Odklad odchodu Británie z Evropské unie stále více poškozuje britský národní zájem. Na počátku parlamentní debaty o volebním zákonu to dnes řekl britský premiér Boris Johnson. Jeho vláda předložila návrh zákona, který by umožnil uspořádat 12. prosince volby. Lídr opozice Jeremy Corbyn v debatě prohlásil, že labouristé vypsání předčasných parlamentních podporují. Ještě během jeho proslovu mu ale člen vlastní strany odporoval.
"Odklad brexitu stále vážněji poškozuje národní zájem," řekl premiér. "Atmosféra nejistoty", která kvůli neustálým odkladům odchodu Británie z EU podle něj panuje, rozežírá důvěru lidí v politiku a brání jim přijímat "důležitá životní rozhodnutí". Opozice chce podle premiéra jen "prokrastinovat", tedy odkládat plnění úkolů. "Nechtějí brexit ani 31. října, ani 30. listopadu a dokonce ani 31. ledna," dodal. V pondělí EU souhlasila s odkladem termínu brexitu z 31. října na 31. ledna příštího roku. Johnson nabídku přijal.
Poslance premiér vyzval, aby po debatě hlasovali pro návrh zákona o uspořádání předčasných voleb 12. prosince. Parlament, který by z těchto nových voleb vzešel, by podle něj měl následně hlasovat o nové brexitové dohodě, kterou Johnson vyjednal předminulý týden v Bruselu. Jediným způsobem, jak se dostat ze současného datu je podle Johnsona "obnovit parlamentu a dát lidem volbu".
"Labouristé podporují parlamentní volby," řekl v odpovědi na Johnsonův proslov lídr opozice Jeremy Corbyn. Labouristé se podle něj těší, až se zbaví této "lehkomyslné a zničující konzervativní vlády". Podle Corbyna je nyní vyloučeno, že by Británie odešla z EU bez dohody, což byla podmínka labouristů pro to, aby konání předčasných voleb podpořili. Ještě během Corbynova proslovu ale jeden z poslanců jeho vlastní strany prohlásil, že bude hlasovat proti konání voleb. Potvrdil tak spekulace britských médií, podle nichž jsou labouristé v názoru na dnešní hlasování o předčasných volbách rozděleni.
Debata k návrhu zákona o uspořádání předčasných voleb 12. prosince by měla trvat zhruba čtyři hodiny. Po ní by se mělo hlasovat o tom, zda bude zákon schválen ve druhém čtení. Pak má následovat třetí čtení.
Před zahájením debaty poslanci schválili dodatek labouristické poslankyně Stelly Creasyové, který v rozporu s přáním vlády umožní poslancům přidávat v další fázi procesu schvalování k návrhu zákona vlastní dodatky. Podoba volebního zákona by se tak mohla ještě změnit. Záležet nyní bude na předsedajícím, který má právo vybrat, zda se bude o dodatcích hlasovat, případně o kolika z nich.
Debata k návrhu zákona o uspořádání předčasných voleb 12. prosince by měla trvat zhruba čtyři hodiny. Po ní by se mělo hlasovat o tom, zda bude zákon schválen ve druhém čtení. Toto hlasování se očekává kolem 19:00 SEČ. Třetí, tedy závěrečné hlasování se očekává ještě dnes pozdě večer.
Kdy by se mohlo o zákonu ve třetím čtení hlasovat, bude záležet na předsedajícím, který má právo vybrat, o jakých dodatcích se bude hlasovat. Vláda původně chtěla předkládání dodatků k volebnímu zákonu úplně zabránit, poslanci ale dnes schválili dodatek labouristické poslankyně Stelly Creasyové, který to umožnil.
Opoziční strany již předložily návrh dodatku, který by umožnil hlasovat v předčasných volbách i šestnáctiletým a sedmnáctiletým. Další dodatek by v případě schválení umožnil hlasovat i občanům EU, kteří se v Británii usadili. Mluvčí vlády už ale avizoval, že by kabinet návrh zákona o volbách ze sněmovny stáhl, pokud by tyto dodatky poslanci schválili. Jeden z dalších předložených návrhů požaduje, aby se volby nekonaly 12., ale již 9. prosince. V tomto případě je vláda podle mluvčího připravena jednat o kompromisu.
Britská média upozorňují, že by měl o připuštění dodatků k hlasování rozhodovat místopředseda sněmovny Lindsay Hoyle, který by na rozdíl od předsedy Johna Bercowa mohl být více nakloněn přáním Johnsonovy vlády.
Související
České reakce na britské volby: První slova Fialy a Rakušana. Změny v zahraniční politice nečekají
Volby v Británii: Starmer vystřídá Sunaka, který uznal porážku. Labouristé mají přes 400 křesel
Volby ve Velké Británii , Parlament Velké Británie , Boris Johnson , Jeremy Corbyn , Konzervativní strana (VB) , Labouristická strana (VB)
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami
před 1 hodinou
Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem
před 1 hodinou
Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky
před 3 hodinami
„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA
před 4 hodinami
Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance
před 5 hodinami
Jeho díla chrání vlády i ničí skartovačky. Legendární umělec Banksy byl po 25 letech odmaskován
před 5 hodinami
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
před 6 hodinami
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
před 7 hodinami
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
před 8 hodinami
Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán
před 9 hodinami
Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak
před 10 hodinami
Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet
včera
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
včera
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
včera
Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý
včera
Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují
včera
Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana
včera
Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat
včera
WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby
včera
Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas
Současná vládní koalice přichází s plánem na výrazné omezení koncesionářských poplatků, které platí domácnosti i firmy České televizi a Českému rozhlasu. Podle nové dohody by se povinnost platit měla zcela zrušit pro několik velkých skupin obyvatel, konkrétně pro zdravotně postižené, děti a nezaopatřené mladé lidi do 26 let. Úleva se má dotknout také firem, přičemž v současnosti jsou od plateb osvobozeny pouze malé podniky do 24 zaměstnanců.
Zdroj: Libor Novák