Co brání konci fosilních paliv? Politologové upozorňují na uhlíkovou past

NÁZOR – Klimatická krize je nepochybně horkým tématem summitu G7 v Cornwallu, konstatují Marcus Gomes a George Ferns v komentáři pro server The Conversation. Politologové z Cardiffské univerzity poukazují, že politici nejbohatších světových zemí sice teoreticky souhlasí s potřebou dosáhnout nejpozději v roce 2050 uhlíkové neutrality, zůstávají však věrní těžebnímu průmyslu, který není ochotný výrazně měnit svůj obchodní model.

Poslední zpráva Mezinárodní agentury pro energii, která je tradičně konzervativním poradním orgánem, volá po okamžitém zákazu nových fosilních projektů, upozorňují autoři komentáře. Dodávají, že investice těžebních společností do hledání nových nalezišť ale pokračují a těžařská lobby oslabuje regulace.

Ministři životního prostředí zemí G7 se zavázali ukončit financování nových zahraničních uhelných projektů do konce roku 2021, avšak 51 % z jejich záchranných ekonomických pandemických balíků v hodnotě 189 miliard dolarů vyplacených mezi lednem 2020 a březnem 2021 směřovalo na pomoc těžbě fosilních paliv, nastiňují politologové. Za ještě znepokojivější považují to, že 80 % z prostředků určených na neobnovitelné zdroje energie bylo proplaceno bez jakýchkoliv podmínek, aby příjemci snižovali uhlíkové emise.

„Proč je zjevně těžké pro politiky (zemí) G7 doplnit svá slova činy, pokud jde o sektor fosilních paliv?“ pokládají otázku Ferns a Gomes. Za důvod považují to, že navzdory propadům na nestabilních trzích a riziku převahy nabídky nad poptávkou lze na těžbě, výrobě a prodeji uhlovodíků stále vydělat.

Sázka na dlouhodobý obchodní model

Poptávka po uhlí narazila na svůj strop, ale hlad po ropě a plynu bude dle odhadů růst nejméně dalších 15-20 let, především v rozvíjejících se ekonomikách, jako jsou Čína a Indie, nastiňují odborníci. To podle nich staví politiky zemí G7 do nepříjemné pozice.

Vlády po pandemickém útlumu potřebují nastartovat ekonomický růst, připomínají politologové. Deklarují, že ziskový energetický sektor živený rostoucí poptávkou v zahraničí je tak vítán, ačkoliv těžba uhlovodíků v rozvojových zemích může být mimořádně devastující.

„Vládní podpora odvětví ve formě dotací či daňových úlev uměle zvyšuje ziskovost fosilních paliv, což v důsledku činí z obnovitelných zdrojů méně atraktivní investice,“ píšou autoři komentáře. Deklarují, že investice do ropy a plynu jsou alespoň momentálně méně riskantní a výnosnější.

Uhlíková past

Fosilní paliva sice nadále ztrácejí podporu veřejnosti, ale sektor spoléhá na skutečnost, že má zajištěn rozsáhlý systém zákazníků, dodavatelů a partnerů, jak na straně politiků, tak na straně médií, míní Gomes a Ferns. Věří, že vztahy mezi příčinou a následkem, které panují v tak složitém systému, často vedou k nezamýšleným důsledkům.

Vzájemnou závislost lze podle politologů označit za uhlíkovou past. To znamená, že ekonomiky se vyvíjejí tak, že udržují dominanci fosilních paliv na energetickém poli a neumožňují radikální změnu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Uhlíková past vede nejen k nečinnosti, ale také k obecnému problému, kdy velké těžební společnosti jako BP, Exxon Mobil a Shell pravděpodobně neučiní žádné smysluplné změny, dokud zbytek celého systému nezareaguje jednotně, upozorňují akademici. Připomínají, že národní ropné společnosti a menší soukromé firmy vlastní většinu známých fosilních zdrojů, ale přesto se jim často daří unikat pozornosti a mohou si počínat bez výrazných omezení, a tak by pro jednu velkou těžební společnost nedávalo smysl riskantně měnit zaběhnutý obchodní model, když konkurence pokračuje v zaběhlé praxi.

Z této pasti není snadné uniknout, ale členové G7 jsou silnými hráči v popsaném systému, zdůrazňují Ferns s Gomesem. Věří, že rázná akce, například zastavení podpory fosilních paliv a velká podpora obnovitelných zdrojů, by celý systém rozpohybovala, zatímco hlasitá slova doplněná protichůdnými opatřeními pouze vysílají signál, že smysluplné změny se neblíží.

Krize identity

„Lidé pracující v sektoru fosilních paliv často v tomto sektoru setrvávají po celou svou kariéru – začínají jako studenti inženýrství či geologie na ústavech financovaných tímto odvětvím, pracují po celém světě a následně míří do manažerských pozic,“ upozorňují politologové. Dodávají, že identita odvětví spočívá na konkrétních hodnotách, které existují od počátku těžby uhlovodíků a zahrnují například hlubokou víru ve vědecký a technologický potenciál umožňující v budoucnu ovládnout přírodu a hnát kuprědu pokrok a ekonomický rozvoj.

Překonat tento ideologický zápal lídrů sektoru fosilních paliv si vyžádá velké úsilí vlád, domnívají se Gomes a Ferns. Z rozhodnutí, která padla před aktuálním summitem G7, vyvozují, že politici nejsou připraveni podstoupit tuto zkoušku. Jednání v Cornwallu i tak považují za příležitost vyslat signál, že dosavadní vřelý vztah se blíží ke konci.

Související

Klimatické změny

NÁZOR: Boj s klimatickou změnou povede k propadu životní úrovně, míní konzultant

Americký prezident Joe Biden i jeho čínský protějšek Si Ťin-pching ve svých úterních projevech na Valném shromáždění OSN učinili nové sliby v boji s klimatickou změnou, poukazuje Henry Olsen, politický konzultant a komentátor z think tanku Ethics & Public Policy Center. V komentáři pro server Washington Post vyzdvihuje, že ani jeden z nich ale nenabídl nic, co by znamenalo skutečný průlom.
Jošihide Suga

Japonský premiér Suga chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050

Japonský premiér Jošihide Suga se přihlásil k závazku dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, tedy rovnováhy mezi emisemi uhlíku a jejich pohlcováním z atmosféry. Opatření podle něj představuje příležitost pro ekonomický růst, nikoliv hrozbu. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž se jedná o zásadní změnu v japonském přístupu vůči klimatickým změnám.

Více souvisejících

klimatická neutralita Klimatické změny G7 ropa

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy