Britská diplomacie vypracovala mimořádný plán pro případ, že by někdejší ruský prezident Boris Jelcin zemřel ve funkci. Důvodem byly jeho problémy se srdcem i láska k alkoholu. Podle agentury AFP to vyplývá z dnes odtajněných dokumentů britského Národního archivu.
Dnes je to přesně 20 let, co v poslední den roku 1999 osmašedesátiletý Jelcin rezignoval a předal své pravomoci tehdy ještě ne příliš známému premiérovi, sedmačtyřicetiletému Vladimiru Putinovi, který následně v březnu 2000 poprvé zvítězil v prezidentských volbách.
V odtajněných dokumentech je zpráva, kterou napsal britský velvyslanec v Moskvě Andrew Wood v říjnu 1995 po setkání s Jelcinem a tehdejším americkým prezidentem Billem Clintonem u New Yorku. Tehdy měl Jelcin za sebou dva srdeční infarkty.
"Nenasytně konzumoval víno a pivo a bylo mu líto, že nebyl koňak," uvedl diplomat. Wood doplnil, že Jelcinovi asistent odebral sklenici se šampaňským, když měl pocit, že už má prezident dost. Na pozdější tiskové konferenci s Clintonem byl pak podle Wooda Jelcin "spokojeně opilý". V další zprávě velvyslanec napsal, že pokud by "Jelcin náhle zemřel ve funkci, ocitli bychom se v období mimořádného politického zmatku".
O měsíc později britská diplomacie napsala tehdejšímu konzervativnímu premiérovi Johnu Majorovi, že se ruský prezident zřejmě zotavuje ze srdečních problémů. Ve vzkazu stálo, že ruský lídr o šest let překonal očekávanou délku života ruských mužů, která tehdy činila 58 let, a měl za sebou za tři a půl měsíce dva infarkty.
"Jeho záměr (...) omezit pití alkoholu po prvním infarktu mu nevydržel. Není mnoho důvodů věřit, že si tentokrát povede lépe," stálo v dopisu. "Proto jsme vymysleli mimořádný plán pro případ, že by Jelcin zemřel za výkonu funkce,"pokračoval vzkaz. Součástí plánu mělo bylo předem připravené tiskové prohlášení britského premiéra k Jelcinovu úmrtí. Ruského prezidenta označovalo za odvážného lídra a vizionáře, který ukončil střet Ruska se Západem a zvolil cestu spolupráce. Plán se také zabýval účastí britské delegace na Jelcinovu pohřbu.
Jelcin byl navzdory zdravotním problémům a ekonomickému chaosu po pádu Sovětského svazu znovuzvolen v roce 1996 a ve funkci zůstal do své překvapivé rezignace 31. prosince 1999. Bývalý prezident zemřel ve věku 76 let až v roce 2007.
Odtajněné dokumenty také ukazují, jak Británie v polovině 90. let přistupovala ke geopolitické roli Ruska. Britský list The Independent v této souvislosti napsal, že podle odtajněných dokumentů chtěl tehdejší britský ministr obrany Malcolm Rifkind z Ruska udělat přidruženého člena NATO, který by mohl na jednání, ale neměl by právo na kolektivní obranu. Rifkindova kancelář v tajné zprávě, která vznikla před jednáním vlády v lednu 1995 uvedla, že "integrovat Rusko do evropské a západní rodiny národů realistickým a citlivým způsobem" je "nejnáročnější problém, kterému čelíme".
Dokument rovněž upozornil, že udělat z Ruska plného člena NATO "bude vždy nemožné". Rifkind následně na jednání vlády souhlasil, že se Rusko nemůže stát členem NATO, ale zdůraznil, že je nutné zemi více začlenit do "naší západní rodiny", nebo riskovat, že se vrátí k autoritářství.
Související

Jelcin před 30 lety rozpustil parlament. Šlo o tvrdý mocenský střet, ne o souboj idejí, hodnotí Holzer

Zemřel někdejší spojenec a později hlavní Jelcinův sok Ruslan Chasbulatov
Boris Jelcin , Velká Británie , Rusko , Bill Clinton , diplomacie
Aktuálně se děje
včera

Neobvyklá nehoda u Olomouce způsobila značnou škodu. Na vině je mladý řidič
včera

Hrubě nevydařený duel Plzně s Libercem stojí sudí Beneše a Petříka možnost delegace
včera

V Česku začala další stavba dálnice. Zahájili ji Fiala s Kupkou
včera

Chřipková epidemie vrcholí u dospělých. Nemocných dětí už ubývá
včera

Vaclík má namířeno opět na Pyrenejský poloostrov. Tentokrát do Portugalska
včera

Počasí v Česku může ovlivnit arktický chlad, připouštějí meteorologové
včera

Nečekané oznámení Hamásu. Další propuštění rukojmích se odkládá
včera

Zoufalým Českým Budějovicím má pomoci fotbalista s téměř 250 bundesligovými starty
včera

Požár v Praze-Michli dnes ráno likvidovali hasiči. Hořela nízká budova
včera

Rumunský prezident Klaus Iohannis oznámil uprostřed politické krize rezignaci
včera

Ottawa obchodní válku vyhrála. Americké firmy potřebují volný obchod s Kanadou a Mexikem, upozornil Beaudry
včera

Trump může válku na Ukrajině ukončit. Pokud ale neuspěje, udělá ji mnohem krvavější
včera

Macron přiznal, že Evropa zaostává. Ujíždí jí vlak
včera

Lámání rekordů pokračuje. Počasí je rok od roku extrémnější, kam až mohou teploty vystoupat?
včera

Hamás vzkazuje Trumpovi: Vaše plány s Pásmem Gazy nevyjdou. Zničíme je
včera

Návrat nadzvukových letadel zkrátí lety do USA na pět hodin. Čeká nás revoluce v letecké dopravě?
včera

"Jak může někdo být tak hloupý?" "Nežijete na téhle planetě." Scholz a Merz se střetli v ostré debatě o migraci, ekonomice a Trumpovi
včera

Je Evropa připravena na příchod JD Vance?
včera

Otevřeně o novinařině: Bez lásky k řemeslu to nejde
včera
Obchodní válka mezi USA a Čínou se rozjíždí: Jak zareaguje Peking?
Peking zahájil odvetná opatření v eskalující obchodní přestřelce s Washingtonem. Čínské clo na téměř 14 miliard dolarů amerického dovozu, včetně ropy, zkapalněného zemního plynu a některých strojů a vozidel, vstoupilo v platnost v pondělí, jen několik dní poté, co prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní cla na stovky miliard dolarů čínského zboží, uvedl server CNN.
Zdroj: Libor Novák