Co brání konci fosilních paliv? Politologové upozorňují na uhlíkovou past

NÁZOR – Klimatická krize je nepochybně horkým tématem summitu G7 v Cornwallu, konstatují Marcus Gomes a George Ferns v komentáři pro server The Conversation. Politologové z Cardiffské univerzity poukazují, že politici nejbohatších světových zemí sice teoreticky souhlasí s potřebou dosáhnout nejpozději v roce 2050 uhlíkové neutrality, zůstávají však věrní těžebnímu průmyslu, který není ochotný výrazně měnit svůj obchodní model.

Poslední zpráva Mezinárodní agentury pro energii, která je tradičně konzervativním poradním orgánem, volá po okamžitém zákazu nových fosilních projektů, upozorňují autoři komentáře. Dodávají, že investice těžebních společností do hledání nových nalezišť ale pokračují a těžařská lobby oslabuje regulace.

Ministři životního prostředí zemí G7 se zavázali ukončit financování nových zahraničních uhelných projektů do konce roku 2021, avšak 51 % z jejich záchranných ekonomických pandemických balíků v hodnotě 189 miliard dolarů vyplacených mezi lednem 2020 a březnem 2021 směřovalo na pomoc těžbě fosilních paliv, nastiňují politologové. Za ještě znepokojivější považují to, že 80 % z prostředků určených na neobnovitelné zdroje energie bylo proplaceno bez jakýchkoliv podmínek, aby příjemci snižovali uhlíkové emise.

„Proč je zjevně těžké pro politiky (zemí) G7 doplnit svá slova činy, pokud jde o sektor fosilních paliv?“ pokládají otázku Ferns a Gomes. Za důvod považují to, že navzdory propadům na nestabilních trzích a riziku převahy nabídky nad poptávkou lze na těžbě, výrobě a prodeji uhlovodíků stále vydělat.

Sázka na dlouhodobý obchodní model

Poptávka po uhlí narazila na svůj strop, ale hlad po ropě a plynu bude dle odhadů růst nejméně dalších 15-20 let, především v rozvíjejících se ekonomikách, jako jsou Čína a Indie, nastiňují odborníci. To podle nich staví politiky zemí G7 do nepříjemné pozice.

Vlády po pandemickém útlumu potřebují nastartovat ekonomický růst, připomínají politologové. Deklarují, že ziskový energetický sektor živený rostoucí poptávkou v zahraničí je tak vítán, ačkoliv těžba uhlovodíků v rozvojových zemích může být mimořádně devastující.

„Vládní podpora odvětví ve formě dotací či daňových úlev uměle zvyšuje ziskovost fosilních paliv, což v důsledku činí z obnovitelných zdrojů méně atraktivní investice,“ píšou autoři komentáře. Deklarují, že investice do ropy a plynu jsou alespoň momentálně méně riskantní a výnosnější.

Uhlíková past

Fosilní paliva sice nadále ztrácejí podporu veřejnosti, ale sektor spoléhá na skutečnost, že má zajištěn rozsáhlý systém zákazníků, dodavatelů a partnerů, jak na straně politiků, tak na straně médií, míní Gomes a Ferns. Věří, že vztahy mezi příčinou a následkem, které panují v tak složitém systému, často vedou k nezamýšleným důsledkům.

Vzájemnou závislost lze podle politologů označit za uhlíkovou past. To znamená, že ekonomiky se vyvíjejí tak, že udržují dominanci fosilních paliv na energetickém poli a neumožňují radikální změnu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Uhlíková past vede nejen k nečinnosti, ale také k obecnému problému, kdy velké těžební společnosti jako BP, Exxon Mobil a Shell pravděpodobně neučiní žádné smysluplné změny, dokud zbytek celého systému nezareaguje jednotně, upozorňují akademici. Připomínají, že národní ropné společnosti a menší soukromé firmy vlastní většinu známých fosilních zdrojů, ale přesto se jim často daří unikat pozornosti a mohou si počínat bez výrazných omezení, a tak by pro jednu velkou těžební společnost nedávalo smysl riskantně měnit zaběhnutý obchodní model, když konkurence pokračuje v zaběhlé praxi.

Z této pasti není snadné uniknout, ale členové G7 jsou silnými hráči v popsaném systému, zdůrazňují Ferns s Gomesem. Věří, že rázná akce, například zastavení podpory fosilních paliv a velká podpora obnovitelných zdrojů, by celý systém rozpohybovala, zatímco hlasitá slova doplněná protichůdnými opatřeními pouze vysílají signál, že smysluplné změny se neblíží.

Krize identity

„Lidé pracující v sektoru fosilních paliv často v tomto sektoru setrvávají po celou svou kariéru – začínají jako studenti inženýrství či geologie na ústavech financovaných tímto odvětvím, pracují po celém světě a následně míří do manažerských pozic,“ upozorňují politologové. Dodávají, že identita odvětví spočívá na konkrétních hodnotách, které existují od počátku těžby uhlovodíků a zahrnují například hlubokou víru ve vědecký a technologický potenciál umožňující v budoucnu ovládnout přírodu a hnát kuprědu pokrok a ekonomický rozvoj.

Překonat tento ideologický zápal lídrů sektoru fosilních paliv si vyžádá velké úsilí vlád, domnívají se Gomes a Ferns. Z rozhodnutí, která padla před aktuálním summitem G7, vyvozují, že politici nejsou připraveni podstoupit tuto zkoušku. Jednání v Cornwallu i tak považují za příležitost vyslat signál, že dosavadní vřelý vztah se blíží ke konci.

Související

Klimatické změny

NÁZOR: Boj s klimatickou změnou povede k propadu životní úrovně, míní konzultant

Americký prezident Joe Biden i jeho čínský protějšek Si Ťin-pching ve svých úterních projevech na Valném shromáždění OSN učinili nové sliby v boji s klimatickou změnou, poukazuje Henry Olsen, politický konzultant a komentátor z think tanku Ethics & Public Policy Center. V komentáři pro server Washington Post vyzdvihuje, že ani jeden z nich ale nenabídl nic, co by znamenalo skutečný průlom.
Jošihide Suga

Japonský premiér Suga chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050

Japonský premiér Jošihide Suga se přihlásil k závazku dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, tedy rovnováhy mezi emisemi uhlíku a jejich pohlcováním z atmosféry. Opatření podle něj představuje příležitost pro ekonomický růst, nikoliv hrozbu. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž se jedná o zásadní změnu v japonském přístupu vůči klimatickým změnám.

Více souvisejících

klimatická neutralita Klimatické změny G7 ropa

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy