Britským poslancům končí prázdniny, začne skutečná bitva o brexit

Britský parlament se v úterý znovu sejde po letní pauze necelé dva měsíce před datem odchodu Británie z Evropské unie a hned první zasedací den téměř jistě naplno vypukne bitva mezi vládou a odpůrci brexitu bez dohody. Ti se pokusí uzákonit, aby premiér Boris Johnson v krajním případě musel usilovat o další odklad brexitu.

Předseda vlády Boris Johnson ale trvá na tom, že Británie evropský blok opustí 31. října, ať už s dohodou, nebo bez ní. Z tábora jeho kritiků zaznívá, že po tomto týdnu už se nemusí naskytnout příležitost, jak do vládního plánu zasáhnout.

Střet mezi Johnsonovým kabinetem a zákonodárci byl dlouho očekávaný a první výstřel podle médií padl minulý týden, když královna Alžběta II. na doporučení vlády nařídila několikatýdenní přerušení práce parlamentu před termínem brexitu. Tento vývoj donutil premiérovy odpůrce soustředit své snahy na nejbližší dny, po zahájení nové schůze v polovině října už pro ně může být příliš pozdě. "Podivná válka skončila. Teď začne skutečná bitva o brexit," shrnul dění web Politico.

Pro vystoupení z Evropské unie se Britové poměrem 52 ku 48 rozhodli v referendu v červnu 2016, politici se však stále nemohou na podobě tohoto odchodu dohodnout. Minulá britská vláda sice dojednala se zbytkem unie "rozvodovou" dohodu, tu však třikrát britští poslanci odmítli a brexit byl na jaře odložen. Podle Johnsona připravená dohoda nemůže parlamentem projít, premiér proto požaduje od Bruselu úpravu podmínek. Pokud jednání ztroskotají, nebo pokud výsledná dohoda opět u poslanců narazí, slibuje Británii vyvést na konci října z unie bez dojednaných podmínek.

Hrozba tohoto krajního scénáře zmobilizovala v dolní komoře parlamentu nevšední koalici opozičních stran a řady prominentních konzervativců, včetně členů předchozí vlády. Odpůrci brexitu bez dohody mají podle všeho v Dolní sněmovně mírnou většinu, jejich úspěch ale zdaleka není zaručen, a to zejména kvůli časové tísni. Práce parlamentu by mohla být přerušena už příští pondělí, přičemž jakýkoli nedokončený legislativní projekt v takovém případě automaticky zanikne.

Podrobnosti plánu nově vzniklé koalice nejsou známé, Labouristická strana slíbila, že je zveřejní v úterý. Podle britských médií je nejpravděpodobnější, že se opozice pokusí návrh zákona proti brexitu bez dohody protlačit na středeční program parlamentu skrze mimořádnou debatu.

I kdyby podporovatelé této snahy v následujících dnech uspěli, nemuselo by jejich vítězství být definitivní. Johnson by podle komentátorů využil jakékoli mezery, kterou by případný zákon obsahoval, spekuluje se dokonce o tom, že by jej mohl zcela ignorovat.

Vláda své oponenty obviňuje z podkopávání britské pozice při vyjednávaní se zbytkem EU a ze snahy brexit zastavit. Některá média tvrdí, že Johnson chce získat upravenou brexitovou dohodu na summitu Evropské rady 17. a 18. října a dokument následně předložit poslancům s jasnou volbou: hlasujte pro, jinak nastane brexit bez dohody. Kompromis mezi Londýnem a zbytkem EU se ale zatím nerýsuje a sám Johnson podle listu The Sunday Times minulý týden v rozhovoru s ministry uznal: "Máme slušnou šanci, že dohodu dostaneme, a slušnou šanci, že ji nedostaneme."

Spekuluje se však i o tom, že skutečným Johnsonovým plánem je vyvolat co nejdříve předčasné volby a že premiér pouze čeká na záminku. Tou by mohlo být právě schválení zákona, který by jej nutil ke změně brexitové strategie. V Dolní sněmovně panuje podle mnohých komentátorů neudržitelná situace, neboť konzervativci mají se svými spojenci ze severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) nejtěsnější možnou většinu.

Novináři se shodují, že britskou politiku čeká několik mimořádně bouřlivých dní. Ani poté ale nemusí být o podobě a načasování brexitu rozhodnuto.

Související

Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Parlament Velké Británie Boris Johnson Velká Británie

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy