Část z milionů uprchlíků z Ukrajiny už vstoupila na pracovní trh

Výrazný vliv na polskou ekonomiku měl podle deníku Gazeta Wyborcza příchod milionů lidí, kteří od konce února kvůli ruské agresi uprchli z Ukrajiny. Do Polska od ruského vpádu přicestovalo již více než 4,2 milionu lidí ze sousední země, uvádí polská pohraniční stráž. Zpět na Ukrajinu mezitím odjelo přes 2,24 milionu osob.

"Otřásli trhem nemovitostí. Převzali nejméně placené práce, které Poláci nechtějí dělat. V směnárnách zanechali dolary z životních úspor a v zastavárnách cennosti," vypočítal deník hlavní faktory, "které způsobily, že příliv uprchlíků měl obrovský vliv na polskou ekonomiku".

Práci si v Polsku našlo asi 200.000 uprchlíků. "To je třetina z uprchlíků v produktivním věku, což hodnotíme jako vysoký ukazatel. Dost rychle vstoupili na trh (práce) a osamostatnili se," řekl deníku ředitel ekonomického ústavu PIE Piotr Arak.

Na pracovním trhu zůstává 600.000 až 700.000 volných míst, a tuto "díru" Ukrajinci nezaplnili, ani nevzali Polákům jejich práci. "Pracují zde pod úrovní své kvalifikace, ve stavebnictví, v průmyslu, v méně vyspělých službách. Část se dostala do vyspělejších služeb, jako je informatika," řekl Arak.

Příliv uprchlíků neovlivnil negativně růst polských mezd, který je na úrovni několika procent, protože volná pracovní místa nadále vyžadují zaplnění. Nezaměstnanost je v Polsku nízká, na úrovni tří procent. "Nižší mají v Evropě jen Češi," připomněla Gazeta Wyborcza. Cizinců, kteří si v Polsku našli živobytí, je v současnosti podle deníku "rekordně mnoho". Polsko také přestali opouštět dospělí muži z Ukrajiny, protože vojenské zálohy ve vlasti byly doplněny a do armády nyní další muže nepovolávají. Prioritou se stalo posílání peněz do vlasti.

V Česku podle odhadu úřadů nyní pobývá asi 280.000 až 300.000 uprchlíků, převážně žen s dětmi. Přesný počet nelze určit, někteří z Česka odjíždějí do jiných zemí nebo se vracejí domů. Za téměř čtyři měsíce trvání války dostalo v Česku víza dočasné ochrany 378.104 uprchlíků z Ukrajiny.

Skoro 77.000 Ukrajinců, kteří museli do Česka uprchnout před ruskou invazí, si již našlo práci, uvedl v pondělí ministr vnitra Vít Rakušan. Je to podle něj důkaz, že uprchlíci do Česka nepřicházejí zneužívat sociální systém, ale že v zemi chtějí žít, přinejmenším do doby, než v jejich vlasti skončí válka.

Na Slovensku podle údajů ministerstva sociálních věcí pracovalo k 18. červnu 8832 ukrajinských uprchlíků, za poslední měsíc to představuje nárůst o šestinu. Zaměstnání si našli zejména v průmyslové výrobě, v administrativních službách, jakož i v ubytovacích a restauračních zařízeních. Téměř 2400 původně zaměstnaných uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny svá pracovní místa na Slovensku postupně opustilo.

Status dočasného útočiště, který běžencům z Ukrajiny umožňuje například přístup na pracovní trh a ke zdravotní péči, slovenské úřady dosud udělily celkově zhruba 82.000 osobám. Mezi nimi jsou často ženy a také děti, které v zemi navštěvují mateřské školky a školy.

Hranice Slovenska, které má zhruba 5,5 milionu obyvatel, od začátku války do začátku června překročilo z Ukrajiny více než půl milionu osob. Mnoho z nich ale pokračovalo dál do západní Evropy. Na Ukrajinu přes společnou hranici se Slovenskem naopak vycestovalo 255.099 lidí, podle slovenských médií se část ukrajinských běženců vrátila do vlasti.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) eviduje přes 5,1 milionu ukrajinských uprchlíků v Evropě. Od začátku ruské invaze z 24. února překročilo ukrajinské hranice 7,7 milionu lidí. Další miliony uprchlíků před válkou jsou "vnitřně vysídleny", tedy přišly o své domovy, ale zůstávají ve vlasti.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci zaměstnání

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 35 minutami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 2 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 2 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

včera

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy