Americký prezident Joe Biden i jeho čínský protějšek Si Ťin-pching ve svých úterních projevech na Valném shromáždění OSN učinili nové sliby v boji s klimatickou změnou, poukazuje Henry Olsen, politický konzultant a komentátor z think tanku Ethics & Public Policy Center. V komentáři pro server Washington Post vyzdvihuje, že ani jeden z nich ale nenabídl nic, co by znamenalo skutečný průlom.
Výsměch skutečným opatřením
Příslib Si Ťin-pchinga, že Čína zastaví financování nových uhelných elektráren v zahraničí, je výsměchem tomu, jak by skutečně míněná klimatická opatření měla vypadat, deklaruje konzultant. Připomíná, že uhlí je extrémně špinavý energetický zdroj, protože při jeho spalování vzniká velké množství oxidu uhličitého, tudíž vážně míněná snaha promptně omezit emise by co nejrychleji utlumila provoz stávajících uhelných elektráren a zastavila výstavbu všech nových.
„Místo toho staví Čína doma nové uhelné elektrárny, aby poháněly její rostoucí ekonomiku,“ pokračuje autor komentáře. Shrnuje, že příslib přestat pomáhat jiným zemím stavět další elektrárny, a to v časově nespecifikovaném horizontu, je kapkou v emisním moři, vezmeme-li v potaz ohromné množství uhlí, které Čína nyní spaluje.
Rozvojové země se k uhlí často upínají jako k relativně levnému zdroji elektřiny, jelikož uhlí je v mnoha částech světa hojné a snadno se těží, navíc elektřina z uhelných elektráren je dostupná neustále, na rozdíl od elektřiny generované ze solární či větrné energie, vysvětluje Olsen. Doplňuje, že právě rozsáhlé zásoby uhlí pomohly Číně stát se globální ekonomickou velmocí.
Odklon od uhlí by omezil čínskou konkurenceschopnost a přinesl vysoké náklady na přechod k jiným elektrárnám, upozorňuje konzultant. Vyzdvihuje, že vážně míněný boj s klimatickou změnou by dramaticky omezil ekonomický růst země a stejně jako v případě jiných chudších států i snahu dohonit Západ.
„Je předvídatelné, že tyto země nechtějí setrvávat v západní ekonomické dominanci,“ píše Olsen. Domnívá se, že tento kruh by se podařilo prolomit, kdyby byl Západ ochoten platit rozvojovému světu za dodržování emisních norem.
Tím se do hry dostává Bidenův příslib, že po souhlasu Kongresu zdvojnásobí Spojené státy finance na boj s dopadem klimatických změn určené pro cizí země, a to na 11,4 miliard dolarů ročně (zhruba 225 miliard korun, pozn. red.), nastiňuje autor komentáře. To podle něj může znít jako značná suma, ale vůbec se neblíží skutečným požadavkům, které podle klimatických aktivistů dosahují 49 miliard dolarů ročně.
Desetileté náklady by se tak vyšplhaly na úroveň objemu nových investic do americké infrastruktury, které mají podporu napříč americkým politickým spektrem, přičemž ani cent by neplynul na americké projekty, poukazuje Olsen. Nepovažuje za reálné, že by Kongres takový finanční balík schválil, především za situace, kdy průzkumy dlouhodobě ukazují, že zahraniční pomoc představuje přesně ten typ federálních výdajů, které si většina Američanů přeje ořezat.
Rozvojový svět navíc nepotřebuje pouze pomoc bojovat s dopady klimatické změny, ale také peníze, které mu zajistí konkurenceschopnost v uhlíkově neutrálním světě, jaký chce Západ, vyzdvihuje konzultant. Dodává, že to by každoročně vyžadovalo miliardy z veřejných i soukromých zdrojů a množství investic bez rozumné míry návratnosti.
Co politici a aktivisté neřeknou
„Bohatí klimatičtí aktivisté jako miliardář Bill Gates by mohli věnovat celé své jmění na tuto věc a přesto by s problémem sotva pohnuli,“ nebere si servítky Olsen. Očekává, že aktivisté budou lamentovat nad přízemností slibů světových politiků, ale střízlivá a tvrdá pravda zní, že vážně míněná bitva s klimatickou změnou by v krátkodobém až střednědobém horizontu snížila životní standard lidstva, především ve vyspělých zemích.
Čím rychleji chtějí rozvinuté země omezovat emise skleníkových plynů, tím ostřejší propad přijde, deklaruje autor komentáře. Soudí, že propad by byl ještě ostřejší, pokud by Západ omezoval břemeno, které tento boj znamená pro rozvojový svět. K tomu neexistuje a nebude existovat politická vůle v žádné demokraticky spravované zemi, deklaruje konzultant. Za realističtější přístup ke klimatické změně tak považuje soustředit se na technologický průlom, který učiní energii z obnovitelných zdrojů a její skladování mnohem levnějším a spolehlivějším.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Výrobní ceny solární a větrné energie kvůli takovému pokroku v minulých letech konstantně klesaly, ale spoléhání se na tyto technologie nadále brzdí omezenost a cena úložných baterií, tudíž právě zdánlivě nudné projekty jako vývoj baterií jsou důležitější pro dlouhodobý boj s klimatickou změnou než mediálně vděčné projevy v OSN, nebere si servítky Olsen.
„Klimatičtí aktivisté se vyhýbají sdělit světu pravdu,“ pokračuje konzultant. Kritizuje, že namísto přesvědčování k obětem přinášejí zveličené zvěsti o nových pracovních místech a růstu ekonomiky, přičemž šikovně obcházejí strasti, které by uzavření elektráren na fosilní paliva a změna spotřeby energií miliard domácností přinesly. Být zelený je podle Olsena v kurzu, ale jen do chvíle, než lidem seberete maso a létání na dovolenou.
Železný zákon nedostatku platí pro klimatickou změnu stejně jako pro všechny ostatní oblasti ekonomického jednání, jelikož nelze zajistit neomezené dodávky všeho, kdykoliv si zamaneme, konstatuje autor komentáře. Deklaruje, že boj s klimatickou změnou si ve skutečnosti žádá bolestivé oběti a dokud nám to politici jako Joe Biden a Si Ťin-pching nepřiznají, mluví pouze do vzduchu.
Související

OSN vzhlíží ke změnám ve slunečním záření. Mohou pomoci s klimatem

G7 zakládá klimatický klub, mohou do něj i další státy
Klimatické změny , klimatická neutralita , Joe Biden , Si Ťin-pching , Obnovitelné zdroje energie
Aktuálně se děje
před 3 minutami

Vysokoškolský odborový svaz vyhlásil na 28. března symbolickou stávkovou pohotovost
před 4 minutami

Finsko poskytne Ukrajině další tři tanky Leopard
před 14 minutami

Slovensko předalo Ukrajině první čtyři stíhačky MiG-29, další poskytne Polsko
před 35 minutami

Češi vybrali přes 30 milionů na raketomet, za pár týdnů bude na Ukrajině
před 47 minutami

Prigožin chce omezit operace na Ukrajině, pozornost upře na Afriku
před 1 hodinou

Blažek požádal Pavla o zvážení podmínek pro milosti, které nastavil Zeman
před 1 hodinou

Popularita prezidenta Bidena v březnu klesla na 38 procent
před 1 hodinou

Do několika měsíců bude možné vyzvedávat léky na e-recept i v zahraničí
před 1 hodinou

Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se výrazně zhoršila
před 2 hodinami

Slovensko chce přísněji trestat opilce za volantem
před 2 hodinami

EK je na dobré cestě k dohodě o syntetických palivech s Německem, řekl Scholz
před 2 hodinami

Fiala hájí Jurečku. Odvoláním Najmona odblokoval řešení problémů úřadů práce
před 2 hodinami

Státní zdroje na transformaci České pošty podléhají notifikaci, uvedl Havlíček
před 2 hodinami

Pavlova slova o Ukrajině zajímají Rusko, řekl zpravodaj televize Welt
před 2 hodinami

Francouzi dal stávkují kvůli důchodům. Nejezdí vlaky, některé školy jsou uzavřené
před 2 hodinami

Svoboda chce, aby se městská policie omluvila Železnému za zveřejnění videa
před 3 hodinami

Putin se má v srpnu vydat do JAR. Africká země se tak musí zabývat zatykačem ICC
před 3 hodinami

Lékař z Domažlic má potvrzenou podmínku. Léčba vedla k smrti ročního dítěte
před 3 hodinami

Italové se zřejmě dočkají další pomoci kvůli drahým energiím
před 3 hodinami
ANO mluví o možném odvolání Jurečky kvůli okolnostem konce šéfa Úřadu práce
Pokud je nahrávka ohledně odvolání generálního ředitele Úřadu práce ČR Viktora Najmona autentická, mohl být porušen služební zákon. Na dnešní tiskové konferenci po jednání stínové vlády hnutí ANO to řekl její předseda Karel Havlíček. Premiér Petr Fiala (ODS) by měl podle něj případně ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) odvolat.
Zdroj: ČTK