NÁZOR – Klimatická krize je nepochybně horkým tématem summitu G7 v Cornwallu, konstatují Marcus Gomes a George Ferns v komentáři pro server The Conversation. Politologové z Cardiffské univerzity poukazují, že politici nejbohatších světových zemí sice teoreticky souhlasí s potřebou dosáhnout nejpozději v roce 2050 uhlíkové neutrality, zůstávají však věrní těžebnímu průmyslu, který není ochotný výrazně měnit svůj obchodní model.
Poslední zpráva Mezinárodní agentury pro energii, která je tradičně konzervativním poradním orgánem, volá po okamžitém zákazu nových fosilních projektů, upozorňují autoři komentáře. Dodávají, že investice těžebních společností do hledání nových nalezišť ale pokračují a těžařská lobby oslabuje regulace.
Ministři životního prostředí zemí G7 se zavázali ukončit financování nových zahraničních uhelných projektů do konce roku 2021, avšak 51 % z jejich záchranných ekonomických pandemických balíků v hodnotě 189 miliard dolarů vyplacených mezi lednem 2020 a březnem 2021 směřovalo na pomoc těžbě fosilních paliv, nastiňují politologové. Za ještě znepokojivější považují to, že 80 % z prostředků určených na neobnovitelné zdroje energie bylo proplaceno bez jakýchkoliv podmínek, aby příjemci snižovali uhlíkové emise.
„Proč je zjevně těžké pro politiky (zemí) G7 doplnit svá slova činy, pokud jde o sektor fosilních paliv?“ pokládají otázku Ferns a Gomes. Za důvod považují to, že navzdory propadům na nestabilních trzích a riziku převahy nabídky nad poptávkou lze na těžbě, výrobě a prodeji uhlovodíků stále vydělat.
Sázka na dlouhodobý obchodní model
Poptávka po uhlí narazila na svůj strop, ale hlad po ropě a plynu bude dle odhadů růst nejméně dalších 15-20 let, především v rozvíjejících se ekonomikách, jako jsou Čína a Indie, nastiňují odborníci. To podle nich staví politiky zemí G7 do nepříjemné pozice.
Vlády po pandemickém útlumu potřebují nastartovat ekonomický růst, připomínají politologové. Deklarují, že ziskový energetický sektor živený rostoucí poptávkou v zahraničí je tak vítán, ačkoliv těžba uhlovodíků v rozvojových zemích může být mimořádně devastující.
„Vládní podpora odvětví ve formě dotací či daňových úlev uměle zvyšuje ziskovost fosilních paliv, což v důsledku činí z obnovitelných zdrojů méně atraktivní investice,“ píšou autoři komentáře. Deklarují, že investice do ropy a plynu jsou alespoň momentálně méně riskantní a výnosnější.
Uhlíková past
Fosilní paliva sice nadále ztrácejí podporu veřejnosti, ale sektor spoléhá na skutečnost, že má zajištěn rozsáhlý systém zákazníků, dodavatelů a partnerů, jak na straně politiků, tak na straně médií, míní Gomes a Ferns. Věří, že vztahy mezi příčinou a následkem, které panují v tak složitém systému, často vedou k nezamýšleným důsledkům.
Vzájemnou závislost lze podle politologů označit za uhlíkovou past. To znamená, že ekonomiky se vyvíjejí tak, že udržují dominanci fosilních paliv na energetickém poli a neumožňují radikální změnu.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Uhlíková past vede nejen k nečinnosti, ale také k obecnému problému, kdy velké těžební společnosti jako BP, Exxon Mobil a Shell pravděpodobně neučiní žádné smysluplné změny, dokud zbytek celého systému nezareaguje jednotně, upozorňují akademici. Připomínají, že národní ropné společnosti a menší soukromé firmy vlastní většinu známých fosilních zdrojů, ale přesto se jim často daří unikat pozornosti a mohou si počínat bez výrazných omezení, a tak by pro jednu velkou těžební společnost nedávalo smysl riskantně měnit zaběhnutý obchodní model, když konkurence pokračuje v zaběhlé praxi.
Z této pasti není snadné uniknout, ale členové G7 jsou silnými hráči v popsaném systému, zdůrazňují Ferns s Gomesem. Věří, že rázná akce, například zastavení podpory fosilních paliv a velká podpora obnovitelných zdrojů, by celý systém rozpohybovala, zatímco hlasitá slova doplněná protichůdnými opatřeními pouze vysílají signál, že smysluplné změny se neblíží.
Krize identity
„Lidé pracující v sektoru fosilních paliv často v tomto sektoru setrvávají po celou svou kariéru – začínají jako studenti inženýrství či geologie na ústavech financovaných tímto odvětvím, pracují po celém světě a následně míří do manažerských pozic,“ upozorňují politologové. Dodávají, že identita odvětví spočívá na konkrétních hodnotách, které existují od počátku těžby uhlovodíků a zahrnují například hlubokou víru ve vědecký a technologický potenciál umožňující v budoucnu ovládnout přírodu a hnát kuprědu pokrok a ekonomický rozvoj.
Překonat tento ideologický zápal lídrů sektoru fosilních paliv si vyžádá velké úsilí vlád, domnívají se Gomes a Ferns. Z rozhodnutí, která padla před aktuálním summitem G7, vyvozují, že politici nejsou připraveni podstoupit tuto zkoušku. Jednání v Cornwallu i tak považují za příležitost vyslat signál, že dosavadní vřelý vztah se blíží ke konci.
Související
NÁZOR: Boj s klimatickou změnou povede k propadu životní úrovně, míní konzultant
Japonský premiér Suga chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050
klimatická neutralita , Klimatické změny , G7 , ropa
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 1 hodinou
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 1 hodinou
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 2 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 2 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 2 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 2 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 3 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 3 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 3 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 3 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 4 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 4 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 5 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 5 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 6 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 6 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 7 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 7 hodinami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 7 hodinami
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.
Zdroj: Jakub Jurek