Británie měla mimořádný plán pro případ, že by se Jelcin upil

Britská diplomacie vypracovala mimořádný plán pro případ, že by někdejší ruský prezident Boris Jelcin zemřel ve funkci. Důvodem byly jeho problémy se srdcem i láska k alkoholu. Podle agentury AFP to vyplývá z dnes odtajněných dokumentů britského Národního archivu.

Dnes je to přesně 20 let, co v poslední den roku 1999 osmašedesátiletý Jelcin rezignoval a předal své pravomoci tehdy ještě ne příliš známému premiérovi, sedmačtyřicetiletému Vladimiru Putinovi, který následně v březnu 2000 poprvé zvítězil v prezidentských volbách.

V odtajněných dokumentech je zpráva, kterou napsal britský velvyslanec v Moskvě Andrew Wood v říjnu 1995 po setkání s Jelcinem a tehdejším americkým prezidentem Billem Clintonem u New Yorku. Tehdy měl Jelcin za sebou dva srdeční infarkty.

"Nenasytně konzumoval víno a pivo a bylo mu líto, že nebyl koňak," uvedl diplomat. Wood doplnil, že Jelcinovi asistent odebral sklenici se šampaňským, když měl pocit, že už má prezident dost. Na pozdější tiskové konferenci s Clintonem byl pak podle Wooda Jelcin "spokojeně opilý". V další zprávě velvyslanec napsal, že pokud by "Jelcin náhle zemřel ve funkci, ocitli bychom se v období mimořádného politického zmatku".

O měsíc později britská diplomacie napsala tehdejšímu konzervativnímu premiérovi Johnu Majorovi, že se ruský prezident zřejmě zotavuje ze srdečních problémů. Ve vzkazu stálo, že ruský lídr o šest let překonal očekávanou délku života ruských mužů, která tehdy činila 58 let, a měl za sebou za tři a půl měsíce dva infarkty.

"Jeho záměr (...) omezit pití alkoholu po prvním infarktu mu nevydržel. Není mnoho důvodů věřit, že si tentokrát povede lépe," stálo v dopisu. "Proto jsme vymysleli mimořádný plán pro případ, že by Jelcin zemřel za výkonu funkce,"pokračoval vzkaz. Součástí plánu mělo bylo předem připravené tiskové prohlášení britského premiéra k Jelcinovu úmrtí. Ruského prezidenta označovalo za odvážného lídra a vizionáře, který ukončil střet Ruska se Západem a zvolil cestu spolupráce. Plán se také zabýval účastí britské delegace na Jelcinovu pohřbu.

Jelcin byl navzdory zdravotním problémům a ekonomickému chaosu po pádu Sovětského svazu znovuzvolen v roce 1996 a ve funkci zůstal do své překvapivé rezignace 31. prosince 1999. Bývalý prezident zemřel ve věku 76 let až v roce 2007.

Odtajněné dokumenty také ukazují, jak Británie v polovině 90. let přistupovala ke geopolitické roli Ruska. Britský list The Independent v této souvislosti napsal, že podle odtajněných dokumentů chtěl tehdejší britský ministr obrany Malcolm Rifkind z Ruska udělat přidruženého člena NATO, který by mohl na jednání, ale neměl by právo na kolektivní obranu. Rifkindova kancelář v tajné zprávě, která vznikla před jednáním vlády v lednu 1995 uvedla, že "integrovat Rusko do evropské a západní rodiny národů realistickým a citlivým způsobem" je "nejnáročnější problém, kterému čelíme".

Dokument rovněž upozornil, že udělat z Ruska plného člena NATO "bude vždy nemožné". Rifkind následně na jednání vlády souhlasil, že se Rusko nemůže stát členem NATO, ale zdůraznil, že je nutné zemi více začlenit do "naší západní rodiny", nebo riskovat, že se vrátí k autoritářství.

Související

Boris Jelcin Rozhovor

Jelcin před 30 lety rozpustil parlament. Šlo o tvrdý mocenský střet, ne o souboj idejí, hodnotí Holzer

Dne 21. září 1993 se tehdejší ruský prezident Boris Jelcin rozhodl rozpustit parlament. Krok, který neměl oporu v platné ústavě, výrazně eskaloval politickou krizi v zemi, jež následně vyústila v násilnosti s několika stovkami mrtvých. Politolog Jan Holzer se nicméně nedomnívá, že by se jednalo o zásadní moment pro přehodnocení přístupu Západu vůči postsovětskému Rusku. Profesor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že aktérů, kteří by výrazně podporovali ryze demokratické principy, bylo na ruské politické scéně naprosté minimum. Podle odborníka převládlo mocenské uvažování a hledání řešení bez ohledu na pevné ideové konstanty. Pokládá proto i otázku, zda Západ raději neupřednostnil sociálně-ekonomickou a územní stabilizaci Ruska před vizí jeho demokratizace.   

Více souvisejících

Boris Jelcin Velká Británie Rusko Bill Clinton diplomacie

Aktuálně se děje

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Hrubě nevydařený duel Plzně s Libercem stojí sudí Beneše a Petříka možnost delegace

Po čase se v tuzemském fotbale opět řeší výkony rozhodčích. Tentokrát se v rámci 21. kola fotbalové Chance ligy stal velmi propíraným výkon sudích v sobotním duelu mezi Plzní a Libercem. V něm nejprve sudí Jan Beneš vyloučil libereckého gólmana Tomáše Koubka poté, co srazil unikajícího Rafia Durosinmiho, aby pak následně naopak nechal ve hře plzeňského Svetozara Markoviče, jenž stáhl coby poslední hráč unikajícího Raimondse Krollise. 

včera

Petr Fiala a Martin Kupka na otevření nového úseku D4. (17.12.2024)

V Česku začala další stavba dálnice. Zahájili ji Fiala s Kupkou

Premiér Petr Fiala a ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS) v pondělí zahájili stavbu dalšího dálničního úseku. Jde o úsek dálnice D35 mezi Litomyšlí a Janovem, který bude obchvatem prvně uvedeného města. Cena 2,8 miliardy korun bez DPH vzešla z výběrového řízení, většinu uhradí Evropská unie. Hotovo by mělo být do léta 2027. 

včera

Ilustrační foto

Chřipková epidemie vrcholí u dospělých. Nemocných dětí už ubývá

Chřipková epidemie v Česku je pravděpodobně na vrcholu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ) v pondělí. Na sto tisíc obyvatel připadalo v uplynulém týdnu 2 219 nemocných. Došlo tak k mírnému poklesu oproti předchozímu týdnu. Nemocných stále přibývá mezi dospělými, u dětí je již patrný pokles. 

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Vaclík má namířeno opět na Pyrenejský poloostrov. Tentokrát do Portugalska

Fotbalový brankář Tomáš Vaclík, jenž býval dlouholetým reprezentačním gólmanem, byl od konce minulé sezóny až dosud bez angažmá. Nyní to vypadá, že by se bývalý gólman Sparty, Basileje, Sevilly či Olympiakosu Pireus mohl zase vrátit na Pyrenejský poloostrov. Do španělské La Ligy to však nebude, jak totiž informuje například portugalský deník A Bola, zájem o jeho služby projevila portugalská Boavista aktuálně se zachraňující v portugalské nejvyšší soutěži.

včera

Lidé ve sněhové vánici, ilustrační foto.

Počasí v Česku může ovlivnit arktický chlad, připouštějí meteorologové

Počasí na severní polokouli už začalo ovlivňovat oslabení polárního víru ve stratosféře, na které odborníci upozornili již před několika dny. Zvýšila se tak šance na vpád arktického vzduchu i do Evropy během následujících dní. Není však zatím jisté, zdali se chladný vzduch propracuje až do Česka. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zoufalým Českým Budějovicím má pomoci fotbalista s téměř 250 bundesligovými starty

Ani po zimní pauze nepřestává až zoufalý boj o záchranu v české lize ze strany fotbalistů Českých Budějovic, kteří na jaře nejprve bezbrankově remizovali s Duklou, aby následně prohráli 0:1 s Bohemians 1905. Aktuálně tak mají na posledním místě na kontě pouhé čtyři body, přičemž na patnáctou Duklu ztrácí devět bodů. Čeká je tak bezesporu těžké jaro a právě proto vedení klubu do svých řad nově povolalo osmatřicetiletého slovenského obránce Petera Pekaríka se zkušenostmi z německé Bundesligy, kde nastoupil až téměř k 250 zápasům.

včera

včera

včera

Charles-Étienne Beaudry

Ottawa obchodní válku vyhrála. Americké firmy potřebují volný obchod s Kanadou a Mexikem, upozornil Beaudry

Kanadský politolog Charles-Étienne Beaudry pro EuroZprávy.cz ostře zkritizoval amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho celní politiku. Podle něj velké americké korporace vyvíjejí silný tlak, který Trumpovi znemožní prosazovat vysoká cla proti Kanadě a Mexiku. Pokud bude ve své strategii pokračovat, riskuje konflikt s republikánskými kongresmany, kteří se nebudou zdráhat postavit se proti němu pod tlakem nespokojeného podnikatelského sektoru.

včera

Donald Trump

Trump může válku na Ukrajině ukončit. Pokud ale neuspěje, udělá ji mnohem krvavější

Americký prezident Donald Trump se během posledních týdnů opakovaně zavázal k rychlému ukončení války na Ukrajině. Minulý pátek dokonce prohlásil, že o této otázce již hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ačkoli Trump tvrdí, že má funkční strategii, její realizace bude extrémně složitá. Pokud by neuspěl, konflikt by se mohl stát ještě krvavějším – zejména pokud by zvolil cestu ignorace ukrajinských zájmů, nebo dokonce vojenské eskalace vůči ruským silám, píše The Guardian.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron přiznal, že Evropa zaostává. Ujíždí jí vlak

Francouzský prezident Emmanuel Macron v exkluzivním rozhovoru pro CNN vyjádřil obavy z budoucnosti Evropy v oblasti umělé inteligence. Podle něj kontinent výrazně zaostává za Spojenými státy a Čínou, což by mohlo mít vážné důsledky pro jeho ekonomickou i technologickou konkurenceschopnost.

včera

včera

Teroristé Hamásu

Hamás vzkazuje Trumpovi: Vaše plány s Pásmem Gazy nevyjdou. Zničíme je

Šéf Hamásu v Pásmu Gazy Chalíl al-Hajjá v pondělí ostře odmítl návrh bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa na budoucnost této oblasti. Během vzpomínkové ceremonie k 46. výročí Íránské islámské revoluce v Teheránu prohlásil, že Trumpovy plány jsou „odsouzeny k nezdaru“ a že Hamás je odvrátí stejně, jako údajně zmařil předchozí pokusy o podobné projekty.

včera

Boom Supersonic XB-1

Návrat nadzvukových letadel zkrátí lety do USA na pět hodin. Čeká nás revoluce v letecké dopravě?

Před několika dny zaznamenala letecká doprava významný milník, když americká společnost Boom Supersonic úspěšně překonala rychlost zvuku se svým demonstračním letounem XB-1. Stalo se tak poprvé od vyřazení legendárního Concordu v roce 2003, kdy se nevojenský pilotovaný letoun dostal za hranici Mach 1. Tento úspěch je prvním krokem v ambiciózním plánu společnosti, která chce do roku 2029 uvést do provozu komerční nadzvukový letoun pro přepravu cestujících.

včera

Olaf Scholz a Friedrich Merz

"Jak může někdo být tak hloupý?" "Nežijete na téhle planetě." Scholz a Merz se střetli v ostré debatě o migraci, ekonomice a Trumpovi

S blížícími se volbami v Německu došlo v neděli večer k bouřlivé televizní debatě mezi německým kancléřem Olafem Scholzem a konzervativním kandidátem na kancléře Friedrichem Merzem. Oba politici se dostali do ostrého střetu ohledně migrace, ekonomiky a přístupu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, přičemž diskuse odhalila hluboké rozdíly v jejich postojích.

včera

 J. D. Vance

Je Evropa připravena na příchod JD Vance?

Americký viceprezident se chystá na setkání se světovými lídry v době, kdy Bílý dům otevřeně mění pravidla hry v mezinárodní politice. Server Politico se proto ptá - Je Evropa připravena na příchod JD Vance?

včera

Ilustrační foto

Otevřeně o novinařině: Bez lásky k řemeslu to nejde

Zamíříme-li kamkoliv – do komentářů na sociálních sítích, k veřejným projevům některých politiků nebo na stránky alternativních médií – všude na nás čeká stejné odhalení: novináři jsou placeni vládou. Nebo ještě lépe – přímo Georgem Sorosem.

včera

Obchodní válka mezi USA a Čínou se rozjíždí: Jak zareaguje Peking?

Peking zahájil odvetná opatření v eskalující obchodní přestřelce s Washingtonem. Čínské clo na téměř 14 miliard dolarů amerického dovozu, včetně ropy, zkapalněného zemního plynu a některých strojů a vozidel, vstoupilo v platnost v pondělí, jen několik dní poté, co prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní cla na stovky miliard dolarů čínského zboží, uvedl server CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy