V Chorvatsku pokračují záchranné práce po úterním ničivém zemětřesení, které si vyžádalo sedm obětí a způsobilo značné škody. V nejvíce postižené oblasti měst Sisak, Petrinja a Glina vyvolává strach neustávající řada následných záchvěvů. I když jsou slabší, mohou způsobit další škody na budovách s již narušenou statikou. Experti přitom upozorňují, že některé následné otřesy mohou být opět silné.
Po poměrně klidné noci následovaly v Petrinji po šesté hodině ráno tři otřesy o síle 3,9 až 4,8 stupně, sdělila chorvatskému rozhlasu šéfka seizmologické služby Ines Ivančičová. Záchvěvů s intenzitou nad tři stupně podle ní už bylo na 30. Země se podle ní bude třást delší dobu a i menší otřesy mohou v Petrinji a Sisaku ohrozit budovy poškozené už v úterý.
Právě kvůli obavě z dalšího zemětřesení mnoho obyvatel postižené oblasti, která se nachází kolem 50 kilometrů jihovýchodně od Záhřebu, strávilo noc mimo domovy. Starostka Sisaku Kristina Iličová Baničeková chorvatské televizi HRT řekla, že hodně lidí spalo v autech nebo ve stanech a další úřady umístily do bezpečných sálů.
Nemalé škody zemětřesení způsobilo i v hlavním městě Záhřebu. Média informovala o poškození budovy ministerstva obrany, ale i o postižení dalších objektů. Patří mezi ně například barokní kostel svaté Kateřiny. V kostele svatého Marka ve staré části města se zřítila část klenby a škody utrpěl i jižní portál, napsal Večernji list.
Podle médií pět ze sedmi obětí zemětřesení zemřelo v obci Majske Poljane u města Gliny. Patří mezi ně dvacetiletý mladík, na kterého spadla střecha rodinného domu. V sousedním domě zahynuli pod troskami otec se synem. V rozvalinách svého domu našel smrt i starší muž, jehož ženu se záchranářům podařilo dostat ven živou. První oznámenou obětí byla dvanáctiletá dívka, kterou na ulici v Petrinji zabily padající trosky.
Média uvádějí, že po zemětřesení bylo hospitalizováno se zraněními několik desítek lidí. V Sisaku podle starostky Baničekové evidují pět vážně zraněných osob, které mají většinou fraktury lebky.
Lidé z celého Chorvatska chtějí postižené oblasti posílat pomoc. Baničeková ale nabádá k trpělivosti, než se zjistí, co přesně bude nejvíce potřeba. "Oblečení máme dostatek, prioritou je voda a konzervované potraviny. Od civilní ochrany budeme také žádat vyhřívané stany," řekla.
Účast dala Chorvatsku najevo řada evropských státníků, kteří nabídli i pomoc. Je mezi nimi český prezident Miloš Zeman, který podle sdělení Pražského hradu zaslal svému protějšku Milanovičovi kondolenci. "Dovolte mi, abych Vám i zasaženým rodinám vyjádřil jménem české veřejnosti i jménem svým nejhlubší soustrast," uvádí se mimo jiné v dopise českého prezidenta.
Podle Rudolfa Kramáře z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru (HZS) vyjedou dnes odpoledne z hasičské základny ve Zbirohu do Chorvatska čtyři nákladní auta s humanitární materiální pomocí. Česko posílá vybavení zhruba za pět milionů korun, mimo jiné stany, spací pytle a osvětlovací techniku.
Pomoc Chorvatsku nabídl už v úterý mimo jiné srbský prezident Alexandar Vučić. "Je mi velmi líto (toho, co se v Chorvatsku stalo) a jsem připraven poskytnout jakýkoli druh technické a finanční pomoci," řekl podle srbských médií. Bělehradská televize B92 dnes informovala, že Vučić vyzval vládu, aby Chorvatsku poslala finanční pomoc ve výši jednoho milionu eur (26 milionů korun).
Související
Další zemětřesení na Jadranu. Otřesů bylo v rozmezí pár minut hned několik
"Jen se naskládala cihla na cihlu." Chorvatsko po zemětřesení vyšetřuje pochybení při poválečné obnově
zemětřesení v Chorvatsku , Chorvatsko , Zemětřesení , Aleksandr Vučič (srbský prezident) , Miloš Zeman , Česká republika
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák