šéfka SOCDEM a bývalý ministryně Maláčová má rakovinu
před 10 hodinami

"Chci domů za dcerou, ale pokud se vzdáme, vrátí se." Jak se žije na ukrajinské frontě?
před 11 hodinami

Největší ruský útok od začátku války: Na Ukrajině umíraly pod palbou raket a dronů i děti
před 12 hodinami

Experti se obávají nejhoršího: Rusko testuje zbraň, která může zvrátit situaci na Ukrajině
před 13 hodinami

"Svět se nestará, jestli všichni zemřeme." V troskách Gazy panuje hlad a zoufalství
před 15 hodinami

Trumpova strategie nevyšla. Kvůli clům zdražíme, ať si náklady zaplatí Američané, vzkazují firmy
před 16 hodinami

Počasí se příští týden citelně oteplí, dorazí ale déšť
včera

"Trochu respektu..." EU zareagovala na Trumpovu hrozbu 50% cel
včera

Švýcarsko rozdrtilo Dánsko 7:0 a postupuje do finále hokejového mistrovství světa
včera

Největší destrukce značky v dějinách? Expert popsal, jak Musk zničil Teslu
včera

Odpojení Ruska od SWIFTu, zákaz plynovodů Nord Stream. EU plánuje velmi tvrdé sankce
včera
Trump zablokoval sankce proti Rusku. Evropa ztrácí trpělivost a propadá se do zoufalství
Zatímco napětí mezi Ruskem a Ukrajinou přetrvává a evropské státy zoufale hledají způsoby, jak přimět Moskvu k příměří, Spojené státy vedené Donaldem Trumpem odmítají zavést slíbené tvrdé sankce proti Kremlu. Tato situace vyvolává mezi evropskými lídry narůstající frustraci, kterou neutišil ani dvouhodinový telefonát Trumpa s Vladimirem Putinem, jenž k žádnému posunu směrem k míru nevedl.
Zdroj: Libor Novák