Část z milionů uprchlíků z Ukrajiny už vstoupila na pracovní trh

Výrazný vliv na polskou ekonomiku měl podle deníku Gazeta Wyborcza příchod milionů lidí, kteří od konce února kvůli ruské agresi uprchli z Ukrajiny. Do Polska od ruského vpádu přicestovalo již více než 4,2 milionu lidí ze sousední země, uvádí polská pohraniční stráž. Zpět na Ukrajinu mezitím odjelo přes 2,24 milionu osob.

"Otřásli trhem nemovitostí. Převzali nejméně placené práce, které Poláci nechtějí dělat. V směnárnách zanechali dolary z životních úspor a v zastavárnách cennosti," vypočítal deník hlavní faktory, "které způsobily, že příliv uprchlíků měl obrovský vliv na polskou ekonomiku".

Práci si v Polsku našlo asi 200.000 uprchlíků. "To je třetina z uprchlíků v produktivním věku, což hodnotíme jako vysoký ukazatel. Dost rychle vstoupili na trh (práce) a osamostatnili se," řekl deníku ředitel ekonomického ústavu PIE Piotr Arak.

Na pracovním trhu zůstává 600.000 až 700.000 volných míst, a tuto "díru" Ukrajinci nezaplnili, ani nevzali Polákům jejich práci. "Pracují zde pod úrovní své kvalifikace, ve stavebnictví, v průmyslu, v méně vyspělých službách. Část se dostala do vyspělejších služeb, jako je informatika," řekl Arak.

Příliv uprchlíků neovlivnil negativně růst polských mezd, který je na úrovni několika procent, protože volná pracovní místa nadále vyžadují zaplnění. Nezaměstnanost je v Polsku nízká, na úrovni tří procent. "Nižší mají v Evropě jen Češi," připomněla Gazeta Wyborcza. Cizinců, kteří si v Polsku našli živobytí, je v současnosti podle deníku "rekordně mnoho". Polsko také přestali opouštět dospělí muži z Ukrajiny, protože vojenské zálohy ve vlasti byly doplněny a do armády nyní další muže nepovolávají. Prioritou se stalo posílání peněz do vlasti.

V Česku podle odhadu úřadů nyní pobývá asi 280.000 až 300.000 uprchlíků, převážně žen s dětmi. Přesný počet nelze určit, někteří z Česka odjíždějí do jiných zemí nebo se vracejí domů. Za téměř čtyři měsíce trvání války dostalo v Česku víza dočasné ochrany 378.104 uprchlíků z Ukrajiny.

Skoro 77.000 Ukrajinců, kteří museli do Česka uprchnout před ruskou invazí, si již našlo práci, uvedl v pondělí ministr vnitra Vít Rakušan. Je to podle něj důkaz, že uprchlíci do Česka nepřicházejí zneužívat sociální systém, ale že v zemi chtějí žít, přinejmenším do doby, než v jejich vlasti skončí válka.

Na Slovensku podle údajů ministerstva sociálních věcí pracovalo k 18. červnu 8832 ukrajinských uprchlíků, za poslední měsíc to představuje nárůst o šestinu. Zaměstnání si našli zejména v průmyslové výrobě, v administrativních službách, jakož i v ubytovacích a restauračních zařízeních. Téměř 2400 původně zaměstnaných uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny svá pracovní místa na Slovensku postupně opustilo.

Status dočasného útočiště, který běžencům z Ukrajiny umožňuje například přístup na pracovní trh a ke zdravotní péči, slovenské úřady dosud udělily celkově zhruba 82.000 osobám. Mezi nimi jsou často ženy a také děti, které v zemi navštěvují mateřské školky a školy.

Hranice Slovenska, které má zhruba 5,5 milionu obyvatel, od začátku války do začátku června překročilo z Ukrajiny více než půl milionu osob. Mnoho z nich ale pokračovalo dál do západní Evropy. Na Ukrajinu přes společnou hranici se Slovenskem naopak vycestovalo 255.099 lidí, podle slovenských médií se část ukrajinských běženců vrátila do vlasti.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) eviduje přes 5,1 milionu ukrajinských uprchlíků v Evropě. Od začátku ruské invaze z 24. února překročilo ukrajinské hranice 7,7 milionu lidí. Další miliony uprchlíků před válkou jsou "vnitřně vysídleny", tedy přišly o své domovy, ale zůstávají ve vlasti.

Související

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

uprchlíci zaměstnání

Aktuálně se děje

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

13. dubna 2026 22:03

13. dubna 2026 20:19

13. dubna 2026 19:34

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy