Covid-19 sužuje svět už půl roku: Šest milionu nakažených, téměř 370 tisíc obětí

Nový typ koronaviru se objevil počátkem loňského prosince v Číně, šířit se začal z jedenáctimilionového města Wu-chan ve středočínské provincii Chu-pej. Vir vyvolává onemocnění covid-19 s příznaky chřipky (horečku, kašel, problémy s dýcháním). Pouze u některých pacientů vede k rozvoji virového zápalu plic, který může vyústit až v selhání dýchání. Na virus umírají převážně senioři a chronicky nemocní pacienti.

Celkový počet infikovaných ve světě překročil podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) hranici šesti milionů, obětí je celosvětově více než 369.000 a vyléčených je dosud přes 2,5 milionu.

Nákaza zasáhla podle JHU 188 zemí a území a rozšířila se na všechny kontinenty kromě Antarktidy. Posledním zasaženým světadílem byla Jižní Amerika, kde se nemoc poprvé vyskytla 25. února v Brazílii.

Světová zdravotnická organizace (WHO) kvůli epidemii vyhlásila 30. ledna globální stav zdravotní nouze, učinila tak teprve pošesté ve své historii. Za pandemii vyhlásila WHO šíření nákazy 11. března. Jedná se tak o druhou pandemii chřipkových virů ve 21. století, první byla pandemie prasečí chřipky v letech 2009 až 2010 při níž zemřelo na 18.500 lidí. Z chřipkových virů měla od začátku 20. století nejvíce obětí pandemie španělské chřipky, která si v letech 1918 až 1920 vyžádala na 40 milionů mrtvých.

Situace v Číně se postupem času uklidnila a od konce dubna zde přibývají již jen jednotky nových případů. Novými ohnisky nákazy se poté staly Spojené státy a Evropa, kde první tři případy nemoci ohlásili lékaři 24. ledna ve Francii. V Evropě byla situace nejhorší koncem března a v dubnu, většina zemí již má v současnosti vrchol pandemie za sebou. Křivky údajů s počty obětí a nakažených již klesají také v USA.

Za nové epicentrum pandemie ohlásila WHO koncem května Latinskou Ameriku. Alarmující situace je zejména v Brazílii, kde v posledních dnech přibývá přes 20.000 nakažených denně a země je v jejich celkovém počtu na druhém místě na světě. Afrika se během pandemie podle WHO vyhnula zatím nejhoršímu i díky tomu, že má zkušenosti s bojem proti epidemiím.

Největší počet nakažených na světě mají Spojené státy, kde je aktuálně přes 1,7 milionu případů onemocnění covid-19 a přes 103.000 mrtvých. V Evropě je v současnosti zhruba dva miliony nakažených a přes 170.000 mrtvých. Nejzasaženější evropskou zemí byla zpočátku Itálie, poté se mezi nejpostiženější státy zařadilo i Španělsko, Francie a Británie, která eviduje nejvíce obětí. Největší počet nakažených hlásí Rusko.

Testy v ČR odhalily první tři případy nákazy koronavirem 1. března, všichni nakažení přicestovali z Itálie. Na konci téhož měsíce překročil počet lidí s prokázaným koronavirem číslo 3300. Do dnešního dne testy potvrdily 9230 případů, celkem bylo testováno přes 436.000 lidí. První úmrtí člověka s koronavirem bylo ohlášeno 22. března, s nemocí covid-19 dosud zemřelo 319 lidí. Uzdravilo se 6546 pacientů.

Související

Harry a Meghan v novém dokumentu z produkce Netflix.

Harry a Meghan na cestách. WHO nasadila manžele v Jordánsku

Princ Harry a jeho žena Meghan ve středu dorazili na ostře sledovanou návštěvu Jordánska, kde zavítali mezi děti v uprchlickém táboře. Navštívili také nemocnici, uvedla britská stanice BBC. Cesta probíhá v době vážné krize uvnitř královské rodiny, protože bývalý princ Andrew, strýc Harryho, je vyšetřován pro podezření ze zneužití pravomoci. 
Sídlo Světové zdravotnické organizace

Trumpova administrativa dluží čtvrt miliardy dolarů. WHO řeší, zda je vůbec někdy zaplatí

Členové Světové zdravotnické organizace (WHO) se aktuálně pokoušejí vyřešit otázku, jak naložit s nesplaceným dluhem ve výši 260 milionů dolarů, který za sebou zanechaly Spojené státy. Ty pod vedením Donalda Trumpa začátkem letošního roku oficiálně organizaci opustily. Podle údajů WHO dluží USA členské příspěvky za období let 2024 až 2026, přičemž Trumpova administrativa je dosud odmítá uhradit. Agentura se tak musí vyrovnat se ztrátou svého největšího financovatele, což otevírá debatu o legitimitě celého multilaterálního systému globální zdravotní politiky.

Více souvisejících

WHO (Světová zdravotnická organizace) Čína USA (Spojené státy americké) Brazílie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 1 hodinou

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy