Brexit: Zmatky a nejistota pokračují. Co bude dál? Ve hře jsou tři scénáře

1) Odklad brexitu či neřízený odchod

V Británii vstoupil v platnost zákon, který by za jistých okolností na konci října nutil vládu dohodnout se zbytkem EU další odklad brexitu. Opatření prošlo v pondělí poslední fází legislativního procesu, když mu formální souhlas udělila královna Alžběta II.

Britský odchod z EU je aktuálně naplánován na 31. říjen a schválený zákon má zabránit možnosti, že Británie v tomto termínu z bloku vystoupí bez "rozvodové" dohody.

Nový zákon dává vládě čas do 19. října, aby dohodu o podmínkách brexitu prosadila v parlamentu, nebo aby od zákonodárců získala svolení pro neřízený odchod. Jestliže nebude splněna ani jedna z těchto podmínek, musí kabinet na základě zákona požádat o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020.

Práce zákonodárců je ale ode dneška přerušena na pět týdnů, do 14. října. Johnson navíc opětovně slíbil zajistit rozvodovou dohodu s EU na summitu, který se koná 17. října, a opět odmítl odklad brexitu.

"Our job as MPs is to question the government, to hold it to account, and for five weeks we won't be able to do that in Parliament," says Labour's Hilary Benn https://t.co/KfV2MrEKPb #Brexit pic.twitter.com/iGAoiL2SQ5

V pondělí přijatý zákon ale podle serveru BBC News brexit bez dohody zcela nevylučuje.

Žádný brexit

Johnson by mohl utrpět porážku v případných předčasných parlamentních volbách, možná i poté co bude přinucen k odkladu brexitu, a premiérem se stane vůdce opozice Jeremy Corbyn. Bude svoláno nové referendum, ve kterém se Britové vysloví pro setrvání v unii.

Euroskeptik Corbyn oznámil, že v případě uspořádání voleb budou labouristé požadovat, aby jakákoliv brexitová dohoda byla schválena referendem - ačkoli zatím není zcela jasné, jaké konkrétní možnosti volby by toto referendum zahrnovalo.

Kdyby se Britové v dalším referendu vyslovili pro setrvání v unii, zrušila by se oficiální žádost o vystoupení a brexit by skončil, nikoli však spory kolem něj; odpůrci členství v Evropské unii by se patrně snažili iniciovat další referendum o něm.

Navíc není jisté, že by ve druhém referendu zvítězili stoupenci setrvání v evropském bloku. Podle průzkumů veřejného mínění se názory respondentů na brexit příliš nemění.

Odpůrci brexitu se od referenda v roce 2016 nedokázali spojit v jednotnou sílu.

Brexit s dohodou

S tím zdá se stále počítá premiér Boris Johnson. Dnes v reakci na hlasování Dolní sněmovny parlamentu, která opět odmítla jeho návrh na uspořádání předčasných voleb, slíbil zajistit rozvodovou dohodu s EU na summitu, který se koná 17. října.

Jakákoli dohoda by musela být založena na smlouvě o rozchodu, kterou vyjednala Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová s EU loni v listopadu, ale nedokázala ji prosadit v britském parlamentu.

Problém představuje především irská pojistka, která má zabránit přísným kontrolám na irské hranici, jež odstranila Velkopáteční dohoda z roku 1998.

Irsko je klíčové pro jakékoli brexitové řešení. Ačkoliv tato země představuje podle objemu HDP asi jen osminu britské ekonomiky (britský hrubý domácí produkt je zhruba 2,8 bilionu dolarů), stojí za ní zbytek Evropské unie, jejíž HDP (po odečtení Británie) činí asi 15,9 bilionu dolarů.