Co čeká evropskou a světovou ekonomiku? Analytik má černý scénář

Dominový efekt

Ekonomický rozvrat eurozóny může vyvolat nejen problém ve světové poptávce po exportu, ale může rovněž spustit dominový efekt ve světovém finančním systému a ovlivnit výhled na udržení otevřeného mezinárodního obchodního prostředí, deklaruje odborník.

Eurozóna není jen jednou z mnoha ekonomik, ale s HDP ve výši zhruba 18 bilionů dolarů ročně je o pouhých 10 % menší než ta americká, upozorňuje Lachman. Dodává, že tvoří 15 % světové ekonomiky a ještě větší podíl na světové exportní poptávce.

"Jedním z náznaků stávajících ekonomických potíží eurozóny je skutečnost, že Evropská centrální banka (ECB) nyní předpovídá, že ekonomika eurozóny se v roce 2020 ztenčí o závratných 8-12 %," píše analytik. Varuje, že ECB očekává ještě větší propad v zemích jako Itálie a Španělsko, které mají výrazný turistický sektor.

Pokud by se toto naplnilo, ekonomika eurozóny by propadla třikrát více než během velké hospodářské recese v letech 2008-2009 a zároveň jedenapůlkrát více, než má podle odhadů letos propadnout ekonomika Spojených států, poukazuje Lachman. Vyzdvihuje, že ekonomika eurozóny navíc po velké hospodářské recesi ukázala, že se dokáže zotavit jen pomalu.

Členské státy eurozóny svázané společnou měnou tehdy neměly nezávislé finanční či měnové nástroje k tolik potřebné podpoře svých ekonomik, konstatuje expert. Dodává, že tyto země na periferii eurozóny, které mají velké dluhové břemeno, nedisponují ani fiskálním prostorem pro rozpočtová stimulační opatření.   

"Naneštěstí se zdá, že ty samé faktory budou ekonomice eurozóny komplikovat rychlé zotavení ze současné koronavirem přivozené hospodářské recese," obává se Lachman. Očekává, že delší doba ekonomických potíží eurozóny vytvoří silný protivítr na cestě zbytku světové ekonomiky k zotavení.

Jako v roce 2008

Velkou přítěží bude mnohem menší poptávka eurozóny po exportním zboží, tudíž zbytek světové ekonomiky nebude moci kompenzovat propad domácí poptávky zvýšením vývozu na velký trh eurozóny, vysvětluje analytik. Dodává, že ekonomická deprese v eurozóně by mohla mít ještě horší dopad na světovou ekonomiku skrze rozkolísání světového finančního systému.

Starosti dělá Lachmanovi především velká, dominantní role, kterou evropské banky hrají ve zprostředkovávání úvěrů v Evropě. Jedním z dopadů velké hospodářské recese byl totiž nárůst počtu evropských bank s nesplácenými úvěry a pokud eurozónu nyní čeká ještě hlubší recese, musíme se připravit na ještě razantnější nárůst nesplácených úvěrů, obává se odborník. To podle něj může být problém především pro italské banky, vzhledem k očekávané hloubce recese v Itálii a skutečnosti, že bilance tamních bank je již dnes velmi zatížena rozsáhlým vlastnictvím italských státních dluhopisů.

"Jeden by si myslel, že poslední věc, kterou křehký světový finanční systém nyní potřebuje, je otevřená krize v italském bankovním systému o objemu 4 biliony dolarů," deklaruje Lachman. Navíc se obává, že delší ekonomické potíže eurozóny mohou výrazně zhoršit výhled světové ekonomiky tím, že posílí aktuální trend deglobalizace.

Již před koronavirovou krizí panovalo výrazné napětí mezi Spojenými státy a Německem v obchodních otázkách, kdy první strana tvrdila, že momentální přebytek německého obchodu ve výši téměř 8 % HDP je enormní a že země využívá euro, aby uměle podhodnocovala svou měnu, nastiňuje ekonom. Dodává, že od evropské ekonomiky se nyní očekává mnohem horší výkon než od té americké, tudíž ECB zřejmě povede volnější měnovou politiku než americký FED, což zřejmě dál oslabí euro vůči dolaru a znásobí americkou kritiku.

Stejně tak slabší evropský růst ve srovnání s americkým zřejmě povede k dalšímu posílení již existujícího evropského obchodního přebytku, a tím pádem i k vyostření americko-německého obchodního napětí, míní Lachman. Připomíná, že Washington již vede obchodní válku s Pekingem a svět sotva potřebuje, aby podobný konflikt vedl i s Berlínem.

Bankrot relativně malé americké investiční banky Lehman v září 2008 znamenal velký úder pro zbytek světové ekonomiky, a proto je třeba bedlivě sledovat aktuální vývoj v eurozóně, konstatuje expert. "Velmi podobným způsobem jako propad amerického finančního trhu v roce 2008 dopadl na zbytek světové ekonomiky, může dnes velký finanční propad v Evropě ještě hůře dopadnout na americké finanční trhy," varuje analytik.